Z toho, že nemocní zaměstnanci dostanou proplacené i první tři dny své nemoci, mají firmy obavy. V pořadu Události, komentáře to řekl člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Libor Musil. Nyní podle něj hrozí, že lidé zůstanou doma déle, než je nutné, a firmy kvůli tomu nestihnou dokončovat nasmlouvané zakázky. Zrušení tzv. karenční doby naopak uvítaly odbory, podle nichž se lidé nemají bát marodit, když to potřebují.
Firmy maroděním zaměstnanců zchudnou, zrušení karenční doby je chyba, varuje asociace podnikatelů
12 minut
UK: Firmy můžou zrušením karenční doby zchudnout, varuje asociace
Od července platí, že nemocní zaměstnanci dostanou náhradu mzdy či platu i za první tři dny stonání. Zaměstnavatelé jim budou vyplácet 60 procent základu příjmu. Podle zástupce podnikatelů Libora Musila ale zrušení karenční doby ohrožuje fungování firem v Česku.
„Říkáme tím zaměstnancům, že jestliže jsou trochu nemocní, mají zůstat doma a nic se neděje. Jenže firmy mají kardinální problém. Mají nasmlouvané zakázky v termínech, jsou kapacitně nadoraz a každý promaroděný den je přítěží a firmy chudnou,“ domnívá se Musil.
Podle něj by teď na nemocenskou mohly oproti desetiletému období, kdy platila tzv. karenční doba a lidé první tři dny nemoci nedostávali od zaměstnance žádné peníze, odejít statisíce lidí.
„V době, kdy se zavedla karenční doba, tak o 800 tisíc klesl počet lidí, kteří si ročně vzali pracovní neschopnost. Tohle číslo, i když ne celé, bude zpátky. Vedeme lidi k tomu, aby místo toho, že se domluví na nějakém řešení se zaměstnavatelem a vyleží se, tak budou chodit do přeplněných ordinací doktorů a trávit čas v městské hromadné dopravě místo v posteli,“ myslí si Musil.
Podle místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů Radky Sokolové ale Musil uvedené číslo špatně interpretuje: „Pouze poklesl počet vydaných pracovních neschopností. To neznamená, že se ti lidé uzdravili. Tohle nemůžeme směšovat,“ nesouhlasí Sokolová.
Místo dvou dní v posteli deset dní od doktora, bojí se firmy
Musil se obává hlavně toho, že lékaři budou předepisovat neschopenky na dobu delší, než je pro vyléčení nutné. „Doktor lidem řekne, ať se přijdou ukázat třeba za deset dní. To nebylo,“ tvrdí.
Práci těch, kteří dostanou od doktora potvrzení, tak budou muset zastat ostatní pracovníci. „O to více budou přetíženi, náchylní k nemocem a celý systém se ještě více zkomplikuje,“ očekává Musil.
Podle odborářky Sokolové ale zrušení karenční doby neznamená, že všichni zaměstnanci náhle odejdou na nemocenskou. „To nikde není psáno. Ať se zaměstnanci s šéfem domluví. Pokud firma bude nabízet sick days, tak je možné je využít. Ale sick days nenabízí všechny firmy,“ upozornila Sokolová.
S tím ale Musil nesouhlasí: „Já si myslím, že ve slušných a dobrých firmách, a to číslo stoupá, už byly sick days zavedeny,“ řekl. Podle průzkumů ale sick days nenabízí ani polovina firem.
Bát se marodit
Podle Sokolové zrušení karenční doby uleví především těm lidem, kteří si dosud brali ze strachu o ztrátu příjmu místo nemocenské dovolenou. „Nemáme oficiální statistiku, ale víme určitě, že celá řada lidí takto řešila svou nemoc. Pokud je člověk nemocný, tak má mít šanci se vyléčit. Šedesát procent mzdy je určitě lepší než nic,“ uvedla Sokolová.
Podle ní nemůže být ani v zájmu zaměstnavatelů, aby lidé chodili nemocní do práce a ohrožovali tak své kolegy. „Hlavní výsledek je, že zaměstnanec se dnes nemusí bát jít marodit proto, že by se mohl dostat do prekérní životní situace. Bohužel je tady celá řada lidí, kteří mají velmi nízké příjmy a výpadek každé stokoruny, tisícikoruny je pro ně často tragický,“ řekla Sokolová.
- Jak na tom je zaměstnanec, který má měsíční hrubý příjem 20 tisíc korun a na pět dnů onemocní?
- Až do července 2019 nedostával za první tři dny žádnou náhradu mzdy a za další dva dny měl nárok zhruba na 60 procent průměrného výdělku. Na výplatní pásce tak uviděl na konci měsíce zhruba o 3,5 tisíce korun méně.
- Po zrušení karenční doby přijde za pět dnů jen o 40 procent výdělku – to je v tomto případě 1818 korun.
