Svaz měst a obcí

Platy kuchařek, uklízeček nebo školníků mají od 1. září 2025 financovat místo státu zřizovatelé škol. Vláda nepočítá s tím, že by termín o čtyři měsíce posunula, jak žádá Svaz měst a obcí. Hlavní obavou starostů je, že nedostanou včas peníze pro školy. V takovém případě část koalice hrozí, že nepodpoří rozpočet na příští rok. Novou finanční povinnost má obcím vynahradit zvýšení rozpočtového určení daní. Jenže zatím chybí zákon, který by to umožnil.

„Asociace krajů by pod mým vedením měla být opět silným partnerem nejen pro regiony, Sdružení místních samospráv a pro Svaz měst a obcí, ale hlavně by to měl být i prostor pro diskusi s vládou,“ řekl v úterních Událostech, komentářích v debatě s bývalým předsedou Asociace krajů (AK) a jihočeským hejtmanem Martinem Kubou (ODS) nově zvolený předseda a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Na Kubovu práci chce navázat. V debatě také vysvětlil, proč si jako své zástupce vybral Richarda Brabce (ANO) a Martina Netolického (3PK/SOCDEM).

Přechodné řešení digitalizace stavebního řízení, které vláda schválila ve středu, vítají zástupci měst, obcí, úřadů a developerů v současné situaci jako optimální. Upozorňují, že je třeba začít pečlivou analýzou procesů stavebních řízení. Nově vytvořený systém má fungovat nejpozději od začátku roku 2028. Ten původní bude v přechodném období možné používat souběžně s letos spuštěnými programy. Opozice rozhodnutí podporuje, místopředseda ANO Karel Havlíček nicméně požaduje, aby na ministerstvu pro místní rozvoj proběhl hloubkový audit. Tvrdí, že nepovedená digitalizace vedla k milionovým škodám. Šéf resortu Petr Kulhánek (STAN) ve čtvrtek avizoval zadání auditu v nejbližších dnech, škody dle něj bude možné vyčíslit až po této kontrole.

Ministerstvo pro místní rozvoj poskytne stavebníkům technickou dokumentaci a zároveň pro ně připraví sérii workshopů k novému digitálnímu systému stavebního řízení, dohodli se ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a zástupci Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů, Svazu měst a obcí a Platformy pro zdravý stavební zákon. Využívat starý i nový systém, jak stavebníci požadovali, však není podle Bartoše možné. Koaliční partneři mu také nabídli spolupráci v digitalizaci stavebního řízení, zejména v oblastech, jež se týkají jejich resortů.

Obce a kraje dál hospodaří s rekordními penězi. Poslední data ministerstva financí ukazují, že mají druhý nejvyšší přebytek v novodobé historii, bezmála 28 miliard korun. Spory se však vedou o to, jak ho využít, i o novelu zákona o rozpočtovém určení daní.

Výstavbu solárních a větrných elektráren má zrychlit nový zákon o obnovitelných zdrojích energie. Ten slibuje i vytipování území, kde by investoři neměli narazit na výrazné překážky. Před týdnem skončilo připomínkové řízení a na návrh zákona se snesla kritika. Například obce se obávají velkého vlivu státu při povolování staveb.

Potíže se spuštěním digitalizovaného stavebního řízení by podle Svazu měst a obcí (SMO) mohly znamenat skluz třinácti tisíc stavebních povolení v hodnotě sto miliard korun, a to v případě, že se podaří systém uvést do funkčního stavu do začátku září. Podle předsedy svazu Františka Lukla byla digitalizace připravena humpoláckým způsobem, stavební úřady jsou zavaleny žádostmi, které došly podle starých pravidel do konce června, a trápí je dlouhodobý podstav. Svaz požádal ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), aby svolal jednání s organizacemi, na něž dopadají změny v digitalizaci, a to za přítomnosti premiéra Petra Fialy (ODS).

Ministerstvo pro místní rozvoj v noci na sobotu aktualizovalo informační systém pro stavební řízení. Nově bude možné stornovat dokumenty, nebude nutné ručně doplňovat oprávněné osoby nebo se zrychlí serverové služby, uvedl na síti X šéf resortu Ivan Bartoš (Piráti). Další úpravy se podle něj připravují. Elektronický systém stavebního řízení se spustil v červenci, řada úřadů si stěžuje na jeho vady.

V Česku je podle ministerstva pro místní rozvoj víc než milion a půl osob ohrožených bytovou nouzí. Nově pro ně má vzniknout systémová podpora, která počítá s vytvořením skoro dvou set nových úřednických pozic. To vnímá jako problém ODS i TOP 09 a o návrhu chtějí ještě diskutovat.

Obce budou usilovat o změnu v plánované změně rozdělení peněz ze sdílených daní. Tvrdí, že novela, která má přinést více peněz krajům, naopak připraví o prostředky některé radnice. Sdružení místních samospráv se obrátilo s otevřeným dopisem na premiéra Petra Fialu (ODS), vážné výhrady má i Svaz měst a obcí. Většina krajů naopak novelu, která prošla vládou, podporuje. Ministr financí a někdejší primátor Opavy Zbyněk Stanjura (ODS) si od změny slibuje spravedlivější systém rozdělování daňových výnosů.

