Vnitro a svaz měst požadují dřívější penzi pro dlouholeté strážníky

Svaz měst a obcí (SMO) navrhuje doplnit do chystaného zákona s reformními změnami penzí dřívější důchod pro strážníky, kteří u městské či obecní policie odsloužili nejméně dvacet let. Podle počtu odpracovaných měsíců by měli podle svazu chodit do penze až o pět let dřív bez krácení pobírané částky. Stejný požadavek má i ministerstvo vnitra. SMO a resort vnitra to uvedly ve svých připomínkách k reformní důchodové novele. Ucelený návrh dřívějších penzí pro náročné profese, který chystá resort práce, by měla vláda projednat v prvním čtvrtletí. Zatím mohou až o pět let dřív chodit do důchodu záchranáři a podnikoví hasiči.

„Domníváme se, že zavedení zvláštního ustanovení o důchodovém věku zdravotnických záchranářů a člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku by bylo žádoucí vztáhnout také na strážníky obecních policií,“ má jasno svaz. Podle něj jsou strážníci ve městech a obcích nepostradatelní a „nezřídka také suplují“ policii, proto je pro ně „zcela nezbytné“ zavést bonifikaci v podobě dřívějšího důchodu. Pomůže to stabilizovat činnost obecních a městských policií, tvrdí SMO.

Kvůli uzákonění dřívějšího důchodu pro strážníky psal svaz loni ministrovi práce Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) i šéfovi resortu vnitra Vítu Rakušanovi (STAN). Navrhuje, aby se strážníkům za prvních 20 let služby snížil důchodový věk o 30 měsíců, tedy o dva a půl roku. Poté by se za každých dalších odpracovaných šest měsíců odečetl další měsíc. Dřív by se do penze dalo jít nejvýš o pět let. Bylo by to po nejméně 35 letech práce u městské či obecní policie.

Změnu požaduje i samo ministerstvo vnitra. Podle něj mají strážníci podobné povinnosti jako příslušníci pořádkové policie, nemají ale výsluhy a musí opakovaně prokazovat svou způsobilost při přezkušování před ministerskou komisí. Resort také poukazuje na vliv věku na fyzickou kondici.

Předčasný důchod pro desítky strážníků ročně

Zatím mohou dřív do penze bez krácení pobírané částky chodit záchranáři a podnikoví hasiči po odpracování určitého počtu směn. Zaměstnavatelé za ně platí vyšší odvody. SMO a resort vnitra nezmiňují, že by radnice za strážníky měly odvádět víc.

Podle ministerstva vnitra pracovalo na konci roku 2022 u obecních policií 8422 strážníků, ročně do penze odchází asi 120 příslušníků a dřívější důchod by využilo nejvýš šedesát za rok. „Nejednalo by se tedy o masový jev. Uvedený počet strážníků by tak pro státní rozpočet nepředstavoval finanční zátěž, respektive jeho dopady budou zcela zanedbatelné,“ zmínil resort.

Dřívější penzi pro záchranáře a podnikové hasiče doplnili do zákona poslanci až ve sněmovně. Experti to kritizovali. Poukazovali na to, že se začnou hlásit i další profese a uspějí ty, které budou silněji lobbovat.

Ministerstvo práce chystá návrh dřívějších penzí pro náročné profese. V podkladech pro poslední jednání tripartity nastínilo, že výčet má vycházet z analýzy o invaliditě a pracovní neschopnosti za posledních deset let a že ho vláda projedná v prvním čtvrtletí. Pravidla mají být stejná jako u záchranářů a podnikových hasičů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci zahájili jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci během úterní schůze projednávají v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun. Sněmovna bude moci opět jednat až do noci, což až na druhý pokus prosadila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
03:15Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoSenátní duel v obvodu Žďár nad Sázavou: Michal Šmarda (za SOMVoltHR) a Josef Klement (KDU-ČSL)

Česká televize před druhým kolem senátních voleb připravila duely postupujících kandidátů. Za obvod Žďár nad Sázavou spolu diskutovali Michal Šmarda (za SOMVoltHR) a Josef Klement (KDU-ČSL).
před 23 mminutami

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
před 26 mminutami

VideoSenátní duel v obvodu Hradec Králové: Martin Dvořák (STAN) a Zuzana Ceralová Petrofová (za ODS)

Česká televize před druhým kolem senátních voleb připravila duely postupujících kandidátů. Za obvod Hradec Králové spolu diskutovali Martin Dvořák (STAN) a Zuzana Ceralová Petrofová (za ODS).
před 2 hhodinami

ANO a Starostové se v Ostravě dohodli a mají většinu. Hledají třetího partnera

Vítězné hnutí ANO se ve třetím největším městě republiky Ostravě dohodlo na spolupráci se Starosty pro Ostravu. Subjekty spolu mají většinu třiceti křesel v pětapadesátičlenném zastupitelstvu, ale chtějí utvořit trojkoalici a nyní hledají třetího partnera, oznámili lídr ANO Richard Vereš a lídr Starostů pro Ostravu Aleš Boháč.
13:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSenátní duel v obvodu Kolín: Michael Kašpar (STAN) a Andrea Brzobohatá (ANO)

Česká televize před druhým kolem senátních voleb připravila duely postupujících kandidátů. Za obvod Kolín spolu diskutovali Michael Kašpar (STAN) a Andrea Brzobohatá (ANO).
před 3 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.