Svaz měst a obcí strana 2 z 3

Radnice odmítají zvyšování daně z nemovitosti, o které ve snaze vylepšit hospodaření státu uvažuje vládní koalice. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil o možném zvýšení taxy i na dvojnásobek. Peníze vybrané navíc by přitom putovaly do státního rozpočtu, ne do obcí, které s výnosy hospodaří teď. Zvýšit některé daně je jedním z mnoha doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podporu ale návrh zatím nemá ani u řady ministrů. Někteří míní, že by mohly víc platit třeba jen firmy.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích potvrdil, že jeho resort má v plánu přímo oslovovat s nabídkou dotací lidi s nízkými příjmy. Jeho předchůdce na ministerském postu Richard Brabec (ANO) radí využít k tomu starosty jednotlivých obcí. Předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl (nestr.) zdůraznil, že obce především potřebují, aby legislativním procesem prošla koncepce komunitní energetiky.

Vláda začala projednávat věcnou novelu stavebního zákona. Ještě o ní nehlasovala, vrátí se k ní později. Novela by měla podle ministerstva pro místní rozvoj urychlit a zjednodušit stavební řízení. Oproti původnímu znění, které zatím nevstoupilo cele v účinnost, ruší Nejvyšší stavební úřad a zachovává část stávajících stavebních úřadů. Proti postupu vlády se vymezuje ANO, které se domnívá, že vláda ničí jím připravený stavební zákon, ale nespokojené jsou i profesní organizace. Návrh považují za nekvalitní. Varují, že novela nepomůže ke zrychlení stavebního řízení.

Zhruba patnáct procent samospráv nemá podle Svazu měst a obcí (SMO) vysoutěžené dodavatele energií na příští rok. Podle předsedy svazu Františka Lukla se jim dodavatele buď nepodařilo sehnat, nebo čekaly na vznik státního obchodníka s energiemi. Samosprávy proto zaslaly ministerstvu průmyslu dopis, ve kterém žádají o instrukce, jak postupovat. Po kabinetu svaz požaduje zvýšení zákonného limitu pro zakázky, které je možné zadávat bez veřejné soutěže.

Státy Evropské unie by mohly začít nakupovat plyn společně již příští rok na jaře. Po neformálním zasedání ministrů pro energetiku to řekl český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Je přesvědčen, že jednání pomohlo k překonání rozporů mezi unijními zeměmi ohledně nákupu plynu. Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová ovšem upozornila, že k unijním intervencím do trhu s plynem bude potřeba i snížit spotřebu.

Řada měst začíná měnit plány kvůli drahým energiím a někde říkají, že i kvůli výdajům na uprchlíky. Část starostů se obrátila otevřeným dopisem na ministerstvo financí a chtějí peníze navíc. Resort vzkázal, že to nemá v plánu. Hlavním argumentem ministerstva je, že obce hospodaří s přebytky. Radnice namítají, že už do úspor sahají. Obávají se dalšího vývoje po uzavření nových fixací u smluv na energie.

Na pomoc s drahými energiemi vláda plánuje vynaložit desítky miliard. Očekávaný speciální energetický tarif dostal první obrysy. Vláda chce během příští topné sezony přispět domácnostem, které topí plynem nebo elektřinou. Podle prvních náznaků pomoc nepřesáhne deset tisíc korun. Opozice upozorňuje na mezery v avizovaném tarifu.

Ministerstvo pro místní rozvoj vyřizuje připomínky k novele stavebního zákona. Výhrady zaslaly i obce – nelíbí se jim často zmiňované snižování počtu úřadů, ale třeba také změny kolem černých staveb. Resort novinky hájí, státu mají ušetřit miliardy.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce vypsat dotace na opravy ubytovacích prostor nebo stavbu nových bytů. Výzvu pro obce a kraje, která by měla usnadnit pomoc lidem prchajícím před válkou, bude příští týden schvalovat vláda. Resort zároveň počítá s dalšími penězi na modernizaci bydlení od Evropské unie.

Kvůli prudce zdražujícímu materiálu, palivům i práci odstupují vybraní dodavatelé od smluv na veřejné zakázky. Firmy, které už stavějí, žádají doplatky, nebo se rovnou přestávají do tendrů hlásit. Radnicím tak nezbývá, než projekty odkládat, ať už jde o opravy cest, budování škol či kanalizací.

Hypotéky dál zdražují, a to už desátý měsíc v řadě. Průměrná úroková sazba se v prosinci dostala skoro na tři procenta. Ještě v dubnu přitom byla pod dvěma procenty. Banky tak reagují na prudké zvyšování sazeb centrální banky – její guvernér Jiří Rusnok navíc připouští, že letos ještě vzrostou. S dostupností bydlení by ale mohl pomoci nový stavební zákon. Současná vládní koalice nechce přenášet pravomoci z lokálních stavebních úřadů na ty krajské, na užitečnosti zrychlení celého povolovacího procesu se ale shodli odborníci napříč stranami i odvětvími v Devadesátce ČT24.

Starostové řeší každý rok stovky povinností. Zatímco úkoly jim přibývají, lidí, kteří by tuto práci chtěli vykonávat, ubývá. Podle Svazu měst a obcí je reálné, že při letošních komunálních volbách se trend ještě posílí. Roli hrají i peníze – v závislosti na velikosti obce mohou mít starostové plat více než deset tisíc pod průměrem.

