Dan Ťok

O rok déle, než silničáři předpokládali, potrvá stavba dálnice D3 od Českých Budějovic na rakouské hranice u Dolního Dvořiště. V rozhovoru pro ČTK to připustil šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Složitější bude stavba dálnice u Kaplice, kde je problém s podložím. Dřívější plány ŘSD předpokládaly, že napříč Jihočeským krajem by se mohlo po dálnici jezdit v roce 2025, nově silničáři uvádějí až rok 2026.

Vysokorychlostní železnice v Evropě slaví „půlkulaté“ výročí. První úsek trati pro rychlost nad 230 kilometrů za hodinu byl zprovozněn před 45 lety v Itálii. Za tu dlouhou dobu se síť rychlodrah rozrostla na tisíce kilometrů, rozsáhlé funkční vysokorychlostní sítě mají kromě Itálie také Francie, Španělsko a Německo. Další země mají jednotlivé tratě – ale zatím jsou to jen státy někdejšího Západu. Na východ od bývalé železné opony se jezdí přes 230 kilometrů za hodinu jedině v Rusku. Česko po desítkách let diskusí a přešlapování zahájilo faktickou přípravu stavby rychlodrah v minulém desetiletí.

Modernizace téměř 160 kilometrů dálnice D1 je u konce. Na dálnici se od Benešovska po Brněnsko pracovalo osm a půl roku, předtím se ještě dva roky celá akce připravovala. Byla to oprava, která ztrpčovala cestu mezi Prahou a Brnem desetitisícům řidičů denně, bylo to také velké politikum – a to nejen tehdy, když napadl „kalamitní sníh“. Výběr výroků politiků, silničářů i stavbařů připomene některé dramatické okamžiky i to, jak se vyvíjel pohled na mnohaletou modernizaci.

Modernizace dálnice D1 skončila, alespoň z pohledu řidičů. Znamená to dvě věci. Jednak se teď cestování mezi Prahou a Brnem obejde bez dlouhých zúžení, která v nejnáročnějších obdobích zabírala i čtvrtinu celé trasy. A jednak se konečně jezdí plynule po novém povrchu. Modernizace začala v roce 2013, o rok později, než ministerstvo dopravy původně plánovalo, a končí s tříletým zpožděním. Cestu od tankodromu přes takzvaný „Ťokův průsmyk“ k přijatelně hladké dálnici lemovala zdržení s výběrovými řízeními, ale i problémy se zhotoviteli během stavby.

Změnit bodový systém bude úkol až pro nového ministra dopravy. Že nestihne změnu prosadit, přiznal nynější ministr Karel Havlíček (za ANO). Opozice považuje za viníka právě jeho. Tvrdí, že nezvládá vést dva resorty zároveň – současně je ještě ministrem průmyslu a obchodu – a že dopravu opomíjí.

Dostavbu dálnice D1 poznamená další odklad, chybějící úsek mezi Přerovem a Říkovicemi se začne stavět nejdřív v polovině příštího roku. Ministerstvo dopravy sice zahájilo tento týden stavební řízení, dostavbu dálnice ale napadnou odpůrci znovu u soudu. Komplikované je i výběrové řízení na zhotovitele.

Překročení rychlosti patří mezi nejčastější přestupky. Ministerstvo dopravy chce, aby se postih těch nejvážnějších zvětšil. Vládě proto poslalo úpravu bodového systému a výši pokut – kabinet by se měl předlohou zabývat v pondělí. Systém nyní funguje čtrnáct let, z toho posledních pět let se chystá jeho změna.

Až o stovkách dalších kilometrů silnic se uvažovalo, že na nich bude také zavedeno mýto. Tři ministři dopravy převraceli v minulosti toto téma naruby a zase zpět. Do toho pak přišel letos koronavirus, a tak byl nyní termín pro rozhodnutí odložen zřejmě o několik čtvrtletí.

Řízení letového provozu chce část svých služeb přesunout z ostravského letiště do Prahy. K podobnému kroku firma přistoupila už dříve v případě Brna nebo Karlových Varů. Moravskoslezskému kraji se ale plánované omezení nelíbí.

Pokud by měla příprava stavby dálnic nebo třeba vysokorychlostních tratí výrazně zrychlit, jsou potřeba zásadní změny legislativy včetně způsobu výkupu pozemků. Na to ale Česko zatím není připraveno. V Interview ČT24 to řekl předseda dopravního podvýboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO). Upozornil, že zákony, které například přiřknou státu pozemky hned po vydání územního rozhodnutí, stojí za polským dopravním „zázrakem“ posledních let.

Vicepremiér a současný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se ujal funkce ministra dopravy. Nahradil tak Vladimíra Kremlíka (za ANO), kterého premiér Andrej Babiš (ANO) odvolal kvůli zakázce k elektronickým dálničním známkám. Havlíček povede resorty dopravy a průmyslu současně. Že by se měl Kremlík stát Havlíčkovým náměstkem, premiér při uvedení nového ministra do funkce vyvrátil. ANO podle něj nedává trafiky, žádné nové politické náměstky nejmenuje.

Větší pravomoci pro vlastníky silnic a veřejných parkovišť připravují poslanci. Nově by mohli odtahovat vozidla, která nemají déle než půl roku platnou technickou prohlídku. Novelu zákona podpořilo 179 poslanců, nyní putuje do Senátu. Podle současné legislativy je možné odtáhnout vrak auta jen v případě, že má silně poškozenou karoserii nebo mu chybí motor.

