Provoz mýtného systému je podle Nejvyššího kontrolního úřadu příliš drahý. V letech 2007 až 2016 spolykal podle zjištění kontrolorů téměř třetinu peněz, které stát na průjezdech vozidel nad 3,5 tuny vydělal. Ministerstvo dopravy problémy připouští, souhlasí s NKÚ i v tom, že jedním z důvodů byl nekoncepční přístup k výběru mýtného. Podle mluvčího je nyní provoz systému levnější.
Mýtný systém „krmí“ sám sebe. Třetinu vybraných peněz spolykalo jeho zavedení a provoz
Stát vybral za deset let na mýtném 78,5 miliardy, ale zároveň zaplatil jednak za zavedení mýtného a jednak za provoz systému 24 miliard korun. Celkem jde tedy o necelou třetinu vybraných peněz. „Průměrná provozní nákladovost za celé období – tedy bez zohlednění nákladů na vybudování mýtné infrastruktury – byla 24 procent,“ upřesnili kontroloři.
NKÚ považuje za hlavní důvod drahého provozu neujasněnost a časté změny způsobu a rozsahu výběru mýtného. Přes tři čtvrtě miliardy šlo například na přípravu satelitního rozhraní pro zpoplatnění silnic první až třetí třídy v roce 2008. To však ministerstvo dopravy nikdy nezavedlo.
Ministerstvo dopravy podle mluvčího Tomáše Neřolda s většinou závěrů NKÚ souhlasí. „Během deseti let fungování mýtného systému se stát opravdu nechoval moc koncepčně,“ připustil.
Éry současného ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) se pak týká další kritizovaný okamžik – prodloužení smlouvy s firmou Kapsch na provozování mýtného systému formou jednacího řízení bez uveřejnění v roce 2016. Podle kontrolorů bylo v rozporu se zákonem. Ve smlouvě navíc zůstaly body, které jsou podle NKÚ neopodstatněné. Není například jasné, proč chce resort vynaložit 58 milionů korun na veřejnou kampaň, ačkoliv mýtný systém je už všeobecně známou věcí.
Podle mluvčího Neřolda ale problémy vyplynuly z původního kontraktu z roku 2006, který podle něj nepočítal se svým koncem. „Hlavně ale nikdo včas neřešil to, že stát nemá nad systémem plnou kontrolu, a nemůže proto ani žádný mýtný tendr vypsat,“ míní Neřold.
Nyní podle něj již má stát potřebnou dokumentaci, nová smlouva také zlevnila provoz o 27 procent. Zároveň připomněl, že úřad vypsal soutěž na další provoz mýta.
Do výběrového řízení na správu mýtného systému po roce 2019 se přihlásili čtyři uchazeči – rakouský Kapsch, slovenský SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems. Tendrem se zabývá antimonopolní úřad.
Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a silnic první třídy. Placení mýtného podléhají vozidla s povolenou hmotností nad 3,5 tuny. Vloni zaplatily kamiony na mýtném rekordních 10,4 miliardy korun. Za celých 11 let svého fungování vybral mýtný systém pro stát od dopravců téměř 88 miliard.