V Česku platí zákon o svobodném přístupu k informacím. Jsou ale lidé, kteří ho zneužívají. Úředníky šikanují a zahlcují je stovkami často zbytečných nebo nesmyslných a samoúčelných dotazů. Podle zákona jsou nuceni na ně donekonečna odpovídat, úřady jsou tak ochromené. Účinně čelit takové šikaně má pomáhat aplikace, kterou vyvinuli na radnici v Dobrušce.

Výpadky z výběru daní nebo třeba nájemného v první polovině roku dolehly na rozpočty měst a obcí, a některé proto musely omezit investice. S rozvolňováním se ale situace zlepšuje. Příjmy z rozpočtového určení daní podle Svazu měst a obcí v květnu mírně vzrostly a pomohlo také otevření sportovišť a památek.

Stavební povolování je v Česku rekordně pomalé, v mezinárodním srovnání se republika umisťuje za rozvojovými zeměmi. Vysoká poptávka a zároveň nedostatek bytů vyhnaly ceny tak vysoko, že se pro řadu lidí stalo vlastní bydlení nedostupné. Složitá byrokracie a pomalý postup úředníků komplikuje život nejen velkým investorům, ale také drobným stavitelům, kteří si chtějí třeba jen rozšířit rodinný dům. Tématu se věnoval nový ekonomicko-publicistický pořad České televize Bilance.

Malé obce profesionalizují své vedení. Starostu na plný úvazek mají často i vesnice se dvěma stovkami obyvatel. Například v Kameni na Pelhřimovsku ho zastupitelé takzvaně uvolnili až teď v polovině období.

Odměny pro představitele obcí a krajů by se v příštím roce neměly ani zvýšit, ani snížit. Na pondělním zasedání to na návrh ministerstva vnitra schválila vláda, uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Jeho úřad v návrhu argumentoval tím, že rozpočty samospráv poznamená pandemie covidu-19, takže by je neměly zatížit další povinné výdaje. Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv podmínily souhlas tím, že se stejně bude zacházet i s platy poslanců či senátorů. Pokud by se jejich platy zvýšily, žádají pro starosty, hejtmany a zastupitele pětiprocentní růst odměn. Hamáček očekává, že se nebudou měnit ani odměny ústavních činitelů.

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) odmítá požadavek Svazu měst a obcí ČR na dalších třináct miliard korun. Radnice chtějí pokrýt propad příjmů a zhruba třináct a půl miliardy korun, které dosud od státu dostaly, podle nich nestačí. Ministryně nyní ale s dalšími penězi pro samosprávy nepočítá.

Česká města i obce během příštího týdne získají data o nákaze koronavirem na svém území. Uvedl to ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Podle něho tak obce prostřednictvím jeho úřadu získají údaje na úrovni obcí s rozšířenou působností. Starostové a hejtmani během minulého měsíce kritizovali, že jim stát o nákaze v jejich regionech neposkytuje dostatečné informace.

Obce dostanou během příštího týdne peníze za koronavirové ztráty, potvrdila České televizi ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). Příkaz by měla podepsat už v pondělí. Stát měl kompenzace za výpadky příjmu začít rozesílat na začátku srpna. Celkem má jít o 1250 korun na každého obyvatele obce. Využít je místní samosprávy můžou, na co chtějí. Podle některých kritiků ale peníze měly přijít mnohem dřív.

Ke stávkové pohotovosti vyzvalo starosty svých obcí Sdružení místních samospráv. Chtějí tak reagovat na krok vlády, která zavedením kompenzačního bonusu pro OSVČ a také schválením možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty pro firmy zároveň zkrátí příjmy měst, obcí a krajů údajně až o 25 miliard korun. Akce samospráv kvůli ztrátám příjmů považuje ale premiér Andrej Babiš (ANO) za kampaň. Kvůli krácení rozpočtů obcí a krajů ovšem Jan Bartošek (KDU-ČSL) podá i ústavní stížnost na daňové úpravy vlády. Kabinet ale uvádí, že podporu nelze jinak technicky uskutečnit a obcím ušlé peníze „bohatě vrátí“ na dotacích. Sporu o peníze pro samosprávy se věnoval i pondělní pořad 90' ČT24. 

Obce zatím neinvestují 36 miliard korun, které měly vyčleněné na připravené projekty. Investice za 8,4 miliardy radnice kvůli dopadům stávající „koronavirové“ krize zcela zrušily. Vyplývá to z průzkumu, který provedl Svaz měst a obcí. Starostové si stěžují na velkou nejistotu ohledně budoucích příjmů, jsou kritičtí i k tomu, že by se podle vlády obce měly podílet na vyplácení kompenzačního bonusu pro živnostníky.

Koronavirus dramaticky mění státní rozpočet, ale taky plány obcí a krajů. Letos ztratí minimálně 30 miliard korun z obvyklých daňových příjmů, tedy zhruba desetinu, jenže původní plány počítaly s vyšším výběrem. Regiony navíc nakupovaly ochranné pomůcky a snažily se podpořit ohrožené podnikatele nebo sociální služby. Ministerstvo financí radnice a hejtmanství nabádá k investicím, řada starostů ale vzkazuje, že část investic škrtnou jako první.

Po zpoplatnění silnic prvních tříd se zvýšil provoz kamionů na objízdných trasách. Upozorňují na to někteří starostové měst a obcí na jihu Moravy. Mýtné platí řidiči kamionů na hlavním tahu I/43 mezi Brnem a Svitavami nebo na silnici I/50 směrem na Slovensko. Provoz proto začnou v obcích měřit a s výsledky se chtějí obrátit na ministerstvo dopravy.