Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.
Výnos z daně z nemovitosti může i po zvýšení zůstat celý obcím, jejich svaz nabídl, že by se vzdaly části jiných příjmů
6 minut
Události: Obce si chtějí nadále ponechat celý výnos daně z nemovitosti
„Pokud takový návrh přijde – a já mám informace, že se to stane – tak ho proberu s ostatními kolegy ve vládě a ve vládních stranách. A pak uvidíme, zda bychom k takovému kroku v rámci druhého čtení přistoupili,“ řekl ministr financí.
„Jdeme za panem ministrem financí s tím, že pokud nám stát v tuto chvíli nechá kompetence ve vztahu k dani z nemovitosti a celou její výši, tak jsme ochotni debatovat o snížení výnosů u daně z příjmu právnických a fyzických osob,“ potvrzuje předseda Svazu měst a obcí František Lukl.
Jde o jednu z mála změn, které je ochotná vládní koalice ve svém úsporném balíčku udělat. Premiér Petr Fiala (ODS) v souboru opatření, který má v příštím roce snížit plánovaný schodek státního rozpočtu o 98 miliard, žádné zásadní ústupky dělat nechce. Vláda bude balíček schvalovat už ve středu 28. června. K poslancům se dostane dva týdny poté – v úterý 11. července.
Radnice: Platy úředníků sanujeme
Na radnici v Postoloprtech pracuje asi 25 lidí. Ještě začátkem týdne řešili, jak se vypořádat s návrhem ministerstva financí snížit o pět procent tarifní platy úředníků. Spočítali, že by u nich šlo o 50 tisíc měsíčně. Vláda ale nakonec od návrhu ustoupila.
„Už teď jim sanujeme platy osobním ohodnocením a odměnami, aby úředník měl pocit vůbec nějakého společenského ohodnocení,“ tvrdí starosta Postoloprt Zdeněk Pištora (nestr.).
A teď obce s kabinetem hledají cestu k dohodě týkající se právě daně z nemovitosti, která má vzrůst. V úsporném balíčku by si chtěl stát celé navýšení ponechat, s tím, ale radnice nesouhlasí. A přišly s návrhem, aby se upravilo rozpočtové určení daní – stát by obcím nechal celou daň z nemovitosti, ony jemu zase část sdílených daní.
„Rozhodně bychom se nechtěli dotknout daně z přidané hodnoty, neboť DPH v tuto chvíli z hlediska sdílených daní tvoří 50 procent veškerého výnosu,“ doplnil Lukl.
„Teď propočítáváme další možnosti a bavíme se o částce kolem deseti miliard,“ uvádí předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková (STAN).
Zástupci obcí i samospráv se mají s ministrem financí potkat už v úterý odpoledne. Předají mu už konkrétní návrh, jak by se mohly daně upravit. „Až ho obdržím, tak o tom budeme vyjednávat v rámci vládní koalice, protože ta dohoda se rodila velmi dlouho,“ upozornil Stanjura.
Zákonodárci chtějí při projednávání ve sněmovně navrhnout v úsporném balíčku desítky změn. Velkou většinu z nich chystají opoziční poslanecké kluby. Už teď je ale prakticky jasné, že opoziční návrhy nemají šanci uspět. Vládní koalice, která má ve sněmovně většinu, je nepodpoří.
„Nejsme připraveni k zásadním změnám, protože tak bychom se nikam nedostali. Musíme postupovat odpovědně vůči budoucnosti Česka,“ předestřel premiér Fiala.
Opozice se zvyšováním daní a odvodů nesouhlasí. A na druhý červencový týden slibuje znovu několikadenní jednání. „Budeme dlouze jednat, protože to jsou věci, které nám vadí. Tady se zvyšují daně navzdory slibům,“ zlobí se Stanjurova předchůdkyně na ministerském postu Alena Schillerová (ANO).
Schůze bude dlouhá, míní Fiala z SPD
„On (balíček) obsahuje změnu asi 57 zákonů, to je opravdu velká spousta. A každý ten zákon se týká občanů nebo většiny z nich. A hlavně z toho důvodu si myslím, že ta schůze bude dlouhá,“ uvádí šéf poslanců SPD Radim Fiala.
Díky balíčku chce vláda celkem na zvýšení různých daní a odvodů vybrat do rozpočtu navíc přes 35 miliard. Zároveň plánuje seškrtat zhruba 62,5 miliardy na výdajích. Poslanci začnou 11. července schvalovat hlavně vyšší odvody. Většinu plánovaných škrtů naopak může kabinet udělat bez sněmovny.
„Měli bychom dosahovat deficitu 235 miliard, v tom dalším roce to, tuším, bylo 200 miliard. Takže já to bral vždycky tak, že ten konsolidační balíček by měl být dostačující,“ domnívá se předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (za STAN).
Definitivně hlasovat o vládním úsporném balíčku plánuje vláda na podzim.
Nejvíce peněz má přinést nemocenské pojištění pro zaměstnance
Nejvíce peněz – skoro 12 miliard – plánuje Fialův kabinet příští rok získat zavedením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Každý má nově odvádět šest desetin procenta ze mzdy. Další miliardy navíc přinese růst odvodů z hazardu a proškrtání daňových výjimek – včetně firemních benefitů. A právě to kritizují jak odbory, tak i zaměstnavatelé. Ministr financí připouští další jednání.
„Konkrétně v této věci potřebujeme podrobnější debatu, my to tak kriticky nevnímáme, jako to vnímají zaměstnanci a zaměstnavatelé. Ale protože se na tom shodli, tak tomu budeme věnovat podrobnější debatu,“ uvedl Stanjura.
Růst příjmů v úsporném balíčku
Zdaleka nejvíce peněz – přes 45 miliard – hodlá vláda uspořit na dotacích. Ministři ale stále neřekli, které konkrétně seškrtají. Nejvíce – 20 miliard – má ušetřit resort průmyslu, a to hlavně na podpoře obnovitelných zdrojů energie.
„Jednáme s nově zvoleným vedením jak Hospodářské komory, tak Svazu průmyslu a dopravy, jak dát dohromady těch 20 miliard úspor tak, aby to firmy bolelo co nejméně,“ podotkl také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
