Poslanci odsunuli jednání o ročním odkladu účinnosti části sporného stavebního zákona, návrh vzbudil ve sněmovně rozsáhlou diskusi. SPD v dolní komoře zablokovala projednávání senátního návrhu na zavedení korespondenční volby poslanců a prezidenta, vynutila si přerušení schůze.
Stavební zákon poslanci odsunuli, SPD zablokovala jednání o korespondenční volbě
Původně měla v pátek sněmovna volit šestého místopředsedu. K volbě se ale poslanci dostanou zřejmě až přespříští týden, hlasování odložili kvůli rozsáhlé debatě o koaliční novele nového stavebního zákona a přestávce vyžádané opoziční SPD v souvislosti se senátní volební novelou.
Kandidáty do volby místopředsedy jsou někdejší vicepremiér Karel Havlíček (ANO) a předseda SPD Tomio Okamura, který tuto funkci zastával v minulém volebním období. Schůze bude pokračovat od úterý 25. ledna odpoledne.
Poslanci loni v listopadu na ustavující schůzi po říjnových sněmovních volbách zvolili za předsedkyni dolní komory parlamentu Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a vybrali i pět ze šesti místopředsedů. Stali se jimi Věra Kovářová (STAN), Jan Bartošek (KDU-ČSL), Jan Skopeček (ODS), Olga Richterová (Piráti) a Mračková Vildumetzová (ANO).
V minulosti se o pozici šestého místopředsedy sněmovny střetli někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) a Okamura. Ani jeden z nich ale nezískal dostatečný počet poslaneckých hlasů. Vondráček se posléze stal předsedou ústavně-právního výboru, Okamura vede petiční výbor. Havlíček dříve nemohl do předsednictva dolní komory kandidovat kvůli neslučitelnosti funkcí, protože byl stále členem vlády.
Debata o stavebním zákonu
Před volbou místopředsedy měla sněmovna podle programu projednat v úvodním kole roční odklad účinnosti většiny nového stavebního zákona. Ten schválili poslanci navzdory senátnímu vetu loni v červenci, kdy normu podepsal i prezident Miloš Zeman. Zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Pod ním by měly být jednotlivé stavební úřady organizované podobně jako třeba u Finanční správy.
Cílem poslanecké novely je hlavně oddělit a odložit vznik krajských stavebních úřadů jako orgánů státní stavební správy. „Abychom dokázali do měst a obcí vyslat jasný signál, že není třeba se obávat, že nevzniká nová krajská struktura v deseti či dvanácti tisících hlavách, tak odkládáme účinnost právě pro tento segment stavební činnosti, pro obecné stavby,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Pokud by se poslancům podařilo prohlasovat odklad, od 1. července 2023 by se nový zákon začal týkat pouze takzvaných vyhrazených staveb v působnosti Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. U ostatních staveb, třeba rodinných domů nebo garáží, by fungovala dosavadní úprava.
Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) varovala, že odklad by postihl hlavně bytovou výstavbu. Varovala, že dosavadní úprava obsahuje „bambilion obstrukčních nástrojů“, jako jsou třeba námitky vůči systémové podjatosti; pokud se je nepodaří odstranit, zůstanou prý i do budoucna.
Opozičním ANO a SPD se nakonec díky momentální převaze podařilo přerušit úvodní debatu o stavební novele do března.
Zablokované jednání o korespondenční volbě
Svár v dolní komoře vyvolal i senátní návrh, který má zavést korespondenční volbu poslanců a prezidenta ze zahraničí. Horní komora změnu volby navrhla s podporou ministerstva zahraničí a argumentovala tím, že Česko je jednou z posledních pěti zemí EU, které zatím hlasování poštou uzákoněno nemají. Korespondenční volbu by mohlo využít až 600 tisíc Čechů žijících v cizině, pro které je časově i finančně náročné dostavit se na hlasování na některou ze 111 českých ambasád.
Jednání o korespondenčním hlasování ovšem zablokovala SPD, když si vyžádala padesátiminutovou přestávku na jednání své frakce, tedy až do konce jednacího dne. Představitelé hnutí současně označili možnost vzdáleného hlasování za naprosto nepřijatelné.
