Sněmovna prosadila přísnější pravidla pro osobní bankrot. Nejchudší na něj nedosáhnou

3 minuty
Události: Sněmovna prosadila přísnější pravidla insolvence
Zdroj: ČT24

O oddlužení lidí bude na konci insolvenčního procesu v některých případech rozhodovat soud a dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce. Rozhodla o tom sněmovna, když odmítla senátní úpravy insolvenční novely a potvrdila její poslaneckou verzi.

Horní komora navrhovala tyto podmínky zrušit, a otevřít tak možnost osobního bankrotu i nejchudším lidem. Předloha nyní poputuje k podpisu prezidentovi. Rovněž v jejím sněmovním znění by měl dosáhnout na oddlužení širší okruh lidí v dluhové pasti než nyní. Padne podmínka vstupu do oddlužení, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků.

Insolvenční novela má umožnit předluženým lidem vrátit se zpět do běžného ekonomického života. Řada lidí v exekucích totiž pracuje načerno, protože z oficiálního výdělku by jim při splácení závazků zbylo jen minimum peněz.

Pro senátní podobu oddlužení hlasovalo 62 ze 184 přítomných poslanců. Pro její schválení bylo nutných nejméně 93 hlasů. Senátní znění novely nepodpořili zejména poslanci hnutí ANO, ODS a SPD. Původní návrh sněmovny pak dolní komora potvrdila hlasy 181 ze 186 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo.

Podle mapy exekucí v roce 2017 nějakou exekuci mělo 9,7 procenta obyvatel Česka, tedy 863 tisíc lidí. Nejhorší byla situace v Ústeckém kraji, kde byla v exekuci téměř pětina obyvatel, a v Karlovarském, kde v ní bylo 17 procent lidí. V bývalých okresech Chomutov, Sokolov, Most a Ústí nad Labem to byla víc než pětina.

Podíl osob v exekuci za rok 2017 (%)
Zdroj: mapaexekuci.cz

Úleva pro seniory

Předloha počítá ve schválené sněmovní verzi se dvěma variantami oddlužení. První z nich předpokládá, že lidé splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Ve druhé variantě by měli uhradit za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by rozhodoval soud.

Soud by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Právě tuto podmínku chtěl Senát zrušit jako nadbytečnou a zatěžující i v souladu s požadavky organizací, které pracují s předluženými lidmi. Kritici ale namítali, že by se prakticky jednalo o dluhovou amnestii.

Snazší oddlužení by mohli mít podle schválené verze předlohy senioři. Bez dluhů by mohli být už za tři roky. Takové oddlužení by ale mohli využít jen jednou. Pozmění se pořadí uspokojování pohledávek. Pohledávky, u nichž takzvané příslušenství, tedy úroky, pokuty nebo penále, převyšují jistinu, se stanou podřízenými.

Debata o spravedlnosti

Sněmovní verzi podpořil v diskusi ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO), podle kterého je motivující pro dlužníky a není nespravedlivá pro věřitele. Dlužníky podle něj nepřímo nutí k zapojení do průhledného ekonomického procesu a věřitelům garantuje splacení aspoň části pohledávky.

Naopak Jan Farský (STAN) tvrdil, že dlužníci budou žít pět let v nejistotě, zda budou na konci procesu oddluženi. Senátní verzí by vydělali věřitelé, dlužníci i stát, řekl. Podle Ondřeje Veselého (ČSSD) přinese sněmovní znění nespravedlnost v tom, že bude dál existovat skupina lidí, kteří na vstup do oddlužení nikdy nedosáhnou.

Helena Langšádlová (TOP 09) podotkla, že předluženost lidí nemá jen ekonomické, ale i politické dopady. Tato skupina obyvatel se podle ní častěji přiklání k extremismu. Pirát Mikuláš Ferjenčík podpořil senátní verzi mimo jiné slovy, že předlužení lidé jsou rezignovaní a žijí ze sociálních dávek.

„Sněmovní verze je vyváženější. Není krokem nazpět, jde o výrazný posun,“ podotkl Marek Výborný (KSU-ČSL). Jan Bauer (ODS) označil znění dolní komory za kompromis, když insolvenční zákon podle něho není o sociální podpoře dlužníků. Jeden ze spoluautorů sněmovního návrhu Patrik Nacher (ANO) varoval v souvislosti se senátními úpravami osobního bankrotu a s poukazem na nové regulace poskytování zejména spotřebitelských úvěrů před vytvářením morálního hazardu do budoucna. 

Hlasování sněmovny přivítala Česká asociace věřitelů. Insolvenční novelu považuje za relativně vyváženou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Státní rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 91,2 miliardy

Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 91,2 miliardy korun, prohloubil se z únorových 68,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni činil ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku.
14:13Aktualizovánopřed 29 mminutami

Bradáčová se ujala funkce nejvyšší státní zástupkyně

Premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS) uvedli do funkce nejvyšší státní zástupkyně dosavadní pražskou vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou. Nahradila Igora Stříže. Mezi priority Bradáčové bude patřit kriminalita dětí a mladistvých či sjednocování trestání. Ráda by také zredukovala počet stupňů v soustavě státních zastupitelství ze čtyř na tři, uvedla. Pro ČT dodala, že vybírat bude ze dvou možností.
09:58Aktualizovánopřed 38 mminutami

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 47 mminutami

Europoslanci zbavili Nagyovou imunity v kauze Čapí hnízdo

Evropský parlament zbavil imunity českou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, která je v Česku obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Nagyová uvedla, že podobný verdikt čekala. Dodala, že věří, že soud potřetí rozhodne v její prospěch. O imunitu přišel i německý europoslanec českého původu Petra Bystroně (AfD), čelí obvinění z propagace protiústavních hnutí.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rath, Bereta i Čapí hnízdo. Bradáčová je spojená s řadou známých případů

Vrchní státní zastupitelství v Praze pod vedením Lenky Bradáčové dozorovalo policejní práci při rozkrývání řady významných společenských kauz. V této instituci byla Bradáčová od července 2012, v úterý 1. dubna se stala nejvyšší státní zástupkyní. Patří k nejvlivnějším ženám Česka, začínala jako státní zástupkyně v Litoměřicích.
před 1 hhodinou

ÚS: Komise neporušila práva pozůstalých, když o střelbě na fakultě jednala neveřejně

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost matky jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která usilovala o možnost účastnit se zasedání sněmovní vyšetřovací komise. Vadilo jí, že jsou jednání neveřejná. Podle soudu ale komise práva pozůstalých neporušila. V usnesení poukázal na specifické postavení komise, která není soudním orgánem.
před 4 hhodinami

Je poslední den pro podání papírového daňového přiznání

Úterý 1. dubna je posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě. Podatelny na daňových úřadech jsou otevřeny od 08:00 do 17:00. Kdo podává daňové přiznání v elektronické podobě, má čas do 2. května. Pro podání prostřednictvím daňového poradce je lhůta do 1. července. Lidem, kteří se opozdí s podáním o více než pět pracovních dnů, hrozí pokuta.
před 5 hhodinami

Evropská komise sbírá na STK údaje o vozech

Stanice technické kontroly musí od úterka plnit nové nařízení Evropské komise. U aut vyrobených po 1. lednu 2021 žádá zaslání dat o spotřebě, ujetých kilometrech, rychlosti a VIN kódu vozu. Stanice to mají posílat automaticky, řidiči nemusí udělat nic. Poskytnutí dat ale mohou odmítnout.
před 8 hhodinami
Načítání...