Karviná zkouší další krok proti pouliční prostituci. Možné klienty tamních sexuálních pracovnic mají odradit kamery, které monitorují právě místa, kam se prostitutky se zákazníky často uchylují. Dostat sexuální služby z karvinské periferie se městu dlouhodobě nedaří – přestože v něm už 15 let platí vyhláška, která je zakazuje.
Karviná chce prostituci trestat i zaznamenáváním a pokutováním klientů sexuálních pracovnic
Denně strážníci narážejí na prostitutky například na hlavní silnici z Karviné na Český Těšín. Často své služby nabízejí také v místní části Louky nebo v Chotěbuzi. Prostituce se v regionu rozběhla v devadesátých letech.
Od roku 2009 městští policisté za nabízení sexuálních služeb ukládají pokuty, zatím ale bezvýsledně. „Točí se nám tam čtyři až šest žen. Většinou jsou plně na sociálních dávkách a právě přestupek porušení obecně závazné vyhlášky bohužel není vymahatelný,“ uvedl ředitel městské policie Petr Bičej.
Město se tak nyní zaměřuje spíš na zákazníky prostitutek. Vyhláška o sexuálních službách se totiž týká i jich. Usvědčit je mají kamery, pokud se tak stane, hrozí jim na místě pokuta až deset tisíc korun. Ve správním řízení to pak může být až sto tisíc.
Starosta: Kdyby nebyla poptávka, nebude nabídky
„Zákazníky jsou většinou Poláci, potom se jedná o různou nahodilou klientelu. Předpokládáme, že mají své stálé zákazníky,“ uvedl Bičej. „Pracovnice stojí na autobusových zastávkách, kde jsou i naši občané. Jsou tam potom i nemístné poznámky ze strany řidičů kamionů, kteří pískají a troubí,“ řekl starosta Chotěbuzi David Harok (nestr.) s tím, že jako obec s tím nemají jak bojovat. „Kdyby nebyla poptávka, nebude nabídky,“ dodal.
„Byly návrhy nějakým způsobem zavést regulaci prostituce do našeho právního řádu, ale žádný z těchto návrhů nikdy neprošel a nebyl ani připraven do legislativního procesu,“ uvedla ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková.
„Na tu situaci bychom se měli podívat koncepčně, z širšího úhlu pohledu, a to nejen vyhláškou jim zakazovat jejich možnost nabízení svých služeb na určitých místech, ale například nabídnout jim nějakou pomoc, osvětu, případně vyřešit jejich životní situaci tak, aby nemusely poskytovat placené sexuální služby,“ míní vedoucí sociální divize občanského sdružení Rozkoš bez rizika Jana Kočová. Na řešení situace by měl podle místních samospráv důkladněji zapracovat hlavně stát.