Projekt elektronické neschopenky bude pravděpodobně zaveden od příštího roku, rozhodli o tom poslanci. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně se zrušením karenční doby. Návrh opoziční ODS, aby byl také tento krok nejméně o půl roku odložen, ale sněmovnou neprošel. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.
Poslanci zvedli ruku pro zavedení e-neschopenky od roku 2020. Rozšiřování EET nestihli
Odklad e-neschopenky, který kromě vládních ANO a ČSSD podpořili i komunisté, o jejichž hlasy se vláda opírá, nyní dostane k posouzení Senát. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) přijatou změnu v zavedení e-neschopenky hájila tím, že vyhověla nejdůležitějším požadavkům zaměstnavatelů.
Podle Maláčové budou moci požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o automatické zasílání oznámení o vzniku pracovních neschopností svých zaměstnanců. Lékařské organizace zase prosadily jednoduché ověření identity ošetřujících lékařů, řekla Maláčová.
Ministryně odmítla obavy pravicové opozice, že systém ani po půlročním odkladu nebude fungovat, protože na něj sociální správa ani lékaři nebudou připraveni. „Vše běží přesně na den,“ uvedla k organizaci projektu Maláčová.
Podle poslance ODS Jana Bauera ale ministerstvo projekt prosazuje chaoticky a bez znalosti praxe. „Paní ministryně má velmi svébytný smysl pro humor. My jako pravicová opozice vládní šlendrián podporovat nebudeme,“ uvedl Bauer.
Jednotný systém se znovu odsouvá
Sněmovna také odsouhlasila, že spuštění jednotného informačního systému pro výplatu dávek a agendu zaměstnanosti, který měl původně fungovat od roku 2017, ministerstvo práce neuskuteční ani od roku 2021.
MPSV kvůli zpoždění příprav už dvakrát prodlužovalo o dva roky smlouvu s nynějším dodavatelem, firmou OKSystem. Dvouleté prodloužení vyšlo zhruba na miliardu. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) přitom opakovaně uvedla, že by nové systémy měly fungovat nejpozději do konce roku 2020. Poslanci ale schválili úpravu e-neschopenek, v níž spuštění systému odsunuli až na rok 2022.
Příplatky policistům a hasičům
Sněmovna rovněž schválila novelu, podle které příslušníci bezpečnostních sborů budou moci dostávat stabilizační příplatky. Přiznávat je mají ředitelé sborů a ročně by mohly činit až 24násobek celostátní průměrné hrubé mzdy. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) si od toho slibuje zejména udržení a posílení personální stabilizace bezpečnostního sboru. Na příplatek se nevztahuje právní nárok, jeho poskytování má být podmíněno dostatečným množstvím peněz v rozpočtech příslušných ministerstev.
Vládní novela také příslušníkům bezpečnostních sborů zjednoduší zákonnou možnost přivydělávat si například pedagogickou činností nebo prací v odborových organizacích. Předloha stanoví podmínky i pro další možné vedlejší práce policistů nebo hasičů.
Události: Bitva o EET bude pokračovat i na další schůzi sněmovny (zdroj: ČT24)
Další bitva o EET
Opozičním Pirátům se ráno sice nepodařilo odložit schvalování zavedení elektronické evidence tržeb (EET) i do dalších podnikatelských odvětví, ale ke schvalování vládní novely se sněmovna nedostala. Poslanci ani nezačali hlasovat o podaných úpravách. Pokračovat budou na další schůzi.
O postup při hlasování o poslaneckých pozměňovacích návrzích se čeká ve sněmovně spor. ODS totiž podala přes 700 pozměňovacích návrhů o výjimce pro každou jednotlivou profesi, které se další vlny zavádění EET mají týkat. Zpravodaj Jan Volný (ANO) bude navrhovat, aby poslanci hlasovali o všech těchto úpravách najednou, občanští demokraté požadují hlasování o každé profesi zvlášť.
Události, komentáře: Další vlna EET (zdroj: ČT24)
Poslanci ODS přitom odmítají, že by bylo přednesení tolika pozměňovacích návrhů snahou o obstrukci. Trvají však na svých výhradách proti celému systému. „Je to útok na střední třídu. Malí podnikatelé, živnostníci jsou páteří střední třídy a shodneme se asi všichni na tom, že fungující střední třída je důležitá pro společnost jako takovou,“ řekl v Událostech, komentářích o EET místopředseda sněmovního rozpočtového výboru z ODS Jan Skopeček.
Poslanec vládního ANO Milan Feranec to odmítl. „Ideologické klišé o likvidaci střední třídy – to jsem se pobavil,“ poznamenal. Je přesvědčen, že přínos EET je jasný. Ministryně financí hovořila o více než dvanácti miliardách korun, podle Ferance jde po očištění o hospodářský růst o „řádově devět, deset miliard korun“. To ale naopak zpochybňuje opozice.
Elektronická evidence tržeb už platí například pro obchody a restaurace. Nynější novelou kabinet reagoval na rozhodnutí Ústavního soudu, který další vlny zavádění evidence tržeb zrušil. Nově by se měla týkat například řemeslníků, lékařů a advokátů. Části podnikatelů předloha umožní evidovat tržby bez připojení k internetu pomocí papírových účtenek.