Dvojice astronautů se po neplánovaně dlouhém pobytu na ISS vrátila na Zemi

Dvojice amerických astronautů, která na více než devět měsíců uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se vrátila na Zemi. Modul Crew Dragon od společnosti SpaceX s nimi úspěšně dosedl do vod Mexického zálivu.

Dvaašedesátiletý Barry Wilmore a devětapadesátiletá Sunita Williamsová opustili stanici, kde byli nuceni setrvat nečekaně dlouho kvůli poruše kosmické lodi Starliner. Plánovaný a dodržený čas přistání v Mexickém zálivu byl 22:57 SEČ. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nabízel přímý přenos:

Modul společnosti SpaceX, na jehož palubě byli vedle Wilmorea a Williamsové také Nick Hague z NASA a Rus Aleksandr Gorbunov, vyrazil od ISS krátce po šesté hodině ráno SEČ.

„Budete nám chybět, ale šťastnou cestu domů,“ loučila se podle agentury AP s dvojicí po nečekaně dlouhém pobytu další astronautka z ISS Anne McClainová.

Manévr, kdy se modul SpaceX oddělil od ISS:

Neplánovaně prodloužená mise

Astronauti se ze Země vydali 5. června na lodi vyrobené společností Boeing. Když se plavidlo přibližovalo k vesmírné stanici, zaznamenalo technické potíže. NASA pak rozhodla, že návrat v něm není pro posádku bezpečný, a poslala ho na Zemi prázdný. Dvojice od té doby nuceně setrvávala na ISS.

NASA si před deseti lety v rámci programu spolupráce s komerčními subjekty objednala kosmická plavidla u společností SpaceX a Boeing. Zatímco první let Crew Dragon od SpaceX s posádkou se uskutečnil v roce 2020, Starliner od Boeingu kvůli četným průtahům při vývoji a kvůli následným odkladům nakonec s astronauty vzlétl právě až 5. června 2024.

Navzdory délce svého pobytu Barry Wilmore a Sunita Williamsová nepřekonají americký rekord v délce pobytu v kosmu, který drží astronaut Frank Rubio. Ten strávil v roce 2023 na palubě ISS 371 dní namísto původně plánovaných šesti měsíců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tehdy kvůli úniku chladicí kapaliny.

Politika na ISS

Do osudu obou astronautů zasáhla i politika. Americký prezident Donald Trump totiž na konci ledna požádal soukromou kosmickou společnost SpaceX, aby je co nejdříve dopravila zpět na Zemi. Na síti X to tehdy uvedl zakladatel a šéf SpaceX Elon Musk. „Prezident Spojených států požádal SpaceX, aby co nejdříve dostala domů dva astronauty uvázlé na ISS. Uděláme to.“

Musk zároveň kritizoval vládu bývalého prezidenta Joea Bidena za to, že dvojici vesmírných trosečníků ponechala na oběžné dráze kolem Země příliš dlouho. Musk pracuje pro americkou vládu, patří k nejbohatším lidem světa a současně má blízko k Trumpovi.

Zpravodajská televize CNN připomněla, že plán, kdy by společnost SpaceX dopravila oba astronauty na Zemi, NASA připravila již před několika měsíci. V prosinci ale mise nabrala zpoždění, protože SpaceX si vyžádala více času na přípravu kosmické lodi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 21 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.