Dobrá kondice ekonomiky drží nezaměstnanost nízko. Volných pracovních míst je rekordní počet

Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,1 procenta. Bez práce bylo 230 499 lidí, což je nejnižší srpnová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 313 tisíc. Oznámil to v pondělí Úřad práce. Analytici se domnívají, že trh práce již dosáhl dna a případný další pokles nezaměstnanosti pod tři procenta bude dočasnou záležitostí před koncem letošních sezonních prací.

Podle Úřadu práce trh práce nadále ovlivňuje dobrá kondice české ekonomiky a sezonní práce, které jsou stále v plném proudu. Týká se to zejména stavebnictví, lesnictví, zemědělství, rostlinné výroby, cestovního ruchu a gastronomie.

Nejnižší, dvouprocentní míra nezaměstnanosti je v krajích Jihočeském a Pardubickém. Naopak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji je to shodně 4,7 procenta, což je nejvíce v ČR.

Vývoj nezaměstanosti
Zdroj: MPSV

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda uvedl, že pokles míry nezaměstnanosti mezi červencem a srpnem o jednu desetinu procentního bodu byl pro poslední léta typický, nastával soustavně každým rokem počínaje létem roku 2015. Letos však nikoli. „To svědčí o tom, že míra nezaměstnanosti už opravdu naráží na své dno,“ dodal.

 Podobný názor má i analytik ČSOB Petr Dufek. Dalším důvodem, proč nezaměstnanost nebude dál už viditelněji klesat, je podle něj fakt, že ekonomika zpomaluje. S tím lze očekávat zmenšení přetlaku na trhu práce. Navíc se začínají postupně projevovat investice podniků, v rámci kterých firmy nahrazují manuální práce.

Situace na pracovním trhu je nadále velmi napjatá, což kromě jiného urychluje absorpci čerstvých absolventů. Přesto však je zřejmé, že další pokles míry nezaměstnanosti bude již jen velmi pozvolný.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Míra nezaměstnanosti tak podle Kovandy nejpozději v listopadu patrně dosáhne svého více než 22letého minima. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 3,2 procenta. Z objektivně srovnatelných ekonomik celého světa se tak s Českou republikou může níží své míry nezaměstnanosti rovnat jediná – Japonsko. Počet volných pracovních míst překonal v srpnu další rekord, přesahuje 313 tisíc pozic.

Na negativní souvislosti současné situace na trhu práce upozornil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „I přes rostoucí počet neobsazených pracovních míst si můžeme všimnout, že desetitisíce lidí odmítají pracovat a raději preferují život na sociálních dávkách. Dlouhodobě nepracující skupiny osob zatěžují sociální systém a přenášejí škodlivé vzorce chování při výchově dětí. Je proto nutné, aby se na tento problém zaměřili terénní pracovníci a postupně začlenili dlouhodobě nezaměstnané zpět do pracovního procesu,“ uvedl.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák se pak domnívá, že jedním z důvodů, proč nezaměstnanost v srpnu výrazněji neklesla, může být fakt, že někteří lidé využili současných podmínek na pracovním trhu a rozhodli se přes léto setrvat v pozici nezaměstnaných. „Jinak na pracovním trhu zůstává vše v zajetých kolejích. Většina firem napříč celou ČR bojuje s akutním nedostatkem zaměstnanců, když převažuje poptávka po méně kvalifikovaných pracovnících jako jsou montážní dělníci či pomocní pracovníci ve výrobě a ve stavebnictví,“ uvedl.

Kde je nízká a kde vysoká nezaměstnanost

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly podle Úřadu práce ČR ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,1 %), Jindřichův Hradec (1,2 %), Praha-východ (1,3 %), Prachatice a Písek (oba 1,5 %), Pelhřimov, Benešov a Plzeň-jih (shodně 1,6 %).

Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů.

Nejvyšší byl v okresech Karviná (7,1 %), Most (6,4 %), Ostrava město (5,8 %), Chomutov a Ústí nad Labem (oba 5,3 %), Bruntál (5,1 %), Znojmo (5 %) a Hodonín (4,8 %).

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 313 224 volných pracovních míst, což je o 3 228 více než v červenci a o 113 951 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (62 903), ve Středočeském (42 180), v Pardubickém (32 903), Plzeňském (32 446), a Jihomoravském (24 665) kraji.

Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 8 726 pozic na dohodu o provedení práce a 7 920 míst na dohodu o pracovní činnosti.

Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,8), Ústí nad Labem (4,2), Most (3,5), Jeseník (3), Bruntál a Znojmo (oba 2,5), Hodonín (2,3), Děčín a Ostrava (shodně 2).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 26 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...