Dvojice astronautů se po neplánovaně dlouhém pobytu na ISS vrátila na Zemi

Dvojice amerických astronautů, která na více než devět měsíců uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se vrátila na Zemi. Modul Crew Dragon od společnosti SpaceX s nimi úspěšně dosedl do vod Mexického zálivu.

Dvaašedesátiletý Barry Wilmore a devětapadesátiletá Sunita Williamsová opustili stanici, kde byli nuceni setrvat nečekaně dlouho kvůli poruše kosmické lodi Starliner. Plánovaný a dodržený čas přistání v Mexickém zálivu byl 22:57 SEČ. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nabízel přímý přenos:

Modul společnosti SpaceX, na jehož palubě byli vedle Wilmorea a Williamsové také Nick Hague z NASA a Rus Aleksandr Gorbunov, vyrazil od ISS krátce po šesté hodině ráno SEČ.

„Budete nám chybět, ale šťastnou cestu domů,“ loučila se podle agentury AP s dvojicí po nečekaně dlouhém pobytu další astronautka z ISS Anne McClainová.

Manévr, kdy se modul SpaceX oddělil od ISS:

Neplánovaně prodloužená mise

Astronauti se ze Země vydali 5. června na lodi vyrobené společností Boeing. Když se plavidlo přibližovalo k vesmírné stanici, zaznamenalo technické potíže. NASA pak rozhodla, že návrat v něm není pro posádku bezpečný, a poslala ho na Zemi prázdný. Dvojice od té doby nuceně setrvávala na ISS.

NASA si před deseti lety v rámci programu spolupráce s komerčními subjekty objednala kosmická plavidla u společností SpaceX a Boeing. Zatímco první let Crew Dragon od SpaceX s posádkou se uskutečnil v roce 2020, Starliner od Boeingu kvůli četným průtahům při vývoji a kvůli následným odkladům nakonec s astronauty vzlétl právě až 5. června 2024.

Navzdory délce svého pobytu Barry Wilmore a Sunita Williamsová nepřekonají americký rekord v délce pobytu v kosmu, který drží astronaut Frank Rubio. Ten strávil v roce 2023 na palubě ISS 371 dní namísto původně plánovaných šesti měsíců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tehdy kvůli úniku chladicí kapaliny.

Politika na ISS

Do osudu obou astronautů zasáhla i politika. Americký prezident Donald Trump totiž na konci ledna požádal soukromou kosmickou společnost SpaceX, aby je co nejdříve dopravila zpět na Zemi. Na síti X to tehdy uvedl zakladatel a šéf SpaceX Elon Musk. „Prezident Spojených států požádal SpaceX, aby co nejdříve dostala domů dva astronauty uvázlé na ISS. Uděláme to.“

Musk zároveň kritizoval vládu bývalého prezidenta Joea Bidena za to, že dvojici vesmírných trosečníků ponechala na oběžné dráze kolem Země příliš dlouho. Musk pracuje pro americkou vládu, patří k nejbohatším lidem světa a současně má blízko k Trumpovi.

Zpravodajská televize CNN připomněla, že plán, kdy by společnost SpaceX dopravila oba astronauty na Zemi, NASA připravila již před několika měsíci. V prosinci ale mise nabrala zpoždění, protože SpaceX si vyžádala více času na přípravu kosmické lodi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 18 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 19 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
včera v 01:36

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026
Načítání...