Většina krajů chce letošní rok více investovat – do škol, nemocnic nebo silnic. Celkem se správy krajů chystají vynaložit přes 64 miliard korun. Souběžně s tím finišují debaty o dělení daní mezi stát a samosprávy, možné úpravy by totiž mohly přinést hejtmanům další peníze. Pokud současný systém nedozná změn, zvažuje Středočeský kraj ústavní stížnost.
Část hejtmanů má totiž za to, že stávající pravidla některé kraje znevýhodňují a chybí jim tak peníze, třeba právě na investice.
Ty by potřebovala třeba Základní škola a Mateřská škola pro tělesně postižené v Liberci. Začínala původně s 23 žáky, teď jich mají 240. Vyučují převážně děti s fyzickým nebo mentálním handicapem. Zájem je obrovský, ale kapacita zcela naplněná, proto musejí žáky odmítat, individuální výuka už teď probíhá na chodbách.
Obdobně stísněné podmínky má i sborovna pro třicet pedagogů. Zajistit odpovídající zázemí a zvýšit kapacitu jak pro školáky, tak pro zaměstnance má plánovaná rekonstrukce, peníze na opravu posílá kraj. Podle ředitele Víta Šťastného jde o 160 milionů z daní, 20 milionů je počítáno na vybavení.
Právě na investice do škol, dopravy nebo zdravotnictví letos liberecké hejtmanství plánuje dát zhruba o dvě miliardy víc než loni. „Je to způsobeno tím, že jsme nedočerpali finanční prostředky z roku předchozího, kupříkladu na začátku února resort dopravy převáděl ještě 800 milionů korun do letošního rozpočtu,“ vysvětlil mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.
S vyššími investicemi letos počítá celkem deset krajů. Třeba ten Zlínský na ně oproti loňsku dá o zhruba jednu a půl miliardy víc, naopak v sousedním Jihomoravském investice klesnou. Podle mluvčí kraje Aleny Knotkové to je způsobeno výdaji na nové vlaky, kraj pořídil 37 nových souprav.
I jedna z největších letošních pražských investic se týká dopravy. Oproti loňsku dá hlavní město na projekty o miliardu víc – jen na výstavbu metra D půjde téměř šest miliard. „V letošním roce bychom chtěli dokončit ražby mezistaničních tunelů v plném profilu, také staničních tunelů ve stanici Olbrachtova,“ avizoval vedoucí komunikace pražského dopravního podniku Daniel Šabík.
Ministr přislíbil šest miliard
Víc prostředků na investice má krajům přinést změna v rozpočtovém určení daní. Stávající systém rozdělování peněz je podle některých hejtmanů diskriminační. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jim nabídl dvě varianty řešení, teď čeká na shodu krajů. Přislíbil částku šest miliard, ovšem buď v dvouletém, nebo tříletém horizontu.
„Dojíždíme poslední debaty s jednotlivými kraji. Hledáme nějaké varianty, které budou předloženy – buď řekněme na konci února, nebo na začátku března, na hlasování,“ přiblížil předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).
Jeho středočeská kolegyně Petra Pecková (STAN) upřesnila, že pak by návrh měl směřovat do Poslanecké sněmovny ke schválení. „Doufám, že ke konci našeho volebního období na krajích to bude schváleno,“ dodala.
Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) se diskuze v tomto ohledu ještě povede. „Potěšující zprávou je, že jsou ve výrazném plusu, což je třeba brát na zřetel,“ upozornila.
Lukáš Vlček (STAN) ze sněmovního rozpočtového výboru podotknul, že debata není o tom, jestli kraje nějaké přebytky mají. „Je o tom, aby došlo k vyrovnání rozdílů, které tady dvacet let nebyly řešeny,“ uvedl.
Nejsilnější opoziční hnutí ANO s narovnáním rozdílů souhlasí. Předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová se domnívá, že by změnu zástupci hnutí podpořili. „Dokonce jsme se už snažili, aby o tom sněmovna už jednala, bohužel náš návrh na mimořádnou schůzi byl odmítnut,“ doplnila.
Změny by mohly platit od roku 2025.
Samosprávám rostou příjmy i výdaje
Příjmy krajů soustavně rostou – a to hlavně díky výběru daní. Loňský rok ještě sečtený není, poslední údaje jsou ke konci listopadu, to bylo v regionech 331 miliard korun. Meziročně je to víc než patnáctiprocentní nárůst.
Rostou ale pochopitelně i výdaje. Loni vydali hejtmani z rozpočtů přes 306 miliard, a to v částce ještě není započtený prosinec. V kolonce investic pak bylo před koncem loňského roku zhruba 43 miliard korun. Konečná čísla za celý rok by mělo ministerstvo financí zveřejnit příští týden.
