Obavy z ničení silnic nižších tříd a nedostatku peněz na jejich nutné opravy doprovází plány ministerstva dopravy na zavedení mýtného na vybrané silnice prvních tříd. Podle ministerstva dopravy by opatření mělo přinést do státní kasy asi miliardu, hejtmanství ale trvají na dodržení dohody s exministrem Danem Ťokem. Podle té mělo být mýto nulové.
„Měli jsme přece dohodu.“ Kraje se bouří proti plánu vlády zpoplatnit silnice 1. třídy
73 minut
90’ ČT24 – Spor o mýtné na silnicích první třídy
Nový mýtný systém se satelitní technologií by měl na silnicích první třídy fungovat od ledna 2020. Nový ministr dopravy Vladimír Kremlík v této souvislosti v minulých dnech oznámil, že stát „na jedničkách“ nezavede nulovou sazbu mýta, třebaže tuto možnost loni krajům slíbil bývalý ministr dopravy Dan Ťok.
Nový šéf resortu argumentuje tím, že by bezplatné mýto mohlo zpochybnit mýtný tendr. Hejtmanství obrat kritizují, a pokud se od ledna 870 kilometrů silnic první třídy zpoplatní, hodlají kraje požadovat po ministerstvu peníze na opravy „dvojek“ a „trojek“, kde se čeká větší zatížení dopravou.
O konkrétních kompenzacích mají zástupci Asociace krajů a Svazu měst a obcí se šéfem resortu jednat v úterý.
„Předpokládám, že v úterý dojde k vyjasnění celé situace a že se dozvíme, co si máme představit pod kompenzačním opatřením,“ uvedla v pondělní Devadesátce ČT24 hejtmanka Karlovarského kraje a předsedkyně Rady Asociace krajů ČR Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
„Budu chtít, aby se naplnilo uzavřené memorandum. Určitě si vyslechneme argumenty ministra dopravy a řešení, jaké nabízí. S tím seznámíme kolegy z asociace krajů a zaujmeme k tomu nějaký postup a usnesení,“ nastínila hejtmanka.
O nás bez nás, zlobí se vysočinský hejtman
Ministerstvo dopravy za Dana Ťoka totiž ještě minulý rok slíbovalo krajům a obcím, že mýtné na silnicích 1. tříd nezavede – hlavně proto, aby nákladní auta neobjížděla zpoplatněné úseky po silnicích druhé a třetí třídy, jejichž opravy financují kraje a navíc často vedou přes obce. Ty se teď bojí zvýšeného provozu, poničených silnic a také smogu a hluku.
„To je typicky ,o nás bez nás‘. Když se připravoval tendr, nikdo s námi nediskutoval. Když se potom v tendru objevilo 870 kilometrů (prvních tříd), začali jsme se o to zajímat. A protože jsme naprosto jednoznačně argumentovali, že to přinese komplikace pro místní dopravce a nevyřeší to otázku kamionů, tak byla dohoda na memorandu,“ řekl hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek (za ČSSD).
Výhrady z Česmad
S rozšířením mýtného na 870 kilometrů silnic prvních tříd nesouhlasí ani Vojtěch Hromíř, generální tajemník Česmad Bohemia, který vyjadřuje podobné obavy jako kraje.
„V některých místech se řidiči kamionů a nákladních vozidel, které budou podléhat zpoplatnění, budou snažit jet po silnicích nižších tříd,“ řekl Hromíř. „V zájmu státu i všech, kteří mýtu podléhají, je, aby platili optimální částky na optimální síti a stát z toho měl co nejvyšší výnos tak, aby to ještě nezatěžovalo regiony.“
Vláda ale před třemi lety podle Hromíře rozhodla naopak a uložila ministru Ťokovi rozšíření mýtného. „To nebylo uděláno v zájmu mýta, v zájmu výnosů pro stát, ale s ohledem na dodavatelské firmy. To by přece měla být až ta druhá samozřejmá okolnost, první by měla být ekonomická analýza a potom zadání. A zda bude to zadání vyhovovat tomu, nebo onomu systému, už je věc druhá,“ řekl.
„Nejsem odborník na ten tendr, ale všechny okolnosti a přípravy jsou minimálně zřetele hodné a podivné,“ reagoval také hejtman Kraje Vysočina Běhounek. „Bohužel se mnohdy rozhoduje z jiných pozic, než kde máme zkušenosti.“
3 minuty
Události ČT: Nulové mýto nakonec nebude
Rozhodnutí přišlo v době, kdy v krajích bylo politické „vakuum“
„K rozhodnutí o rozšíření mýtného systému došlo v době, kdy byla ustavující zastupitelstva a kdy nebyla ustanovena Asociace krajů. Hned, jak byla asociace ustanovena, podávali jsme jasné negativní stanovisko, bohužel v tu dobu už byl tendr vyhlášen a nepočkalo se na nové hejtmany a zastupitelstva,“ připomněla hejtmanka Karlovarského kraje.
Pokud by mělo nově zavedené mýtné odvést do státní kasy miliardu korun, Běhounek by si dokázal představit, aby šlo do krajů alespoň 70 procent výnosu.
- Elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007, systém funguje na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy.
- Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun. Náklady na provoz činily zhruba 1,5 miliardy korun ročně.
- Nový satelitní systém zaváděný vítězem nového tendru nahradí dosavadní mikrovlnnou technologii a rozšíří se na dalších 900 kilometrů silnic první třídy, na nichž však ministerstvo dopravy umožnilo krajům a obcím zavést nulovou sazbu.
„Jestli vybereme miliardu navíc, tak ta devastace, kterou to způsobí v České republice, bude ročně mnohonásobně větší. Myslet si, že to z toho mýta zaplatíme, je holý nesmysl. Spíš si dovedu představit, že zavedeme ekonomické mýtné, abychom vyhnali dopravu z centra měst a tohle je přesně obráceně, kdy motivujeme dopravce, aby tam zajížděli,“ řekl v pondělní Devadesátce ČT24 exministr dopravy Petr Bendl (ODS).
„Pro dopravce to bude pouze další náklady, které budou muset promítnout do ceny přepravovaného zboží na nově zpoplatněných komunikacích,“ řekl Hromíř s tím, že pro kamion v nejekologičtější variantě na silnicích první třídy vychází sazba na kilometr asi dvě koruny, pro ten nejméně ekologický pak asi 4 koruny. „Je to další daň, i když tomu tak neříkáme, která se přenáší do regionů,“ dodal.
„Všichni, co se hýbou, něco dělají, by více platili,“ je stejného názoru Bendl.
„Už dneska všechny kilometry zpoplatněny jsou, a to formou spotřební daně,“ dodal Hromíř s tím, že systém vyžaduje i obsluhu a tedy náklady. „A výkony na silnicích nižších tříd jsou natolik malé, že se to nevyplatí,“ upozornil Hromíř s tím, že by si museli obstarat „mýtné krabičky“ i autobusoví dopravci v linkových spojích.
