Problémy spojené s rozšířením mýta bude řešit pracovní skupina

Na vytvoření společné pracovní skupiny, která bude řešit rizika spojená s rozšířením mýta na silnice první třídy, se v úterý dohodl se zástupci krajů a obcí ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Zavedení nulové sazby na některé úseky, které krajům slíbil bývalý ministr Dan Ťok, by podle Kremlíka mohlo ohrozit spuštění nového mýtného systému. Skupina bude řešit i případné kompenzace pro kraje.

Mýto se od příštího roku rozšíří o 870 kilometrů. Zavedení nulové sazby na části úseků, o které se mýto v příštím roce rozšíří, krajům Ťok slíbil loni.

Kremlík o mýtu jednal s předsedkyní Asociace krajů ČR Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) a předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem a informoval je o právní situaci kolem mýta. „V současné době je mýtný tendr stále zpochybňován.

Mým cílem je nedávat k tomu žádné záminky, aby od prosince mohl být zahájen bezproblémový výběr mýtného. Dohodli jsme se, že vytvoříme pracovní skupinu a tyto problémy budeme nadále řešit,“ řekl po jednání ministr. Podmínky kolem rozšíření mýta byly mezi výtkami, které proti tendru vznesla společnost Kapsch.

Kraje se podle Mračkové Vildumetzové obávají, že rozšíření mýta povede k objíždění zpoplatněných úseků, a tím ke zhoršení stavu menších silnic a také bezpečnosti na nich.

Podle předsedkyně asociace je jednou možností, jak tomu zamezit, nasazení dopravních značek, které by zakazovaly jízdu kamionů na vybraných silnicích, a také zvýšení pokut za jejich porušování. Mračková Vildumetzová také připomněla, že kraje budou v příštích letech potřebovat peníze na opravu krajských silnic.

10 minut
Problémy spojené s rozšířením mýta bude řešit pracovní skupina
Zdroj: ČT24

Mračková Vildumetzová i Lukl uvedli, že chápou rizika, která by mohla ohrozit spuštění nového mýtného systému. V pracovní skupině budou zástupci ministerstva, krajů a obcí. Skupina by se měla zabývat především rizikem objíždění zpoplatněných úseků po silnicích nižší třídy a určením možností, jak takovému chování řidičů kamionů zabránit.

Skupina by se měla zabývat také možnými kompenzacemi pro kraje. Kremlík zmínil například možnost umístění vysokorychlostních vah na silnice nižších tříd.

Mýtný systém se v příštím roce rozšíří o 870 kilometrů silnic první třídy. Kraje z nich vybraly 600 kilometrů, na nichž si přály zavedení nulové sazby. Ťok jim v memorandu slíbil, že stát bude výběr krajů respektovat.

Nový mýtný systém se satelitní technologií by měl být na silnicích první třídy od ledna 2020. Na dálnicích by měl fungovat o měsíc dřív. Provozovatelem bude konsorcium CzechToll/SkyToll, které uspělo s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz systému. Po rozšíření bude mýtný systém na 2300 kilometrech dálnic a silnic první třídy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...