Dobrá kondice ekonomiky drží nezaměstnanost nízko. Volných pracovních míst je rekordní počet

Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,1 procenta. Bez práce bylo 230 499 lidí, což je nejnižší srpnová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 313 tisíc. Oznámil to v pondělí Úřad práce. Analytici se domnívají, že trh práce již dosáhl dna a případný další pokles nezaměstnanosti pod tři procenta bude dočasnou záležitostí před koncem letošních sezonních prací.

Podle Úřadu práce trh práce nadále ovlivňuje dobrá kondice české ekonomiky a sezonní práce, které jsou stále v plném proudu. Týká se to zejména stavebnictví, lesnictví, zemědělství, rostlinné výroby, cestovního ruchu a gastronomie.

Nejnižší, dvouprocentní míra nezaměstnanosti je v krajích Jihočeském a Pardubickém. Naopak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji je to shodně 4,7 procenta, což je nejvíce v ČR.

Vývoj nezaměstanosti
Zdroj: MPSV

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda uvedl, že pokles míry nezaměstnanosti mezi červencem a srpnem o jednu desetinu procentního bodu byl pro poslední léta typický, nastával soustavně každým rokem počínaje létem roku 2015. Letos však nikoli. „To svědčí o tom, že míra nezaměstnanosti už opravdu naráží na své dno,“ dodal.

 Podobný názor má i analytik ČSOB Petr Dufek. Dalším důvodem, proč nezaměstnanost nebude dál už viditelněji klesat, je podle něj fakt, že ekonomika zpomaluje. S tím lze očekávat zmenšení přetlaku na trhu práce. Navíc se začínají postupně projevovat investice podniků, v rámci kterých firmy nahrazují manuální práce.

Situace na pracovním trhu je nadále velmi napjatá, což kromě jiného urychluje absorpci čerstvých absolventů. Přesto však je zřejmé, že další pokles míry nezaměstnanosti bude již jen velmi pozvolný.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Míra nezaměstnanosti tak podle Kovandy nejpozději v listopadu patrně dosáhne svého více než 22letého minima. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 3,2 procenta. Z objektivně srovnatelných ekonomik celého světa se tak s Českou republikou může níží své míry nezaměstnanosti rovnat jediná – Japonsko. Počet volných pracovních míst překonal v srpnu další rekord, přesahuje 313 tisíc pozic.

Na negativní souvislosti současné situace na trhu práce upozornil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „I přes rostoucí počet neobsazených pracovních míst si můžeme všimnout, že desetitisíce lidí odmítají pracovat a raději preferují život na sociálních dávkách. Dlouhodobě nepracující skupiny osob zatěžují sociální systém a přenášejí škodlivé vzorce chování při výchově dětí. Je proto nutné, aby se na tento problém zaměřili terénní pracovníci a postupně začlenili dlouhodobě nezaměstnané zpět do pracovního procesu,“ uvedl.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák se pak domnívá, že jedním z důvodů, proč nezaměstnanost v srpnu výrazněji neklesla, může být fakt, že někteří lidé využili současných podmínek na pracovním trhu a rozhodli se přes léto setrvat v pozici nezaměstnaných. „Jinak na pracovním trhu zůstává vše v zajetých kolejích. Většina firem napříč celou ČR bojuje s akutním nedostatkem zaměstnanců, když převažuje poptávka po méně kvalifikovaných pracovnících jako jsou montážní dělníci či pomocní pracovníci ve výrobě a ve stavebnictví,“ uvedl.

Kde je nízká a kde vysoká nezaměstnanost

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly podle Úřadu práce ČR ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,1 %), Jindřichův Hradec (1,2 %), Praha-východ (1,3 %), Prachatice a Písek (oba 1,5 %), Pelhřimov, Benešov a Plzeň-jih (shodně 1,6 %).

Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů.

Nejvyšší byl v okresech Karviná (7,1 %), Most (6,4 %), Ostrava město (5,8 %), Chomutov a Ústí nad Labem (oba 5,3 %), Bruntál (5,1 %), Znojmo (5 %) a Hodonín (4,8 %).

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 313 224 volných pracovních míst, což je o 3 228 více než v červenci a o 113 951 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (62 903), ve Středočeském (42 180), v Pardubickém (32 903), Plzeňském (32 446), a Jihomoravském (24 665) kraji.

Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 8 726 pozic na dohodu o provedení práce a 7 920 míst na dohodu o pracovní činnosti.

Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,8), Ústí nad Labem (4,2), Most (3,5), Jeseník (3), Bruntál a Znojmo (oba 2,5), Hodonín (2,3), Děčín a Ostrava (shodně 2).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 23 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

Evropský pohled