O sto miliard korun ročně přijdou města a obce podle svého svazu kvůli změnám zaváděným v rámci konsolidačního balíčku. Od vlády proto svaz chce, aby připravila změnu rozpočtového určení daní a řádově desítky miliard korun tak obcím vrátila. Ministerstvo financí se ale k ničemu takovému nechystá, nechce prohlubovat schodek státního rozpočtu.
Úsporný balíček, který protlačila vláda parlamentem a podepsal ho prezident, podle Svazu měst a obcí ztíží radnicím přístup ke všem zdrojům, z nichž berou peníze na své investice. Obvykle je financují z vlastních rozpočtů a dotací od krajů, státu nebo Evropské unie. Dostat se k některým dotacím ale bude nově těžší a zároveň dostanou obce méně peněz z vybraných daní.
„Bojíme se, že díky tomu všemu nebude na to, abychom mohli dělat i drobné akce,“ řekl nymburský starosta Tomáš Mach (Nymburk s klidem).
V současnosti dostávají obce z výnosu z daní z přidané hodnoty nebo příjmů navíc 25,84 procenta. Příští rok jim zbude 24,92 procenta z vybrané částky. O další rok později klesne podíl pro radnice na 24,16 procenta.
Změny v rozpočtovém určení daní jsou sice i výsledkem tlaku samospráv, kterým se nelíbilo, že by jim stát chtěl nově vzít část výnosu daně z nemovitosti, ale podle Svazu měst a obcí není kompenzace formou možností zvýšit daň z nemovitosti dostatečná. Víc by podle něj měly dostávat hlavně větší obce, které zajišťují část služeb i pro lidi z okolí.
„Bereme peníze na fungování státních agend, které jsou určeny na fungování samospráv jako takových. Deficit narůstá rok od roku,“ poukázal místopředseda svazu Miroslav Žbánek (ANO).
Ministerstvo financí ale již nechce na schválené změny v rozdělování daňových výnosů sahat. „Státní rozpočet nyní není v situaci, kdy by si mohl dovolit vzdát se části svých příjmů ve prospěch obcí, které v souhrnu dlouhodobě hospodaří přebytkově,“ vzkázala jim mluvčí úřadu Petra Vodstrčilová. Ministerstvo ujistilo, že se nebrání jednání s obcemi. Míní však, že kdyby jim ustoupilo, zvýšil by se schodek rozpočtu, což odmítá.
