Senátem prošel v prvním čtení návrh Marka Hilšera (z klubu STAN), který by mohl umožnit lidem žijícím v zahraničí volit poslance a prezidenta korespondenčně. Protože jde o senátní návrh, bude o něm horní komora dál jednat. Do Poslanecké sněmovny by se tedy měl dostat až po podzimních volbách, kdy bude mít jiné složení. Senátoři také vrátili do sněmovny návrh zákona, jenž může zdražit drobné zásilky z mimoevropských e-shopů. Navrhli do něj změnu, která by měla zachovat odpočty DPH Českému rozhlasu a České televizi. Jednomyslně naopak prošel návrh na odškodnění protiprávně sterilizovaným ženám.
Podle Marka Hilšera má „politická reprezentace ČR po mnoha letech velký dluh“ vůči občanům, kteří žijí v zahraničí. Ti, když chtějí volit do sněmovny nebo prezidenta, musí cestovat na zastupitelské úřady České republiky. „Korespondenční volba není žádné privilegium, ale je běžným mechanismem a standardem v naprosté většině demokratických zemí Evropské unie,“ řekl.
Senátor Tomáš Czernin (TOP 09) připustil, že se takovým návrhem opakovaně zabývala nynější Poslanecká sněmovna a vůbec v ní nenalezl podporu, ale novým návrhem se již zabývat nebude. „Senát se usnesl, že předloží korespondenční volbu nové Poslanecké sněmovně, v kterou vkládáme naději, že korespondenční volbu konečně odhlasuje,“ uvedl.
Neutrální stanovisko ministryně k odpočtům DPH
Novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která ruší daňové osvobození zásilek z e-shopů mimo EU s cenou zhruba do 560 korun, vrátil Senát poslancům. Nic nezměnil na jádru předpisu, jde ostatně o upřesnění evropské normy, která ve svém „syrovém“ stavu platí již nyní.
Senátoři však byli pro pozměňovací návrh hospodářského výboru, který do předpisu vkládá prodloužení výjimky pro Českou televizi a Český rozhlas, jež jim umožní využívat širší odpočty na DPH. Jinak tato výjimka skončí ke konci roku a obě veřejnoprávní instituce by v příštím roce mohly přijít až o 420 milionů korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) varovala před rizikem, že kvůli výjimce hrozí Česku spor s Evropskou unií, což však odmítl předseda ústavně-právního výboru horní komory Tomáš Goláň (ODS). Ministryně dala k pozměňovacímu návrhu neutrální stanovisko. Negativně se postavila k dalšímu pozměňovacímu návrhu, který měl snížit daňové zatížení loterií a který Senát nepřijal. Schválil však ještě dva technické návrhy.
Beze změn prošla novela, která dává České národní bance novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí takzvané moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků.
Další předpis, který má dát novou pravomoc centrální bance – totiž umožnit jí, aby po bankách žádala změnu auditora – se však vrací do dolní komory. Senát chce doplnit změnu zákona o daních z příjmů a ponechat daňové osvobození výnosů z dluhopisů vydávaných v zahraničí daňovými rezidenty České republiky.
Zákon o pojištění se vrací do sněmovny kvůli centrům duševního zdraví
Do sněmovny se ale vrátí také novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ta rozšiřuje hrazení některých dobrovolných očkování ze zdravotního pojištění a mění úhrady moderních léků pro zajištění jejich lepší dostupnosti. Senátoři přednesli mnoho pozměňovacích návrhů.
Předem již sociální výbor doporučil zpřesnit výčet služeb, které by mohla poskytovat centra duševního zdraví. Ta by podle Senátem navržené úpravy měla měla fungovat ještě tři roky v nynější podobě, aby nehrozil jejich zánik a nebyl ohrožen vznik nových. Navíc senátoři schválili návrhy, aby se zmírnily požadavky na hrazené očkování proti papilomavirům a další, který se týká očkování proti meningokoku nebo na to, aby bylo z pojištění hrazeno zmražení pohlavních buněk odebraných před operací, která může ohrozit reprodukční schopnosti pacienta. Neprošel naopak návrh na zmírnění požadavků na podstoupení asistované reprodukce.
