Obce budou usilovat o změnu v plánované změně rozdělení peněz ze sdílených daní. Tvrdí, že novela, která má přinést více peněz krajům, naopak připraví o prostředky některé radnice. Sdružení místních samospráv se obrátilo s otevřeným dopisem na premiéra Petra Fialu (ODS), vážné výhrady má i Svaz měst a obcí. Většina krajů naopak novelu, která prošla vládou, podporuje. Ministr financí a někdejší primátor Opavy Zbyněk Stanjura (ODS) si od změny slibuje spravedlivější systém rozdělování daňových výnosů.
Obce jsou proti změnám v rozdělování peněz z daní. Obávají se, že přijdou o miliardy
Podle Sdružení místních samospráv úprava rozdělení peněz ze sdílených daní připraví o část příjmů 5800 obcí. „Změna by připravila naprostou většinu menších a středních obcí a měst v součtu o 3,5 miliardy korun ve prospěch největších měst,“ uvedla předsedkyně sdružení Eliška Olšáková. Sdružení místních samospráv zastřešuje 2500 měst a obcí, často těch menších. Za problematický považuje nový způsob výpočtu příjmů pro jednotlivé obce. Při něm se zohlední jako dosud počet obyvatel, nikoli však podle údajů Českého statistického úřadu, nýbrž podle údajů v Registru obyvatel.
Podle sdružení se oba zdroje liší o statisíce obyvatel. „Panu premiérovi proto navrhujeme, aby byla tato změna z návrhu bez náhrady vypuštěna,“ ozřejmila Olšáková. Kromě premiéra se chce prostřednictvím členských obcí obrátit i na poslance v jednotlivých regionech. „Jsem připravena případně sama podat pozměňovací návrh a získat pro něj potřebnou podporu mezi kolegy napříč stranami,“ dodala Olšáková, která je poslankyní za STAN.
I Svaz měst a obcí se k navržené změně staví negativně, argumenty jsou podobné jako u Sdružení místních samospráv. Především je proti tomu, aby se začaly peníze rozdělovat podle dat z Registru obyvatel místo údajů ČSÚ. Svaz tvrdí, že o peníze ze sdílených daní přijde 95 procent obcí a měst. Předseda svazu František Lukl hovoří o „podvodu na obce“. Domnívá se, že situaci by mohlo napravit, kdyby se snížil koeficient pro Prahu.
Ta vystupuje jednak jako kraj, jednak jako obec a má slíbenou dvouapůlmiliardovou kompenzaci v souvislosti s úpravou rozdělování peněz mezi kraji. Podle Lukla by jí i při nižším koeficientu zbyla miliarda. Ostatních měst a obcí by se v tom případě dotkly změny pouze minimálně, míní Lukl. Svaz měst a obcí by ovšem chtěl koeficient Prahy snižovat i v dalších letech stejně jako koeficienty Brna, Ostravy a Plzně, zatímco ostatním městům nad 30 tisíc obyvatel ho chce zvýšit.
Svaz navrhl také zvýšit motivační prvek z 1,5 procenta z daní z příjmu fyzických osob na deset procent, které by mohly jít radnicím. Podle Lukla v současnosti nemají samosprávy příliš snah podporovat rozvoj podnikání a zvýšení zaměstnanosti na svém území, protože jim to přináší jen malý příspěvek do pokladny. Kdyby dostávaly i podíl z dalších daní spojených s podnikáním, měly by výrazně vyšší motivaci. Lukl uvedl, že v evropských zemích, které vyšší motivační přerozdělování daní zavedly, roste hrubý domácí produkt rychleji.
Kraje mají dostat víc, stát jim ale už nepomůže s údržbou silnic
Novela, kterou ministerstvo financí připravilo, ovšem naopak vyhovuje většině krajů. Podle návrhu, který úspěšně prošel vládou, se má v příštích třech letech postupně zvýšit podíl krajů na inkasu sdílených daní z 9,76 na 10,26 procenta. Roční příjmy krajů by tedy měly v součtu vzrůst o jedenáct miliard korun. Ruku v ruce s tím přestane stát posílat každoroční příspěvky určené na údržbu silnic nižších tříd, které kraje spravují.
Přepočítávat se budou podíly jednotlivých krajů každoročně. Dosud byly stanoveny pevně, pravidla jsou stará téměř dvacet let. Největší podíl připadá na Středočeský kraj – necelých patnáct procent částky – a nejmenší (3,2 procenta) na Prahu. Nově by se měl podíl stanovit každý rok, a to podle počtu obyvatel, délky silnic II. a III. třídy, které kraje spravují, podle počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby nebo počtu žáků středních škol. Vliv má například i rozloha kraje. Proti mnoha kritériím se Praha při projednávání vymezovala, protože třeba rozpočítávání podle rozlohy ji zásadně znevýhodňuje.
Ani mezi hejtmany nemá ovšem novela zcela jednomyslnou podporu. Většina krajů je pro, ale Ústecký a Moravskoslezský kraj mají výhrady, a stejně tak hlavní město Praha, jejíž primátor je rovněž členem rady Asociace krajů. Výhrady se týkají hlavně toho, že se má změnit výpočet, kterým se peníze mezi jednotlivé regiony rozdělí. Moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) dal najevo nespokojenost s tím, že jedním z parametrů má být délka silnic, ale nezohlední se jejich šířka, to podle něj jeho kraj znevýhodňuje, protože se stará o mnoho čtyřproudových komunikací. Praha se dokonce obává, že o peníze přijde.