Karviná zkouší další krok proti pouliční prostituci. Možné klienty tamních sexuálních pracovnic mají odradit kamery, které monitorují právě místa, kam se prostitutky se zákazníky často uchylují. Dostat sexuální služby z karvinské periferie se městu dlouhodobě nedaří – přestože v něm už 15 let platí vyhláška, která je zakazuje.

Ředitelé škol v Česku patří mezi ty s největší administrativní zátěží v Evropě. Podle aktuální studie Vysoké školy ekonomické v Praze jim na vedení žáků a učitelů zbývá jen třiadvacet procent času. V nejlepších vzdělávacích systémech je to právě naopak. Pomoci by mohlo administrativní slučování škol. Podmínky ministerstvo připravuje.

Týden od spuštění nového dotačního programu na podporu dětských skupin eviduje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) celkem 214 přihlášených projektů. Zájem mají především soukromí zřizovatelé, těm přitom stát vyčlenil jen třetinu z celkových 300 milionů korun. Peníze tak dostane nejspíš jen každý sedmý žadatel. Zbytek, tedy 200 milionů, by měl pomoct vybudovat dětské skupiny obcím. O peníze jich ale zatím požádalo jen osm.

Většina krajů chce letošní rok více investovat – do škol, nemocnic nebo silnic. Celkem se správy krajů chystají vynaložit přes 64 miliard korun. Souběžně s tím finišují debaty o dělení daní mezi stát a samosprávy, možné úpravy by totiž mohly přinést hejtmanům další peníze. Pokud současný systém nedozná změn, zvažuje Středočeský kraj ústavní stížnost.

Svaz měst a obcí a ministerstvo vnitra žádají, aby mohli strážníci odcházet dříve do důchodu bez toho, aby se jim krátil. Navrhli to při projednávání chystané penzijní reformy, kterou by měla v únoru řešit vláda. Podobně to už platí u záchranářů nebo podnikových hasičů.

Svaz měst a obcí (SMO) navrhuje doplnit do chystaného zákona s reformními změnami penzí dřívější důchod pro strážníky, kteří u městské či obecní policie odsloužili nejméně dvacet let. Podle počtu odpracovaných měsíců by měli podle svazu chodit do penze až o pět let dřív bez krácení pobírané částky. Stejný požadavek má i ministerstvo vnitra. SMO a resort vnitra to uvedly ve svých připomínkách k reformní důchodové novele. Ucelený návrh dřívějších penzí pro náročné profese, který chystá resort práce, by měla vláda projednat v prvním čtvrtletí. Zatím mohou až o pět let dřív chodit do důchodu záchranáři a podnikoví hasiči.

Radnice omezují investiční plány na příští rok. Podle Svazu měst a obcí kvůli ekonomické nejistotě zadávají až o třetinu méně veřejných zakázek než dříve. Proto také obce hospodaří s výrazným přebytkem, který jen letos od ledna do září přesáhl 55 miliard korun.

O sto miliard korun ročně přijdou města a obce podle svého svazu kvůli změnám zaváděným v rámci konsolidačního balíčku. Od vlády proto svaz chce, aby připravila změnu rozpočtového určení daní a řádově desítky miliard korun tak obcím vrátila. Ministerstvo financí se ale k ničemu takovému nechystá, nechce prohlubovat schodek státního rozpočtu.

Vesnicí roku 2023 České republiky se stala Ostrožská Lhota z Uherskohradišťska ve Zlínském kraji. Na druhém místě skončila obec Hrádek z Frýdecko-Místecka v Moravskoslezském kraji, třetí příčku obsadila Dolní Poustevna z Děčínska v Ústeckém kraji. Hodnoticí komise vybírala ze 13 finalistů, vítězů krajských kol. Letošního 27. ročníku soutěže se zúčastnilo 175 obcí.

Program Milostivé léto letos nově nabízí pomoc s místními poplatky, na kterých lidé dluží obcím. Dlužníci se tak mohou zbavit naběhlého penále, sankcí, úroků nebo exekučních nákladů. Obcím se tím zase zvyšuje šance na zajištění peněz i snížení administrativní zátěže. Do programu se podle Člověka v tísni zatím připojily desítky obcí. Další města a obce – třeba Přerov nebo Ústí nad Labem – budou o zapojení teprve jednat. Čas na to mají do konce září.

Vláda ve středu schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Ten mění přes šedesát zákonů a má v příštích dvou letech vylepšit hospodaření státu asi o 150 miliard korun. Vláda v něm udělala jen legislativně-technické změny. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Věcné změny podle něj budou možné ve sněmovně po dohodě koalice.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Výhrady proti požadavku na seškrtání platů o dvě procenta, změnám v rozdělování výnosů z daní mezi stát, kraje a obce nebo požadavek na zachování daňového zvýhodnění benefitů a další dostalo zatím ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení k daňovému balíčku. Řízení vláda zkrátila na pět dní a v pondělí končí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že konečná podoba balíčku bude jiná, než jak ho jeho úřad připravil.

Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o tři stovky zruší 950 pracovních míst. Původně přitom avizovala rušení 2300 míst. Pošťáků odejde ještě méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Skutečně propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné, informoval na tiskové konferenci pověřený generální ředitel podniku Miroslav Štěpán.