I tento zákon se tedy s pozměňovacími návrhy vrátí do Poslanecké sněmovny.
Odškodnění za sterilizaci
Bez jakýchkoli výhrad – poměrem 55 z 68 přítomných pro a nikdo proti – přijal Senát poslanecký návrh na finanční odškodnění lidí, kteří byli v rozporu s právem sterilizováni. Zákon přiznává 300 tisíc korun každému, kdo byl proti své vůli – například když podepsal souhlas pod hrozbou odebrání dětí nebo sociálních dávek – sterilizován v letech 1966 až 2012.
Po účinnosti zákona budou moci sterilizovaní lidé požádat o odškodnění do tří let. Obracet se budou na ministerstvo zdravotnictví.
Senátoři schválili i návrhy na státní vyznamenání, která postoupí prezidentu republiky. Řád bílého lva by podle jejich návrhu měli dostat hrdinové druhé světové války Karel Lukas, Alexandr Hess a také prvorepubliková senátorka a organizátorka ženského hnutí Františka Plamínková, kterou zavraždili nacisté. Celkem navrhla horní komora ocenit patnáct osobností, což je necelá polovina v porovnání s loňským rokem.
Loni nejprve vyhověl prezident jedinému z 32 senátních návrhů – oznámil, že předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému udělí Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Kvůli koronavirové epidemii se však ceremoniál loni neuskutečnil s tím, že oceněné osobnosti dostanou vyznamenání s ročním zpožděním. V zimě prezident uvedl, že Rychetského nakonec neocení.
Na vědomí vzali senátoři vládní konvergenční strategii. Někteří přednesli výhrady k hospodaření vlády, zadlužování, Pavel Fischer (nestr.) kritizoval kabinet, že nedokázal zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP. Prošla také zpráva o dohledu nad finančním trhem, kterou senátorům přednesl guvernér centrální banky Jiří Rusnok, a výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu.
Novelu o dostupnosti konopí Senát vrátil poslancům
Senát se postavil proti zvýšení obsahu účinné látky v technickém konopí. Novelu, která má zlepšit jeho dostupnost a umožnit předepisování na elektronický recept horní komora vrátila s pozměňovacími návrhy poslancům. Senátoři také chtějí zpřísnit požadavky na pěstitele léčebného konopí.
Za technické konopí by se podle sněmovní verze pokládalo konopí s obsahem účinné látky THC do jednoho procenta, což je zhruba třikrát více než nyní. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) i někteří senátoři upozorňovali na to, že zvýšení obsahu by bylo v rozporu s mezinárodní protidrogovou úmluvou a mělo by vliv i na trestní právo, kdy jde o hranici mezi přestupkem a trestným činem. Podle sněmovního znění by se navíc nepohlíželo jako na návykovou látku ani na konopný extrakt a tinkturu s obsahem do jednoho procenta THC.
Senátorka z klubu Starostů Alena Dernerová prosadila v horní komoře pozměňovací návrh, který hranici obsahu THC v technickém konopí vrací na 0,3 procenta. Totéž by se týkalo extraktů a tinktur. „Jde o byznys,“ komentovala zvýšení schválené dolní komorou. Naopak zpravodaj Karel Zitterbart ze stejného klubu míní, že postoje proti zvýšení hranice obsahu THC v technickém konopí vychází z restriktivního výkladu mezinárodní úmluvy.
Soukromé subjekty budou moci podle novely pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a distribuovat ji za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku. Ministerstvo zdravotnictví si od této změny slibuje zvýšení konkurence a snížení ceny léčivých přípravků s obsahem konopí, které jsou z 90 procent hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Senát chce, aby i pěstitelé léčebného konopí museli mít certifikát správné výrobní praxe léčivých látek podle zákona o léčivech, který vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv. Podle sněmovní verze by jim stačilo prohlášení o splnění podmínek správné pěstitelské praxe.
Sněmovna do vládní novely přidala na Vojtěchův návrh pravomoc lékového ústavu k blokování internetových stránek, na nichž se nabízejí nelegální a padělané léky. Vznikne také centrální úložiště záznamů o očkování lidí, které by sloužilo jako elektronická obdoba očkovacího průkazu.
