Vláda začala projednávat věcnou novelu stavebního zákona. Ještě o ní nehlasovala, vrátí se k ní později. Novela by měla podle ministerstva pro místní rozvoj urychlit a zjednodušit stavební řízení. Oproti původnímu znění, které zatím nevstoupilo cele v účinnost, ruší Nejvyšší stavební úřad a zachovává část stávajících stavebních úřadů. Proti postupu vlády se vymezuje ANO, které se domnívá, že vláda ničí jím připravený stavební zákon, ale nespokojené jsou i profesní organizace. Návrh považují za nekvalitní. Varují, že novela nepomůže ke zrychlení stavebního řízení.
Ačkoli se často říká, že se v Česku staví pomalu, není to přesné. To, co trvá dlouho, často není samotná stavba, nýbrž čekání na povolení. „V dnešních podmínkách to znamená několikaletý proces. Jde o desítky dokumentů, desítky povolení a razítek, většinou v papírové formě,“ popsal mluvčí jedné z velkých stavebních firem Ondřej Šech.
Podle dat Světové banky trvalo vyřízení stavebního povolení v roce 2019 v České republice průměrně 246 dní. V Německu a Polsku byla průměrná délka řízení zhruba poloviční a v celosvětovém srovnání by bylo možné dosáhnout ještě podstatně lepších čísel. Nejrychleji pracují úřady v Jižní Koreji či Singapuru, kde trvá vyřízení stavebního povolení zhruba měsíc.
Nový stavební zákon by to měl změnit a stavební řízení zjednodušit a urychlit. Zákon původně prosadila ještě předchozí vláda, jenomže než vstoupil v účinnost, nastoupil nový kabinet a jeho představitelé měli vůči schválenému znění zásadní výhrady. Částečně odložili účinnost a začali zákon přepracovávat. Nyní se věcná novela dostala na jednání vlády, ta ji ale bude probírat déle. Již se proti návrhu vymezily profesní organizace. Podle nich urychlení nepřinese.
„Musíme (…) tuto úpravu stavebního zákona celou odmítnout. Za návrh, který by mohl k něčemu přispět, to nepovažujeme,“ prohlásila Hana Landová z Hospodářské komory. Podle generálního sekretáře Asociace developerů Zdeňka Soudného především z návrhu nevyplývá, kolik nakonec bude potřeba sehnat povolení. Celkově je to tudíž zklamání. „Je zcela zřejmé, že to nebude jedno razítko, jak bylo vždycky slibováno,“ poukázal.
Nynější koaliční politici v minulosti ještě z opozičních lavic kritizovali zejména změnu struktury stavebních úřadů, které by nově byly zcela odděleny od radnic a podléhaly by Nejvyššímu stavebního úřadu. Ten podle novely nevznikne a naopak zůstane více nyní existujících stavebních úřadů. Ve hře ještě je několik variant s různým počtem úřadů i úředníků.
Takové uspořádání stavebních úřadů podpořil předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Radnicím se původní plán na osamostatnění stavebních úřadů a související redukcí vůbec nezamlouval. „Věříme, že síť, která v tuto chvíli je, nadále bude existovat,“ konstatoval. Míní, že navrhované změny by byly nákladné a zároveň by vznikl problém s personálním zajištěním úřadů zcela oddělených od radnic.
V některých obcích se ovšem nejistota ohledně konečné podoby zákona již na fungování stavebního úřadu projevila. Například v Mirošově skončila jedna z dvou úřednic, které obstarávaly jeho agendu. „Odešla i z důvodu nejistoty ohledně budoucnosti našeho stavebního úřadu,“ podotkl starosta Vlastimil Sýkora (nez.).
Po středečním jednání vlády hovořil o stavebním zákonu (při nepřítomnosti ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše za Piráty) Martin Kupka (ODS), který je sice šéfem resortu dopravy, ale v minulosti se k němu jako opoziční poslanec a zároveň komunální politik často vyjadřoval.
Ujistil, že ve výsledné podobě zákona bude stavební řízení jednoduché a také digitalizované. „Začali jsme projednávat celou materii s tím, že se k ní vrátíme příště. Míříme k moderní digitalizaci stavebního řízení a ke zjednodušení procesu,“ řekl Kupka.
Vláda se chce k projednávání vrátit příští týden. Profesní organizace chtějí čas využít na jednání o případných změnách.