Letos se podařilo otevřít mnohem více nových dálničních kilometrů než loni. Nebylo to vůbec obtížné vzhledem k tomu, že v roce 2018 zachraňoval situaci jeden jediný čtyřkilometrový úsek. Tentokrát to bylo 33 kilometrů na dvou dálnicích. Především se podařilo protáhnout dálnici D3, takže se bez přerušení jezdí od pomezí středních a jižních Čech až do Českých Budějovic. K tomu ještě lze připočítat nový úsek dálnice D1 u Přerova. Pokračovala také modernizace železničních tratí, rekonstrukcí prošly třeba úseky u Tanvaldu, nový je i výjezd z Plzně na Domažlice.

Dálnice se u nás v různých dekádách stavěly i nestavěly, stavěly více či méně, někdy vůbec a nakonec se všichni vymlouvali na všechny, když vysvětlovali, proč se slibuje, že se bude stavět a nestavělo se. Cimrmanovské střídání fáze očekávání s fází zklamání je u výstavby dálnic v Československu a Česku příznačné a revoluce na něm vlastně nic nezměnila. I když důvody, proč to nejde, byly za socialismu a za kapitalismu trochu jiné.

Dálnice D1 bude na zimu připravená nejen v tom ohledu, že z ní do konce týdne zmizí všechna zbývající dopravní omezení, ale i v tom, že když bude špatná předpověď, začnou silničáři předsolovat. Sněžení by je ani řidiče tedy nemělo zaskočit. Řekl to ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Kdyby se přesto začala někde na nesjízdném místě auta hromadit, budou hasiči připraveni přestřihnout středová svodidla, takže by bylo možné odjíždět opačným směrem.

Proti stavebnímu povolení pro prodlouženou Rudnou se nikdo neodvolal a nabylo právní moci. Chybějící zhruba čtyřsetmetrový úsek důležité silnice v Ostravě se tak může okamžitě začít stavět. Po novém obchvatu Poruby by mohli řidiči začít jezdit už letos, nejpozději v příštím roce. Poslední úsek takzvané prodloužené Rudné má stát zhruba dvě stě milionů korun, silnici postaví firma Strabag.

Stát dá v příštím roce na dopravní stavby 87 miliard korun, což je o pět miliard víc, než původně plánoval. O další peníze od státu už ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), který v pátek bilancoval více než sto dní ve funkci, žádat nebude. Také ohlásil, že stát chce do pěti let zahájit výstavbu většiny zbývajících úseků dálniční sítě. Nyní je rozestavěno 191 kilometrů nových dálnic, připraveno dalších 33. Loni byly v Česku zprovozněny čtyři kilometry nových dálnic.

Zrychlené zopakování posouzení vlivu na životní prostředí u dvanácti staveb v roce 2016 bylo v pořádku, rozhodl Ústavní soud. Zamítl tak návrh na zrušení části zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Sporný paragraf zákona mu předložil ostravský krajský soud, na který se obrátili ekologové.

Problematický železniční přejezd ve Studénce na Novojičínsku zůstává i nadále bez nového zabezpečovací zařízení. Politici po tragické srážce pendolina s polským kamionem, při které zemřeli tři lidé a dalších osmnáct se zranilo, slibovali vybudování podjezdu. S jeho výstavbou se ale zatím nezačalo a neprošlo ani rozšíření zabezpečení o semafor, který by auta zastavil 150 metrů před závorami – podle dopravní policie totiž není v souladu s předpisy.

Na vytvoření společné pracovní skupiny, která bude řešit rizika spojená s rozšířením mýta na silnice první třídy, se v úterý dohodl se zástupci krajů a obcí ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Zavedení nulové sazby na některé úseky, které krajům slíbil bývalý ministr Dan Ťok, by podle Kremlíka mohlo ohrozit spuštění nového mýtného systému. Skupina bude řešit i případné kompenzace pro kraje.

Obavy z ničení silnic nižších tříd a nedostatku peněz na jejich nutné opravy doprovází plány ministerstva dopravy na zavedení mýtného na vybrané silnice prvních tříd. Podle ministerstva dopravy by opatření mělo přinést do státní kasy asi miliardu, hejtmanství ale trvají na dodržení dohody s exministrem Danem Ťokem. Podle té mělo být mýto nulové.

Za jízdu nákladních vozidel se bude platit na všech silnicích první třídy, na které se mýtný systém od příštího roku rozšíří. Nulová sazba pro státní silnice, na které se v minulosti dohodl bývalý ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) s kraji, tedy nebude. Oznámil to Ťokův nástupce Vladimír Kremlík (za ANO), podle kterého by zavedení nulové sazby zpochybnilo mýtný tendr. Krajům ale slíbil kompenzace.

Jak vyřešit odtahy autovraků z ulic českých měst? Návrh ještě z dílny předchozího ministra dopravy Dana Ťoka a dalších dvou poslanců počítá s tím, že by majitelé nesměli nechat na ulici auto, které má technickou propadlou déle než půlrok. Vyřešilo by to problém tisíců autovraků.

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) se v pátek setkal se šéfem Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomírem Fojtů. Diskutovali o chystané koncepci vodní dopravy nebo o projektu Dunaj–Odra–Labe. Prioritou by mělo být zejména zkvalitnění vodních cest a odstraňování úzkých míst na řekách. Jde například o prodloužení splavnosti Labe do Pardubic nebo modernizace vodní cesty na Vltavě mezi Prahou a Mělníkem či stavbu problematického jezu v Děčíně.