Zákonodárci diskutovali o situaci na dálnici D1, debatu však nestihli dokončit. Předtím sněmovna přehlasovala senátní veto novely o zrušení karence. Poslanci dále odmítli Senátem navrhované zmírnění podmínek pro oddlužení lidí v dluhové pasti a potvrdili svou verzi insolvenční novely. Opoziční TOP 09 neprosadila návrh, aby se sněmovní plénum zabývalo údajným ovlivňováním soudců Hradem. Sněmovna se také odmítla zabývat návrhem předsedy SPD Tomia Okamury na dojednání dodatečných válečných reparací s Německem.
Poslanci debatovali o opakovaných kolapsech na dálnici D1. O zařazení tohoto bodu žádali lidovci a našli podporu i u ostatních klubů. Opozice kritizuje ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) za to, že jeho úřad nezvládl včas dokončit opravu úseku u Humpolce a následně tam v prosinci po hustém sněžení stáli řidiči hodiny v kolonách.
Na začátku debaty vystoupil ministr dopravy, který řekl, že do pátku 25. ledna by měla skončit injektáž kaveren, které vznikly pod středovou kanalizací neodbornými pracemi. Do poloviny února by měly skončit práce, které je nutno ukončit před plným zprovozněním dálnice.
„Další snahou je, aby tam od začátku další sezony nastoupil nový dodavatel, který bude schopen pokračovat ve stavebních pracích, aby se úsek dal dohromady,“ uvedl ministr. Informoval také, že ministerstvo v souladu s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek upraví podmínky odstoupení od smlouvy.
Ťok také slíbil lepší možnost pro správce stavby ovlivňovat postup stavební firmy, pokud nebude postupovat podle předpokládaného harmonogramu. Nové podmínky mají umožnit i ukončení smlouvy před zahájením stavby z důvodu zjevné neschopnosti zhotovitele toto dílo provést. Na dálnici by podle něj měla také mnohem víc dohlížet dopravní policie.
Lidovecký poslanec Vít Kaňkovský v úvodním projevu mimo jiné řekl, že by chtěl, aby Ťok představil plán legislativních i nelegislativních kroků k tomu, aby se páteřní sítě rekonstruovaly jiným způsobem a aby se rizika obdobných událostí minimalizovala.
Sněmovna však nestihla bod projednat ani hlasovat o žádném z navržených usnesení. Lidovci by se k nim chtěli vrátit během týdne znovu. Navrhli, aby sněmovna konstatovala, že ministerstvo dopravy a ŘSD selhaly v otázce průjezdnosti D1. Chtěli jim také dát za úkol přípravu plánu opatření k nápravě do konce března.
ODS navrhla usnesení, které by vyzvalo ministra dopravy ke zlevnění dálničních známek. Odůvodnila ho tím, že kvalita české dálniční sítě neodpovídá současné ceně. Piráti pak chtěli, aby sněmovna přijala usnesení vyzývající premiéra k prověrce postupu oprav.
Tématu se věnovala i debata tří poslanců v pořadu Události, komentáře. Marian Jurečka (KDU-ČSL) v ní řekl, že je s jednáním sněmovny spokojený. Poprvé totiž slyšel od ministra Ťoka přiznání, že jeho úřad mohl něco udělat lépe. Přivítal i konstruktivní přístup a ujistil, že opozice je připravena podpořit ministerské návrhy ke zlepšení.
Květa Matušovská (KSČM) zopakovala stanovisko komunistů, že Ťok by měl skončit. D1 podle ní přitom není jeho největším problémem. Podle ministrova kolegy z ANO Milana Ferance však Ťok svůj úřad zvládá. Lépe by mohl komunikovat s veřejností. Feranec ocenil ochotu opozice jednat o způsobu zlepšení a doufá, že se neobjeví problematické detaily, které by to komplikovaly.
Karence končí
Sněmovna předtím přehlasovala senátní veto novely zákoníku práce, která ruší takzvanou karenční dobu. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Pokud ji podepíše, budou zaměstnanci dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci.
Zaměstnanci budou pobírat podle předlohy v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se nadruhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.
Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.
Sněmovna odmítla širší zmírnění podmínek pro oddlužení lidí
Poslanecká sněmovna také rozhodla, že o oddlužení lidí bude na konci insolvenčního procesu v některých případech rozhodovat soud a dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce. Poslanci totiž odmítli senátní úpravy insolvenční novely a potvrdila svou verzi.
Horní komora navrhovala tyto podmínky zrušit a otevřít tak možnost osobního bankrotu i nejchudším lidem. Předloha nyní poputuje k podpisu prezidentovi. Na oddlužení by měl i na základě sněmovního znění dosáhnout širší okruh lidí v dluhové pasti než nyní. Padne podmínka vstupu do oddlužení, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků.
Novela má umožnit předluženým lidem návrat do běžného ekonomického života. Řada lidí v exekucích totiž pracuje načerno, protože z oficiálního výdělku by jim při splácení závazků zbylo jen minimum peněz.
TOP 09 neprosadila debatu o údajném ovlivňování soudců
Opoziční TOP 09 neprosadila návrh, aby se sněmovní plénum zabývalo údajným ovlivňováním soudců Hradem, konkrétně kancléřem Vratislavem Mynářem. Většina poslanců požadavek při jednání o změnách programu schůze dolní komory nepodpořila. Situací se bude ve středu večer zabývat sněmovní podvýbor pro justici.
Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že podle informací médií je nepochybné, že se prezidentská kancelář rozhodnutí soudců snažila ovlivnit. „Jsem přesvědčen, že takové jednání je skandální,“ uvedl Kalousek. Jde podle něho o bourání pilířů demokratického státu.
Pro návrh TOP 09 hlasovalo 63 ze 186 přítomných poslanců. Proti jich bylo 73. Návrh nezískal podporu v klubech ANO, SPD, ČSSD a KSČM.
O tom, že kancléř Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta, psal týdeník Respekt. Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa ve čtvrtek v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách. Respekt pak v pátek na webu uvedl, že mu současný předseda NSS Michal Mazanec také potvrdil schůzku s Mynářem a s poradcem prezidenta Miloše Zemana Martinem Nejedlým.
Okamura chce po Německu reparace
Sněmovna se dále odmítla zabývat návrhem předsedy SPD Tomia Okamury na dojednání dodatečných válečných reparací s Německem. Okamuru podpořili jen komunisté. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek ho požádal o to, aby si to jeho hnutí jako „čeští náckové vyřídilo s německými nácky“ a demokratické strany do toho nezatahovalo.
Okamura tvrdí, že škody způsobené Československu za druhé světové války byly podle expertů vyčísleny na 360 miliard korun. Československo ale z této sumy získalo jen část. „Tento nárok reálně existuje, ale vláda ho nepovažuje za vhodné vymáhat. Vzniká otázka, kdo vlastně prohrál válku. Německo musí začít opět reparace platit,“ míní.
Premiér Andrej Babiš (ANO) loni uvedl, že případné rozhodnutí vymáhat válečné reparace po Německu by nebylo šťastné, protože by mohlo dojít k výraznému narušení klimatu vzájemné důvěry v Evropě. Připomněl také, že už v roce 1997 v Česko-německé deklaraci se obě strany dohodly, že křivdy spáchané v minulosti na obou stranách náleží minulosti.
