Koalice jedná o růstu daně z nemovitosti. Stanjura připustil dvojnásobek, obce jsou proti

3 minuty
Události: Vyšší daň z nemovitosti
Zdroj: ČT24

Radnice odmítají zvyšování daně z nemovitosti, o které ve snaze vylepšit hospodaření státu uvažuje vládní koalice. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil o možném zvýšení taxy i na dvojnásobek. Peníze vybrané navíc by přitom putovaly do státního rozpočtu, ne do obcí, které s výnosy hospodaří teď. Zvýšit některé daně je jedním z mnoha doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podporu ale návrh zatím nemá ani u řady ministrů. Někteří míní, že by mohly víc platit třeba jen firmy.

Návrh by mohl být součástí balíčku, který má vylepšit bilanci státního rozpočtu alespoň o 70 miliard korun. V koalici teď ale jednoznačnou podporu nemá.

„Ten můj přístup platí u všech položek, jsou tam všechny návrhy NERVu. Ty byly publikovány, k tomu přibyly návrhy dalších ministerstev, k tomu jsme zpracovali podklady, analýzy, čísla a teď probíhají jednání,“ řekl Stanjura v polovině března.

„Beru to jako diskusní výkop, kdy na větu A – bavme se o zvýšení daně z nemovitosti – říkám ano. To je určitě pro nás přípustná diskuse. Věta B – tam říkám, pojďme se bavit, ať zůstane maximum daně skutečně městům a obcím,“ uvedl ministr vnitra a šéf Starostů Vít Rakušan (STAN).

„Určitě teď nechci říkat jednoznačně ne. Musíme si říct, koho to zasáhne. A znovu říkám, že tady je prostor zvýšit daň třeba u bohatších lidí, právnických osob, firem,“ přidává svůj pohled ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Opozice a obce říkají „NE“

Nesouhlas pak zaznívá od opozice i ze samotných obcí. Samosprávy varují, že zvýšení daně by mohlo negativně dopadnout třeba na mladé rodiny nebo seniory.

„Není možné tento systém, který je dlouhodobě funkční, rozbourat tím, že si chce stát zlepšit svůj státní rozpočet. My mu taky nesaháme na spotřebitelskou daň,“ upozornila ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Podle šéfky poslanců opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové je návrh nesmysl.  „Obec, jestliže ta daň by byla zvýšena a nechal si ji stát, už nemá žádný manévrovací prostor, aby (ji) komukoliv a jakkoliv zvyšovala pro svoje příjmy,“ říká Schillerová.

Jestli si lidé nebo firmy za nemovitosti připlatí, by mělo být jasné během několika týdnů. Konsolidační balíček chce ministerstvo financí představit v dubnu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...