Některé kraje chtějí spravedlivější rozdělení peněz z daní. Středočeští zastupitelé navrhují novelu

Nahrávám video

Některé kraje si stěžují, že z rozpočtového určení daní dostávají méně peněz, než by měly. Systém je podle nich nespravedlivý. Středočeští zastupitelé proto odhlasovali, že předloží do sněmovny novelu zákona, která by měla pravidla změnit. Kolik kraje z daní dostanou teď, určuje procento, nově by mohla částka vycházet z počtu obyvatel, struktury regionu nebo délky silnic.

Minulý rok najezdily vlaky a autobusy napříč Středočeským krajem zhruba sto milionů kilometrů. To je minimálně jednou tolik než v jiných krajích. Na veřejnou dopravu padne třetina všech peněz, které střední Čechy do svého rozpočtu dostanou právě ze sdílených daní. To ale nestačí a kraj musí například zdražovat jízdné.

Podobné je to na silnicích. Tam každoročně kraj investuje pět miliard. „My bychom potřebovali zhruba dvojnásobný objem finančních prostředků, abychom během několika let dali tu silniční síť do pořádku,“ řekl radní pro dopravu Středočeského kraje Karel Bendl (ODS).

Právě doprava je jednou z oblastí, kde se podle vedení středočeského kraje projevuje nespravedlivé dělení peněz. „Kraje mají striktní podíl, který je dán už od roku 2000. Kraj se ale vyvíjí. Ve Středočeském kraji přibylo za posledních dvacet let zhruba tři sta tisíc obyvatel, ale ten zákon to nijak nereflektuje,“ poznamenal radní pro finance Středočeského kraje Michael Kašpar (STAN).

Novela má zohlednit počet obyvatel nebo délku silnic

Novela zákona by to mohla změnit. Na jednoho obyvatele teď dostává Středočeský, Moravskoslezský nebo Jihomoravský kraj o devět tisíc korun méně než například Vysočina. Zohlednit má novela také rozlohu a strukturu kraje, délku silnic, počet zdravotnických zařízení nebo žáků středních škol.

„To současné rozdělení, které je zafixované procentem pro jednotlivé kraje, je velice nespravedlivé, a především nereflektuje aktuální potřeby,“ potvrdil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (Socdem).

„Je ale potřeba říci, že základní podmínkou pro to, aby nikdo z krajů nebyl při novém nastavení krácen, je nalít tam další peníze,“ poznamenal hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS). A to šest miliard korun navíc.

Ministerstvo se navýšení peněz pro kraje brání

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale v současné době navýšení peněz pro kraje na úkor státního rozpočtu nepřichází v úvahu. „Samozřejmě je to materiál k diskusi. Věřím, že mohou být i nějaké pozměňovací návrhy, ale už chceme jednou provždy odstranit tu diskriminaci,“ řekl středočeský radní pro finance Kašpar.

Také zastupitelé Pardubického kraje v úterý schválili zákonodárnou iniciativu, která chce změnit zákon o rozpočtovém určení daní. V návrhu nového nastavení vůči roku 2022 by činilo navýšení rozpočtového určení daní pro Pardubický kraj 1,116 miliardy korun ročně. 

Stejný návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní pošle do sněmovny i Zlínský kraj. Pokud se rozpočtové určení daní nezmění, chce Středočeský kraj připravit ústavní žalobu, v níž systém přerozdělování peněz napadne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 11 hhodinami

Evropský pohled