Větší ochrana spotřebitelů, regulace nebankovních poskytovatelů úvěrů, možnost předčasně půjčku splácet. To vše by měl přinést nový zákon o spotřebitelském úvěru, kterým se zabývá sněmovna. Regulace by se měla vztahovat i na půjčky nižší než pět tisíc, kvůli kterým se lidé často dostávají do dluhů.
Větší ochrana spotřebitelů při půjčkách? Ano, pokud projde nový zákon o spotřebitelském úvěru
Žila od důchodu k důchodu, s penězi ale vycházela. Až do doby, než jí přišel nedoplatek za teplo. Úvěr jí ve dvou firmách odmítli. Ve třetí jí ale půjčili deset tisíc. „Přišel nějaký pán, jejich pracovník, udělal na mě velice dobrý dojem, takový milý člověk, naprosto jsem mu důvěřovala,“ vysvětluje Zdena. A tehdy začaly její problémy.
Společnost po paní Zdeně nechtěla ani potvrzení o příjmu. Tři měsíce splácela bez problémů, pak už ale nemohla. „Volala jsem tam a vůbec se se mnou nechtěli bavit, tak jsem se snažila je různě přemluvit,“ říká.
Splátku nakonec firma mírně snížila. Už ale jen kvůli tomu, že ji špatně prověřila, by podle projednávaného zákona paní Zdena nemusela platit úroky ani smluvní sankce. Smlouva by totiž v takovém případě neplatila. „V případě, kdy by k takovému prověření nedošlo, smlouva je neplatná. Sice dlužník bude muset splácet jistinu, ale nebude vlastně splácet žádné náklady, penále a další,“ zdůrazňuje náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková.
Navíc - za každý měsíc z prodlení musí teď paní Zdena platit dva tisíce. „Když se to suma sumárum všechno sečte, tak já teď společnosti dlužím dvacet tisíc místo původních deseti,“ počítá. I to by měl zákon upravit. Nově by součet všech sankcí neměl překročit 70 procent výše půjčky. A pokuta z prodlení by nesměla přesáhnout desetinu procenta za den. „Každá sankce by měla být přiměřená, neměla by být likvidační,“ konstatuje poslanec ČSSD Václav Votava.
Podle ředitele Poradny v tísni Davida Šmejkala je nicméně zákon dobrý. „Vypíchl bych zejména přesun dozorové kompetence z České obchodní inspekce na ČNB. Důležité je to proto, že ČNB má dlouholeté zkušenosti, jak postihovat a kontrolovat finanční otázky,“ dodává Šmejkal.
Rozhodčí doložky můžou být nebezpečné
Manželé Velasovi si před lety půjčili peníze. Jenže příjmy se jim později snížily, a tak požádali o nižší splátky. Ty jim ale rozhodce nepovolil. Se smlouvou totiž podepsali i rozhodčí doložku. „Můžete mít sto důvodů, ale nemáte možnost se proti rozhodčímu nálezu odvolat,“ popisuje zkušenost Marian Velas.
Spory se tak nesmějí řešit u soudu, a proto chtějí poslanci i rozhodčí doložku zakázat. „Tam skutečně většinou ti lidé jsou, i co se týká jmenování rozhodce, zcela v rukou poskytovatele úvěru,“ vysvětluje předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
České domácnosti v únoru letošního roku dlužily dohromady bilion tři sta miliard korun. Z toho skoro tři čtvrtiny byly úvěry na bydlení. Ty spotřebitelské dosahovaly asi 212 miliard.
Podle centrální banky je průměrný úrok u spotřebitelských půjček necelých jedenáct a půl procenta. Na trhu jsou ale velké rozdíly, zatímco banky nabízejí úroky většinou mezi šesti až 14 procenty, podle internetového srovnávače, který zahrnuje i nebankovní úvěry, se objevují i úroky ve stovkách nebo tisících procentech - třeba devět tisíc. A začínají i na nule. Každá instituce ale má v nabídce různé produkty, u kterých se mohou úrokové sazby lišit.
- Často se v ní objevují třeba slova bez papírování, bez registru, ihned půjčíme každému anebo zaplaťte za smlouvu určitou částku a okamžitě po tom vám dáme peníze.
- Na podezřelých inzerátech a nabídkách půjček většinou také chybí sídlo firmy, neexistuje webová stránka a v nabídce chybí i RPSN.
Hypoték si loni pak vzali lidé vůbec nejvíc v historii. Mezi nimi i Eva Vyšanská. Koupila si byt, který teď pronajímá, a opravila i kuchyň. Zatímco ještě nyní, pokud by chtěla úvěr splatit dříve, čekala by ji sankce, podle nového zákona už ne. Každý rok by mohla bezplatně uhradit 20 procent svého dluhu.
Nový trik: Někteří poskytovatelé půjček nutí klienty lhát. Ti pak na to ale doplatí
Někdy není důležité, od koho si lidé půjčí, ale s kým nebo pro koho. To ale žádný zákon už postihnout nemůže. Takový problém řeší třeba i třicetiletá žena z Hradecka. Na začátku chtěla jen pomoct svému partnerovi. Půjčila si sto tisíc, aby mohl začít podnikat. S tím, že splácet ale bude on. To mu ale vydrželo jen půl roku. „Řekl mi, že je to můj dluh. Já jsem napsaná na smlouvě jako dlužník, takže mi nic nedá a dávat nikdy nebude,“ říká dlužnice. Splácet za bývalého přítele tak bude ještě několik let.
Problémy tak lidé nemusí mít jen s tím, že nemají jak splácet. Pozor by si měli dát i na to, co a komu podepisují. Nový trik lichvářů je prostý - donutit člověka v úvěrové smlouvě zalhat. Přes zprostředkovatele společnost přesvědčí klienta, aby podepsal třeba falešnou výši příjmu nebo lhal o zaměstnání.
„Pokud klient podepíše, tak tady sám o sobě tvrdí, že má na to splácet půjčku. Pokud se pak nakonec ukáže, že například nebyl zaměstnán a ty peníze neměl, tak společnost může říct: Vy jste nás tady tím uvedl v omyl a spáchal jste na nás podvod,“ vysvětluje mechanismus analytik společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle.
Řeší se už desítky takových případů, kdy firmy takové lidi zažalují. Je to pro ně lehká cesta zpět k penězům. „Je to nový byznys, jak vydělávat na těchto chudých lidech a hlavně se vyhnout zvyšující se ochraně spotřebitele,“ dodává Hůle.
U soudu ale končí někteří dlužníci i dobrovolně - a to hlavně když už nemají jak splácet a chtějí na sebe vyhlásit osobní bankrot. I v těchto případech ale můžou přijít o další peníze. S tím má zkušenosti i muž, který si šel do oddlužovací agentury pro radu. Stála ho 14 tisíc korun.
Činnost oddlužovacích společností by měla nyní také razantně omezit novela insolvenčního zákona. Nově by za takové služby mohl brát peníze jen advokát, notář nebo insolvenční správce. Bezplatně by pak s dluhy mohly pomoct neziskové organizace. Nebo další poskytovatelé - ale jen s akreditací ministerstva spravedlnosti.