Celkový dluh Čechů ke konci roku 2017 činil 2,14 bilionu korun, meziročně tak vzrostl o 177,5 miliardy korun. Zároveň loni klesl takzvaný ohrožený dluh, u kterého nebyly zaplaceny minimálně tři po sobě jdoucí měsíční splátky. Jeho objem se snížil meziročně o pět miliard na 39 miliard korun. Více si půjčují i firmy.
Tři miliony Čechů dluží dohromady 2,14 bilionu korun. Půjčují si více na bydlení
Události ČT: Dluh českých domácností na konci loňského roku překonal dva biliony korun (zdroj: ČT24)
Domácnosti mají dostatečné příjmy na to, aby mohly splácet své dříve přijaté závazky. Je to spojené s tím, že rostou mzdy a zároveň nezaměstnanost je na své historicky nejnižší úrovni. I celkové to zadlužení tuzemských domácností je ve srovnání s průměrem Evropy ještě nižší zhruba o polovinu.
Bankovní a Nebankovní registr klientských informací dohromady evidovaly ke konci loňského roku 3,046 milionu klientů s nějakou formou úvěru, tedy o 3928 klientů méně než před rokem.
„Dochází ke stálému zadlužování obyvatelstva, nedochází k ochlazení úvěrového trhu. Lidé si berou stále nové a nové úvěry na pořízení nového bydlení a zároveň nově dochází i ke zvyšování dynamiky zadlužování v krátkodobých úvěrech, to znamená úvěrech na spotřebu,“ zhodnotil výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.
Počet lidí, kteří mají problém splácet své dluhy, se snižuje (zdroj: ČT24)
Pouze dlouhodobý dluh mělo 614 000 klientů, 1,93 milionu klientů mělo jen krátkodobý dluh a 506 000 klientů mělo jak úvěr na bydlení, tak krátkodobou spotřebitelskou půjčku. Celkový počet smluv evidovaný v obou registrech meziročně stagnoval na 5,81 milionu.
Celkový dluh obyvatel ČR v roce 2017
„Zatímco počet lidí s úvěry stagnuje, průměrná částka krátkodobého dluhu (tedy dluhu určeného na spotřebu) vzrostla meziročně o 7,4 procenta a dosáhla 180 000 korun na jednoho klienta,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná.
Průměrná částka u dluhů určených na bydlení podle ní vzrostla meziročně o 9,4 procenta a poprvé v historii přesáhla 1,5 milionu korun.
Rajl: Nízká nezaměstnanost dává lidem pocit bezpečí (zdroj: ČT24)
Problémy se splácením dluhů má 322 tisíc Čechů
Celkem tak má se splácením svých dluhů problémy 322 tisíc Čechů. Snižuje se jak jejich počet, tak i částka, kterou dohromady dluží. Ta loni klesla o o pět miliard na 39 miliard korun. V případě úvěrů na bydlení počet klientů s ohroženým dluhem meziročně klesl o 4335 na 24 651 lidí. Své dluhy na bydlení tak nesplácelo 2,2 procenta klientů.
U krátkodobých půjček počet klientů s ohroženým dluhem stagnoval, když na konci roku 2017 činil 296 904 lidí, tedy o 820 více než před rokem. Šlo tak o 12,2 procenta všech klientů s krátkodobým úvěrem.
Krajem s největším dluhem vůči finančním institucím byla loni Praha. Na jednoho obyvatele Prahy připadl v průměru dluh 285 000 korun, zatímco v Ústeckém kraji to bylo 146 000 korun na jednoho obyvatele.
Dluh obyvatel Prahy je přitom tvořen především úvěry na bydlení. V průměru se dlouhodobý dluh podílí na celkovém zadlužení obyvatel ČR 79,5 procenta, v Praze je tento podíl 87 procent. Naopak na Ústecku tvoří úvěry na bydlení 68,5 procenta celkového dluhu obyvatel, což je nejmenší podíl ze všech krajů.
Ohrožený dluh v roce 2017
Více dluží také firmy
Jedním z důvodů, proč zadlužení roste, je dobrá ekonomická situace. Nízká nezaměstnanost dává lidem pocit bezpečí do budoucna. Měli by ale počítat s tím, že hypotéky budou splácet několik let a úrokové sazby se mohou zvyšovat.
Vzrostlo také zadlužení obchodních společností. Ty měly loni u nebankovních institucí dluh za 145,4 miliardy, meziročně o 15 procent více. Dluh mělo u nebankovních institucí zhruba 66 700 firem a průměrný dluh činil 2,18 milionu korun.
Podle údajů společnosti CRIF je v Česku zhruba půl milionu obchodních společností. „Nejoblíbenějším úvěrovým nástrojem mezi obchodními společnostmi je jednoznačně investiční úvěr, který registrujeme již u téměř 50 000 firem. To je téměř o 6000 společností více než koncem roku 2016. S velkým odstupem následuje koupě na splátky, kterou využívá 13 000 společností a jejíž obliba v posledním roce stagnuje,“ uvedl ředitel Nebankovního registru klientských informací Rajl.
Celkově tak suma půjčených peněz u investičních úvěrů loni stoupla o 9,7 miliardy na 55,2 miliardy korun. Následoval finanční leasing se 46,5 miliardy, operativní leasing s 23,4 miliardy a koupě na splátky s 20,2 miliardy korun.
Nejvyšší částku dluhu na jednu společnost nebankovní registr loni registroval v Pardubickém kraji, a to 3,1 milionu korun. Následuje Vysočina (2,9 milionu) a Plzeňský kraj (2,7 milionu). Naopak nejmenší dluh na jednu společnost byl v Ústeckém kraji (1,8 milionu) a v Moravskoslezském kraji (1,9 milionu). Celkový objem ohroženého dluhu, u kterého firmy nezaplatily tři po sobě jdoucí splátky, loni stoupl o 170 milionů na 1,09 miliardy korun.
„Objem ohroženého dluhu roste o něco rychleji než objem celkového dluhu. Především v kontextu zlepšujícího se ekonomického prostředí je tento nárůst poněkud překvapivý,“ dodal Rajl.