Ředitelé škol jsou zavaleni papírováním. Pomoci by mohlo administrativní slučování

Události: Ředitelé škol jsou zavaleni administrativou (zdroj: ČT24)

Ředitelé škol v Česku patří mezi ty s největší administrativní zátěží v Evropě. Podle aktuální studie Vysoké školy ekonomické v Praze jim na vedení žáků a učitelů zbývá jen třiadvacet procent času. V nejlepších vzdělávacích systémech je to právě naopak. Pomoci by mohlo administrativní slučování škol. Podmínky ministerstvo připravuje.

Jaroslav Nádvorník není účetní, ale ředitel školy v Sedlčanech. V příloze výkazů zisků a ztrát sice prý některým číslům nerozumí, ale přesto kolonky projít a podepsat musí.

„Je to minimálně padesát procent pracovního času, a to je čas, kdy sedím tady a nejsem tam, kde bych měl být. To znamená ve třídách,“ postěžoval si.

Výtvarná výchova v deváté třídě je jedna z pěti hodin, které za týden stíhá odučit. Dvakrát týdně chodí do výuky podřízených.

Nejde o zavírání škol a přesouvání žáků

Na takzvané pedagogické vedení zbývá podle studie autorů z Vysoké školy ekonomické v Praze ředitelům průměrně necelá čtvrtina času. „V případě administrativního sloučení škol – zdůrazňuji, že jde o administrativní sloučení, tedy žádné zavírání škol, žádné přesouvání žáků – by bylo možné ušetřit kolem pětačtyřiceti procent celkového času ředitelů,“ řekl spoluautor studie a děkan Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze Jakub Fischer.

„Pracujeme na návrzích, které by se v prvním kroku týkaly těch zřizovatelů, kteří mají více škol. Představíme návrhy v horizontu několika měsíců,“ řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

V Jindřichově Hradci pomáhá s administrativou radnice

„Je to o debatě a o tom ukázat, jestli to má nějaký smysl nebo ne. Například použít příklady dobré praxe z těch měst, kde se to povedlo,“ řekl předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Například v Jindřichově Hradci školy sice právně nesloučili do jedné, mzdové a finanční účetnictví za ně ale dělá speciální oddělení na městském úřadě. „Škola, která by tuto možnost nemohla využívat, musí mít minimálně o jednu dvě síly navíc,“ poznamenal ředitel ZŠ Jarošovská Ladislav Chocholouš. Jen takto by školy mohly ušetřit desetinu nákladů na provozní činnosti.