Na začátku července nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona, která má zamezit praktikám podvodných oddlužovacích společností. Podle ministerstva spravedlnosti zákon zlepší ochranu dlužníků, kteří usilují o osobní bankrot. Novela míří také proti takzvaným šikanózním insolvenčním návrhům.
Oddlužení má umožnit nový start a motivovat dlužníky k aktivnímu zapojení do umořování dluhu. Podle statistik se v Česku pro tento postup řešení úpadku rozhodne v průměru 22 tisíc lidí ročně. Tíživé situace dlužníků mohly doposud zneužívat agentury, které si za rady účtovaly desetitisícové odměny například i v situacích, kdy dlužník podmínky pro oddlužení vůbec nesplňoval.
„Je potřeba vědět, že žádná společnost nebo agentura dlužníka neoddluží. To dělá jen soud na základě dobře sepsaného návrhu. Ty nekvalitní dlužníkovu situaci jen zhorší, navíc přijde o peníze zaplacené podvodné agentuře,“ upozornil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Jako placenou službu budou proto nyní smět návrhy na povolení oddlužení sepisovat a podávat pouze advokáti, notáři, soudní exekutoři a insolvenční správci. Výše jejich odměny bude omezena částkou 4000 korun bez DPH, případně 6000 korun bez DPH při společném oddlužení manželů. Bezplatně budou návrhy sepisovat a podávat neziskové organizace akreditované ministerstvem.
„Jestli se podaří, aby zmizely ty organizace, které si za své návrhy braly peníze - a někdy i velké peníze - tak je možné, že budeme mít velký nárůst lidí, kteří budou chtít, abychom jim návrhy sepisovali,“ uvedla Pavla Aschermannová, dluhová poradkyně Centra Rubikon.
- Podávat návrh na oddlužení mohou pouze advokáti, notáři, soudní exekutoři, insolvenční správci a akreditované osoby.
- Úpadek ve formě platební neschopnosti doplňuje tzv. mezery krytí. Podnikatel tak nebude v úpadku, pokud rozdíl mezi výší splatných peněžních závazků a výší disponibilních příjmů bude nižší než 10 procent závazků.
- Insolvenční návrh bude nově před zveřejněním v rejstříku předběžně posouzen soudem a v případě pochybností odmítnut.
- Norma omezuje práva věřitelů tvořících s dlužníkem koncern.
- Insolvenční správci mohou mít jen jednu provozovnu v soudním obvodu.
- Věřitel, který nabyl pohledávku nejpozději v posledním půlroce před zahájením insolvenčního řízení, musí doložit, že je jejím skutečným majitelem.
Změna zákona se týká také insolvenční šikany. Jedná se o případy konkurenčního boje, kdy se společnost snaží poškodit jinou firmu tím, že na ni podá insolvenční návrh. Chránit tak má především adresáty šikanózních insolvenčních návrhů. Už samotné zveřejnění návrhu totiž může danou firmu zlikvidovat bez ohledu na výsledek šetření. Soudce nyní bude mít možnost rozhodnout o tom, že se podaný insolvenční návrh nezveřejní v insolvenčním rejstříku. Následně bude moci zneužívající návrh odmítnout.
Novela chce také skoncovat se stavem, kdy si insolvenční správci ve velkém zřizovali fiktivní provozovny, aby získali více případů. Nově teď mohou správci zapsat v každém soudním obvodu jen jednu.
Novela mimo jiné upravuje i posouzení platební neschopnosti. Dosavadní pojetí úpadku podnikatele vedoucího účetnictví doplňuje o tzv. mezery krytí – tedy rozdíl mezi výší splatných peněžitých závazků a výší disponibilních příjmů. Pokud tento rozdíl v rozhodném období nepřekročí desetinu výše závazků, nebude podnikatel v úpadku.
Novelu kritizuje Exekutorská komora ČR
Právě tuto část novely kritizuje například ekonom Lukáš Kovanda. Staví se podle něj totiž až příliš vehementně na stranu dlužníka. „Až dosud firmy byly povinny zahájit insolvenční řízení hned, jakmile shledaly, že nejsou schopny uhradit všechny své závazky. Nyní jim postačí, když budou schopny uhradit 90 procent závazků. To představuje zásadní zvýhodnění dlužníka, který si tak třeba může ‚koupit čas' a vyvést z firmy majetek v době, kdy už by jinak, při platnosti dosavadní úpravy, byla omezena insolvencí. Z hlediska ekonomiky jako celku to pochopitelně není efektivní,“ vysvětlil.
Kriticky se k novele staví i Exekutorská komora ČR. Podle ní stát nevyhodnotil veškeré její dopady na věřitele a podnikatelské prostředí obecně. „Je nutné zdůraznit, že strukturu dluhů v insolvenci přece netvoří výlučně a pouze dluhy vzniklé z ‚lichvářských' zápůjček, ale je zastoupena celá škála různých věřitelů,“ konstatovala komora už před schválením zákona.
Nově platná norma je pouze první částí chystaných změn. Další z nich se v současné době projednávají v Poslanecké sněmovně. Nová pravidla by měla pomoct dlužníkům dostat se z tzv. dluhové pasti. Podle plánů ministerstva spravedlnosti by osobní bankrot mohli v budoucnu vyhlásit i ti, kteří nebudou mít šanci splatit ani 30 procent dluhů. Poslanci ale debatu o návrhu už dvakrát přerušili a podle šéfa resortu Roberta Pelikána se zákon do voleb schválit nestihne.
