Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Asociace krajů i odbory trvají na kritice plánovaného rozšíření mýtného o 900 kilometrů silnic po roce 2019. Po jednání s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) a ministrem dopravy v demisi Danem Ťokem (za ANO) to novinářům řekli zástupci těchto sdružení. Podle Ťoka je však představa, že by mohl dané zpoplatnění vyjmout bez zrušení tendru, nerealistická.
Ministr Ťok už dříve řekl, že kdyby ministerstvo dopravy soutěž zastavilo a vypsalo ji znovu, ohrozilo by to výběr mýtného v Česku. Ministerský tendr, do kterého se přihlásili čtyři uchazeči, počítá s tím, že po roce 2019 se zpoplatnění rozšíří o 900 kilometrů silnic první třídy z nynějších zhruba 230 kilometrů.
„Všichni přítomní, to znamená Asociace krajů, Svaz měst a obcí a podnikatelská reprezentace, jednoznačně řekli, že nesouhlasíme s vedením mýtného systému na těch 900 kilometrů,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Babiš podle Hanáka Ťokovi uložil, aby prověřil všechny připomínky, které byly k vypsání mýtného tendru k dispozici. O totéž ho požádal i Hanák, připomínky má ministr prověřit do 8. března, kdy se otevřou obálky s nabídkami.
Sobotkova vláda o vypsání veřejné soutěže rozhodla politicky nezodpovědně, uvedl Hanák. „Zástupci ANO tvrdí, že s tím nesouhlasili, a že i na vládě někteří z nich hlasovali proti,“ dodal. Minulou vládu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) tvořili ANO, ČSSD a lidovci.
Ťok ale zadání podobného úkolu ze strany Babiše nepotvrdil. „Budeme zvažovat všechny alternativy,“ uvedl pouze. „Pan Hanák mi předal právní analýzu, že se dá stihnout nová soutěž. Já sám jsem v ní našel nelogičnosti. Dát 14 dní na zkušební provoz pro nový systém, když ten minulý potřeboval 14 měsíců, mi prostě přijde komické,“ dodal.
Asociace krajů hovoří o finanční kompenzaci. „Pokud by to mělo být od 1. ledna 2020 zavedeno, tak chceme finanční kompenzaci. Podle materiálu, který všichni máme k dispozici, by výběr mýta z těch 900 kilometrů měl být jedna miliarda korun ročně. Je otázka, jestli by to na opravy silnic druhých a třetích tříd vůbec stačilo,“ uvedla předsedkyně asociace Jana Vildumetzová (ANO).
Kraje podle ní chtějí v první řadě získat 4 miliardy korun a další finanční kompenzace později. Podle Ťoka je spor o rozšíření mýtného pro kraje jen způsob, jak získat více peněz z rozpočtu. Řekl ale, že je připravený o vyjmutí některých silnci jednat. „Kdyby některý z úseků byl problematický, tak se můžeme bavit o tom, že se tam dočasně to mýto může pozastavit,“ navrhl Ťok.
Rozšíření zpoplatněných úseků zadala ministerstvu minulá vláda a jeho případné vyjmutí z podmínek tendru by musela nařídit současná vláda. Ministerstvo dopravy dříve uvedlo, že bez výběru nového provozovatele mýtného systému není možné výběr mýta po roce 2019 zajistit a zároveň již nestihne vypsat novou soutěž. Česku by navíc kvůli zrušení tendru hrozily sankce Evropské komise.
„Kdyby v tendru nebylo rozšíření o další kilometry, byla by to zakázak šitá na míru stávajícímu provozovateli mýra. To jsme nechtěli,“ bránil postup resortu Ťok.
O výběr mýta po roce 2019 mají zájem čtyři uchazeči
Do výběrového řízení na provozovatele mýtného systému po roce 2019 se hlásí současný provozovatel Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems. Původně měli zájemci nabídky včetně cenové kalkulace úřadu poslat do 11. ledna, nyní je novým termínem 8. březen.
Tendrem na mýtné se zabývá i antimonopolní úřad. Loni na konci listopadu oznámil, že vydal předběžné opatření, podle kterého ministerstvo zatím nesmí s vítězem výběrového řízení podepsat smlouvu. Podle ministerstva ale rozhodnutí úřadu nic neznamená, protože k podpisu smlouvy s vítězem je daleko.
Mýtné se v Česku vybírá elektronicky od roku 2007, nyní tvoří zpoplatněnou síť více než 1400 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun.
