Vláda souhlasila s odložením elektronických neschopenek až o tři roky

Vláda v demisi schválila odložení projektu elektronické neschopenky. Podle ministerstva práce prý není zavedení od ledna 2019 reálné a představovalo by masivní zásah do nemocenské. Navrhlo je proto z normy úplně vyškrtnout. Ministerstvo slibuje úplně nový zákon, který by měl fungovat až od roku 2021, což ale kritizují některé strany ve sněmovně.

Práce na projektu má podle dřívějšího vyjádření ministryně v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) převzít Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která nemocenskou vyplácí. Ministryně předpokládá, že příprava bude trvat dva roky. Návrh novely s vyškrtnutou e-neschopenkou nyní posoudí Poslanecká sněmovna.

Poslanci Pirátů vedení resortu za zastavení projektu kritizují. Podle nich svým postupem nastartované přípravy ochromilo a řada nedostatků vznikla právě kvůli obstrukcím týmu nynější ministryně v demisi. 

Lékaři mohou elektronicky neschopenky vystavovat už od roku 2010. Mohou využít takzvané e-podání. Potřebují k tomu jen počítač s internetem a lékařský software, který službu e-podání podporuje. 

Podle údajů ČSSZ každý rok přibývá neschopenkových formulářů, které doktoři elektronicky posílají. V roce 2015 jich bylo 56 tisíc, loni 117 tisíc.

Nemocní by už nemuseli posílat papíry

Elektronické neschopenky měli doktoři dobrovolně používat od ledna 2019. Údaje o pracovní neschopnosti zaměstnance by okamžitě mohl vidět jeho zaměstnavatel. Nemocní by tak nemuseli tiskopisy nosit do práce a mohli se jít rovnou léčit. Doklady by také hned měla ČSSZ.

Zatím není jasné, odkdy by e-neschopenky měly být pro lékaře povinné. Němcová míní, že by doktoři měli mít povinnost vystavovat je dřív než za několik let, a to kvůli zamýšlenému zrušení karenční doby.

Po zavedení elektronických neschopenek ale volají zaměstnavatelé. Chtějí díky tomu mít lepší kontrolu nad nemocnými zaměstnanci. ČSSZ jim chce od příštího roku údaje o stonání pracovníků přes svůj portál zpřístupnit. Přihlásit se firmy budou moci přes datovou schránku. Pokud ale lékař nepošle neschopenku elektronicky, data zaměstnavatelé uvidí až poté, co je ČSSZ dostane poštou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
před 19 mminutami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 27 mminutami

Hradilkovi. Příběh rodiny, která žije naplno navzdory těžkostem

Diagnózu spinální svalová atrofie si Hradilkovi vyslechli hned dvakrát. Rodina ale navzdory těžkému handicapu nejstarší dcery nikdy nepřestala naplno žít. Zatímco pro dnes třináctiletou Boženu museli léčbu doslova vybojovat, čtyřletý Bedřich ji dostal hned po narození a je bez obtíží. V novém roce je čeká řada výzev, ale také nový dům, který jim výrazně usnadní život. Cesta ke genové terapii by se letos mohla otevřít i pro Boženu – pokud to schválí úřady. Později by pak mohla podstoupit i operaci páteře, kterou má kvůli slabým svalům zdeformovanou.
před 2 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 3 hhodinami

Elektronický průkaz a méně oprávnění. Začíná platit nový zbraňový zákon

V platnost vstoupila novela zákona o zbraních. Nahrazuje skoro 25 let staré předpisy. Zbrojní průkaz už lidé nemusí nosit u sebe, funguje totiž elektronicky. V papírové podobě zůstává jen evropský zbrojní pas. Místo současných pěti skupin průkazů budou dva druhy oprávnění. Deset skupin zbrojních licencí se snižuje na tři. Součástí zákona je i zbraňová amnestie, díky které mohou lidé do konce června beztrestně odevzdat či legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 3 hhodinami

Nepodléhejme líbivému populismu, vyzval v novoročním projevu Pavel

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stovky neplatičů alimentů získaly svobodu

Věznice ve čtvrtek opustilo víc než tři sta odsouzených, kteří byli za mřížemi za neplacení výživného. Postihování tohoto činu je nyní mírnější. Soudci museli o každém případu zvlášť rozhodnout. Posuzovat budou i další tresty, včetně drogových činů, u kterých jsou nově nižší sazby. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ale některé sankce opět zpřísnit, mimo jiné právě i za neplacení výživného.
před 13 hhodinami

Při dopravních nehodách vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Při dopravních nehodách v Česku loni podle předběžných dat zemřelo 428 lidí, což je o deset méně než v roce 2024. Jde také o vůbec nejnižší číslo od roku 1961. Nejvíc lidí v jednom měsíci zemřelo v září – 59. Nejtragičtějším dnem byla neděle 15. června s osmi oběťmi. Třetina všech loňských obětí přišla o život kvůli nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice nebo přejetí do protisměru. Zatím předběžná čísla také ukazují o sedm tisíc méně nehod než v roce 2024. To je ale hlavně kvůli úpravě evidence srážek se zvěří.
před 13 hhodinami
Načítání...