Státy Evropské unie by mohly začít nakupovat plyn společně již příští rok na jaře. Po neformálním zasedání ministrů pro energetiku to řekl český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Je přesvědčen, že jednání pomohlo k překonání rozporů mezi unijními zeměmi ohledně nákupu plynu. Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová ovšem upozornila, že k unijním intervencím do trhu s plynem bude potřeba i snížit spotřebu.
EU se podle Síkely shoduje na společných nákupech plynu. Komise možná bude nařizovat úspory
UDÁLOSTI: Už příští rok před létem by země EU mohly začít společně nakupovat plyn (zdroj: ČT24)
Na tom, aby před létem 2023 zahájily státy EU společné nákupy plynu a aby posílily solidaritu a energetické úspory, panovala podle Jozefa Síkely na neformálním jednání ministrů pro energetiku všeobecná shoda. Shoda je i na tom, že je potřeba upravit klíčový cenotvorný index, aby byl odolnější spekulativnímu jednání na trzích.
Eurokomisařska pro energii Kadri Simsonová řekla, že považuje společné nákupy za důležité pro to, aby spolu státy nesoutěžily a nepředháněly se v nabídkách na trhu. Pomůže to podle ní především menším členským státům. Síkela dodal, že kupní síla evropské ekonomiky dává určitou vyjednávací pozici. „Když nakupujete ve velkém, tak většinou nakupujete levněji,“ řekl. Evropa by měla podle něj jednat s největšími dodavateli plynu a dosáhnout co nejlepších cen.
Před tím, aby Česko spoléhalo na společné řešení EU, ovšem varoval stínový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „Jsem velice obezřetný k celounijním dohodám. Solidarita funguje jinak, když je hezky a není krize, a jinak funguje v době kritické. Což je nyní,“ řekl.
Komise apeluje na úspory, možná je bude i nařizovat
Evropská komise dokončuje balíček úsporných opatření, předložit by ho měla v příštím týdnu. Státy se ovšem neshodují na konkrétních opatřeních, která by měla zkrotit zdražování energií. U jednotlivých států se liší také podmínky a zájmy, připustil Síkela.
Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová uvedla, že ceny plynu jsou nadále neudržitelné, i když jeho dodávky z Ruska klesly pod deset procent. Součástí balíčku, který Komise předloží, bude podle Simsonové požadavek na další snižování spotřeby plynu. Připravuje se také řešení vzájemné solidarity mezi státy, které mezi sebou nemají uzavřené dohody o solidaritě. Podle Simsonové může také nastat situace, kdy EK v určitých situacích státům nařídí povinné úspory ve výši alespoň 15 procent.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti) řekl v 90' ČT24, že se díky několika jednáním ministrů pro energetiku podařilo urychlit přípravu balíčku, který Evropská komise dokončuje. „Když řeknu, že probíhala diskuse, tak to není plané diskutování. Když se podívám na poslední měsíce, tak jsme svolávali několikrát radu, několikrát mimořádnou radu. Komise rychle reagovala na jednotlivé návrhy,“ podotkl.
Středeční jednání se nicméně soustředilo na plyn, nedostalo se tedy v plánovaném rozsahu na vodík, o němž se mělo hovořit také. Podle Třešňáka se o vodíkové energetice hovořilo hlavně na doprovodné konferenci. Očekává ovšem, že by se vodík mohl dostat do popředí zájmu dříve, než se čekalo. „Česko má zpracovanou vodíkovou strategii s výhledem do roku 2050. To z dnešního pohledu, kdy řešíme akutní problémy, může vypadat jako dlouhý časový výhled. Nicméně si musíme uvědomit, že současná situace může mnoho věcí z oblasti vodíku urychlit,“ míní.
Události, komentáře: Úspory na spotřebě plynu (zdroj: ČT24)
Vláda tvrdí, že je Česko na zimu připraveno. Podle expertů ale nemusí současné zdroje plynu stačit
Česká vláda opakovaně ujistila, že je republika na zimu připravená. Zásobníky plynu jsou téměř plné, do roku 2027 je pronajatá kapacita v terminálu na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku a objednáno je 30 trajektů s plynem ze zámoří. Další plyn proudí z Norska. Zatím zbývá i na navyšování zásob. Mluvčí RWE Gas Storage CZ Simona Hladíková i mluvčí společnosti MND Dana Dvořáková shodně uvedly, že zásobníky firem jsou v režimu vtláčení.
„Podle složení plynu usuzujeme, že se jedná o mix plynu z LNG terminálů a ruského plynu, který do České republiky proudí přes Ukrajinu,“ přiblížila Dvořáková.
Odborníci na energetiku ovšem pochybují o tom, že bude situace dlouhodobě tak příznivá. Ani plyn z nizozemského terminálu v kombinaci s norským by podle nich nemusel stačit. „Norové byli druhým největším dodavatelem do Evropy, nicméně v dlouhodobém měřítku se předpokládalo, že jejich těžební kapacity budou postupně utlumovány. (…) Jsou to plynová a ropná pole, která už jsou za zenitem,“ varoval analytik ENA Jiří Gavor.
Obce stále nejsou spokojené s tím, co vědí
Vláda s řešením energetické krize zprvu odkazovala na Evropskou unii a hovořila o tom, že čeká na společné návrhy. Nakonec, když se v září ukázalo, že jednotná odpověď nezazní bezprostředně, prosadila zastropování cen elektřiny i plynu. Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková ale v 90' ČT24 řekla, že radnice stále nemají zcela jasno v tom, zda se na ně cenové stropy plně vztahují.
Představitelé vlády sice zástupce svazu ujistili, že měst a obcí se stropy týkají, problém ale podle Vladykové zůstává s firmami, které jim patří. Z podniků se strop týká malých a středních (s omezením u odběru elektřiny z vysokého a velmi vysokého napětí), zatímco u velkých garantuje stát jen cenu elektřiny z nízkého napětí a maloodběru plynu. Některé městské firmy ale patří právě až do kategorie velkých firem, tedy mají více než 250 zaměstnanců.
90' ČT24: Energetická soběstačnost – jak na to? (zdroj: ČT24)
Příkladem mohou být Technické služby města Olomouce. „Mají 260 zaměstnanců, ne 250. Obávám se, že doporučení, že se mají tvářit jako malý podnik, i když nejsou, je pouze vtip. Všichni ctí zákon a musí vědět, jestli se do nařízení, které určila vláda, vejdou,“ zdůraznila Vladyková s tím, že radnicím chybí metodika, jak se jich cenové stropy nakonec dotknou.