Dvojice astronautů se po neplánovaně dlouhém pobytu na ISS vrátila na Zemi

Dvojice amerických astronautů, která na více než devět měsíců uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se vrátila na Zemi. Modul Crew Dragon od společnosti SpaceX s nimi úspěšně dosedl do vod Mexického zálivu.

Dvaašedesátiletý Barry Wilmore a devětapadesátiletá Sunita Williamsová opustili stanici, kde byli nuceni setrvat nečekaně dlouho kvůli poruše kosmické lodi Starliner. Plánovaný a dodržený čas přistání v Mexickém zálivu byl 22:57 SEČ. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nabízel přímý přenos:

Modul společnosti SpaceX, na jehož palubě byli vedle Wilmorea a Williamsové také Nick Hague z NASA a Rus Aleksandr Gorbunov, vyrazil od ISS krátce po šesté hodině ráno SEČ.

„Budete nám chybět, ale šťastnou cestu domů,“ loučila se podle agentury AP s dvojicí po nečekaně dlouhém pobytu další astronautka z ISS Anne McClainová.

Manévr, kdy se modul SpaceX oddělil od ISS:

Neplánovaně prodloužená mise

Astronauti se ze Země vydali 5. června na lodi vyrobené společností Boeing. Když se plavidlo přibližovalo k vesmírné stanici, zaznamenalo technické potíže. NASA pak rozhodla, že návrat v něm není pro posádku bezpečný, a poslala ho na Zemi prázdný. Dvojice od té doby nuceně setrvávala na ISS.

NASA si před deseti lety v rámci programu spolupráce s komerčními subjekty objednala kosmická plavidla u společností SpaceX a Boeing. Zatímco první let Crew Dragon od SpaceX s posádkou se uskutečnil v roce 2020, Starliner od Boeingu kvůli četným průtahům při vývoji a kvůli následným odkladům nakonec s astronauty vzlétl právě až 5. června 2024.

Navzdory délce svého pobytu Barry Wilmore a Sunita Williamsová nepřekonají americký rekord v délce pobytu v kosmu, který drží astronaut Frank Rubio. Ten strávil v roce 2023 na palubě ISS 371 dní namísto původně plánovaných šesti měsíců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tehdy kvůli úniku chladicí kapaliny.

Politika na ISS

Do osudu obou astronautů zasáhla i politika. Americký prezident Donald Trump totiž na konci ledna požádal soukromou kosmickou společnost SpaceX, aby je co nejdříve dopravila zpět na Zemi. Na síti X to tehdy uvedl zakladatel a šéf SpaceX Elon Musk. „Prezident Spojených států požádal SpaceX, aby co nejdříve dostala domů dva astronauty uvázlé na ISS. Uděláme to.“

Musk zároveň kritizoval vládu bývalého prezidenta Joea Bidena za to, že dvojici vesmírných trosečníků ponechala na oběžné dráze kolem Země příliš dlouho. Musk pracuje pro americkou vládu, patří k nejbohatším lidem světa a současně má blízko k Trumpovi.

Zpravodajská televize CNN připomněla, že plán, kdy by společnost SpaceX dopravila oba astronauty na Zemi, NASA připravila již před několika měsíci. V prosinci ale mise nabrala zpoždění, protože SpaceX si vyžádala více času na přípravu kosmické lodi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 9 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 11 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 14 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 21 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...