Tuzemští dlužníci jsou ve splácení svých závazků druzí nejúspěšnější v Evropě, porážejí je jen tradičně svědomití Němci. Během posledních deseti let usilovalo o vstup do procesu oddlužení 200 tisíc osob s objemem dluhů 125 miliard korun. Úspěšně oddlužení lidé dokázali v průměru uhradit 56 procent svých dluhů. Data o zadlužení v úterý představila Hospodářská komora ve spolupráci se společností InsolCentrum.
Vysoká úspěšnost splácení podle viceprezidentky Hospodářské komory Ireny Bartoňové Pálkové koresponduje zejména se silným ekonomickým růstem v posledních letech.
„Skutečnost, že čtvrtina dlužníků uhradila všechny své závazky, tedy 100 procent, svědčí o dobře nastavených současných parametrech pro oddlužení,“ uvedla Bartoňová Pálková.
- Podle pohlaví
Muži 54 %
Ženy 46 % - Podle věku
18-29 let 4 %
30-64 let 83 %
Nad 65 let 13 % - Průměrná výše dluhů 660 tisíc korun
- Zdroj: Hospodářská komora ČR, InsolCentrum
Nejnovější statistiky oddlužení navíc ani neodpovídají běžným regionálním ekonomickým rozdílům v jednotlivých krajích.
„Vysokou schopnost dostát svým závazkům vykazují i dlužníci v oblastech s tradičně vyšší nezaměstnaností, jako Moravskoslezský nebo Ústecký kraj,“ doplnila jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá. Velice slušnou úspěšnost při splácení svých závazků vykazují i senioři, a to 49 procent.
Hospodářská komora v této situaci proto nepovažuje za nutné, aby se současná fungující pravidla měnila směrem k větší otevřenosti dlužníkům, jak předpokládá novela insolvenčního zákona a příslušné pozměňovací návrhy některých poslanců.
„Úvahy o změnách jsou založeny na mapě exekucí, která ale pravděpodobně obsahuje přehnané počty. Jsou v ní totiž uváděni jako dlužníci i lidé již zemřelí či oddlužení. Je tedy otázkou, zda se jednostranně nezaměřujeme na pouhou výseč dlužníků, kteří spíše než ekonomické řešení potřebují sociální pomoc,“ uvedla Bartoňová Pálková.
Změkčení podmínek oddlužení a jeho otevření vyššímu počtu žadatelů by podle komory mohlo vést k přílišnému zahlcení systému. Ve výsledku by pak schopnější dlužníci pragmaticky mohli být motivováni zaplatit méně, než mohou. Mnozí by pak administrativní proceduru nebyli schopni splnit a zůstali by dlužníky nadále.
Českým dlužníkům se také daří velmi dobře - v porovnání s ostatními státy – splácet své závazky. Podle údajů Komory a společnosti InsolCentrum jsou na tom hned po Němcích nejlépe. Naopak na opačném konci žebříčku jsou Řekové.
Dluhy českých domácností vůči bankám stouply v dubnu oproti březnu o téměř 9,4 miliardy korun na zhruba 1,565 bilionu korun. Meziročně dlužily domácnosti o 111 miliard více. Počet nově zahájených exekucí loni meziročně klesl o desetinu na 612 tisíc. Počet ukončených exekucí naopak dlouhodobě roste, loni jich bylo 540 tisíc.
Splácení dluhů se zrychluje
Ze čtvrtletních statistik inkasní agentury EOS KSI vyplynulo, že zadlužení Češi splácejí dluhy nejrychleji od roku 2014. V první čtvrtině letošního roku vzrostla průměrná částka, kterou z nesplacených pohledávek dlužníci hradí, o 11 procent na 2183 korun. Lidé také poctivěji dodržují splátkové dohody.
Mezi kraje s nejvyšší průměrnou splátkou patří Praha (2796 korun) a Liberecký kraj (2530 korun), nejméně splácí obyvatelé Karlovarského kraje (1374 korun). Muži hradí měsíčně v průměru o 153 korun více než ženy. Zároveň mají ale větší problém s dodržováním splátkových dohod. Ženy jsou naopak ochotnější sjednávat splátkové kalendáře a začít své dluhy řešit.
Výrazné rozdíly napříč Českem přetrvávají v dodržování splátkových dohod. Nejméně zodpovědní jsou nyní dlužníci z Jihočeského kraje (31 procent dlužníků zde dodržuje splátkové dohody) a Vysočiny (28 procent). V prvním čtvrtletí si na první místo naopak polepšili lidé z Plzeňského kraje (z 31 na 45 procent).
