Celkový dluh Čechů ke konci roku 2017 činil 2,14 bilionu korun, meziročně tak vzrostl o 177,5 miliardy korun. Zároveň loni klesl takzvaný ohrožený dluh, u kterého nebyly zaplaceny minimálně tři po sobě jdoucí měsíční splátky. Jeho objem se snížil meziročně o pět miliard na 39 miliard korun. Více si půjčují i firmy.
Tři miliony Čechů dluží dohromady 2,14 bilionu korun. Půjčují si více na bydlení
2 minuty
Události ČT: Dluh českých domácností na konci loňského roku překonal dva biliony korun
Domácnosti mají dostatečné příjmy na to, aby mohly splácet své dříve přijaté závazky. Je to spojené s tím, že rostou mzdy a zároveň nezaměstnanost je na své historicky nejnižší úrovni. I celkové to zadlužení tuzemských domácností je ve srovnání s průměrem Evropy ještě nižší zhruba o polovinu.
Bankovní a Nebankovní registr klientských informací dohromady evidovaly ke konci loňského roku 3,046 milionu klientů s nějakou formou úvěru, tedy o 3928 klientů méně než před rokem.
„Dochází ke stálému zadlužování obyvatelstva, nedochází k ochlazení úvěrového trhu. Lidé si berou stále nové a nové úvěry na pořízení nového bydlení a zároveň nově dochází i ke zvyšování dynamiky zadlužování v krátkodobých úvěrech, to znamená úvěrech na spotřebu,“ zhodnotil výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.
2 minuty
Počet lidí, kteří mají problém splácet své dluhy, se snižuje
Pouze dlouhodobý dluh mělo 614 000 klientů, 1,93 milionu klientů mělo jen krátkodobý dluh a 506 000 klientů mělo jak úvěr na bydlení, tak krátkodobou spotřebitelskou půjčku. Celkový počet smluv evidovaný v obou registrech meziročně stagnoval na 5,81 milionu.
Celkový dluh obyvatel ČR v roce 2017
„Zatímco počet lidí s úvěry stagnuje, průměrná částka krátkodobého dluhu (tedy dluhu určeného na spotřebu) vzrostla meziročně o 7,4 procenta a dosáhla 180 000 korun na jednoho klienta,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná.
Průměrná částka u dluhů určených na bydlení podle ní vzrostla meziročně o 9,4 procenta a poprvé v historii přesáhla 1,5 milionu korun.
5 minut
Rajl: Nízká nezaměstnanost dává lidem pocit bezpečí
Problémy se splácením dluhů má 322 tisíc Čechů
Celkem tak má se splácením svých dluhů problémy 322 tisíc Čechů. Snižuje se jak jejich počet, tak i částka, kterou dohromady dluží. Ta loni klesla o o pět miliard na 39 miliard korun. V případě úvěrů na bydlení počet klientů s ohroženým dluhem meziročně klesl o 4335 na 24 651 lidí. Své dluhy na bydlení tak nesplácelo 2,2 procenta klientů.
U krátkodobých půjček počet klientů s ohroženým dluhem stagnoval, když na konci roku 2017 činil 296 904 lidí, tedy o 820 více než před rokem. Šlo tak o 12,2 procenta všech klientů s krátkodobým úvěrem.
Krajem s největším dluhem vůči finančním institucím byla loni Praha. Na jednoho obyvatele Prahy připadl v průměru dluh 285 000 korun, zatímco v Ústeckém kraji to bylo 146 000 korun na jednoho obyvatele.
Dluh obyvatel Prahy je přitom tvořen především úvěry na bydlení. V průměru se dlouhodobý dluh podílí na celkovém zadlužení obyvatel ČR 79,5 procenta, v Praze je tento podíl 87 procent. Naopak na Ústecku tvoří úvěry na bydlení 68,5 procenta celkového dluhu obyvatel, což je nejmenší podíl ze všech krajů.
Ohrožený dluh v roce 2017
Více dluží také firmy
Jedním z důvodů, proč zadlužení roste, je dobrá ekonomická situace. Nízká nezaměstnanost dává lidem pocit bezpečí do budoucna. Měli by ale počítat s tím, že hypotéky budou splácet několik let a úrokové sazby se mohou zvyšovat.
Vzrostlo také zadlužení obchodních společností. Ty měly loni u nebankovních institucí dluh za 145,4 miliardy, meziročně o 15 procent více. Dluh mělo u nebankovních institucí zhruba 66 700 firem a průměrný dluh činil 2,18 milionu korun.
Podle údajů společnosti CRIF je v Česku zhruba půl milionu obchodních společností. „Nejoblíbenějším úvěrovým nástrojem mezi obchodními společnostmi je jednoznačně investiční úvěr, který registrujeme již u téměř 50 000 firem. To je téměř o 6000 společností více než koncem roku 2016. S velkým odstupem následuje koupě na splátky, kterou využívá 13 000 společností a jejíž obliba v posledním roce stagnuje,“ uvedl ředitel Nebankovního registru klientských informací Rajl.
Celkově tak suma půjčených peněz u investičních úvěrů loni stoupla o 9,7 miliardy na 55,2 miliardy korun. Následoval finanční leasing se 46,5 miliardy, operativní leasing s 23,4 miliardy a koupě na splátky s 20,2 miliardy korun.
Nejvyšší částku dluhu na jednu společnost nebankovní registr loni registroval v Pardubickém kraji, a to 3,1 milionu korun. Následuje Vysočina (2,9 milionu) a Plzeňský kraj (2,7 milionu). Naopak nejmenší dluh na jednu společnost byl v Ústeckém kraji (1,8 milionu) a v Moravskoslezském kraji (1,9 milionu). Celkový objem ohroženého dluhu, u kterého firmy nezaplatily tři po sobě jdoucí splátky, loni stoupl o 170 milionů na 1,09 miliardy korun.
„Objem ohroženého dluhu roste o něco rychleji než objem celkového dluhu. Především v kontextu zlepšujícího se ekonomického prostředí je tento nárůst poněkud překvapivý,“ dodal Rajl.
