Na ISS dorazila loď, s níž se vrátí i uvázlá dvojice astronautů

Vesmírná loď Crew Dragon-9 společnosti SpaceX, která v sobotu odstartovala z floridského kosmodromu, se v neděli večer SELČ připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Kosmické plavidlo přivezlo dvoučlennou posádku, v únoru příštího roku ale odletí se čtyřmi astronauty – na Zemi se v něm vrátí i dva členové neúspěšné mise Starliner od firmy Boeing. Na palubě ISS je nyní jedenáct osob.

Astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Nick Hague a jeho ruský kolega Alexandr Gorbunov vstoupili na palubu orbitálního komplexu nedlouho poté, co se jejich modul ve 23:30 SELČ připojil k stanici. Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě odstartovali v sobotu večer SELČ.

Mise Crew-9 měla původně na ISS dopravit čtyři astronauty, NASA ale na začátku tohoto měsíce z letu vyřadila dvě astronautky, aby uvolnila místo pro posádku Starlineru – Barryho Wilmorea a Sunitu Williamsovou. Ti odletěli na ISS na začátku letošního června v kosmické lodi Boeingu při jejím prvním testovacím letu s posádkou. Na Zemi se měli vrátit po osmi dnech, původní plán ale narušilo selhání naváděcích trysek lodi.

NASA v srpnu oznámila, že návrat ve Starlineru není pro astronauty dostatečně bezpečný. Před více než třemi týdny pak problémovou loď vrátila na Zemi bez posádky.

Kdyby byla nutná evakuace

Agentura na konci minulého týdne také představila řešení, které má už delší dobu připravené pro případ, že by na ISS došlo k nějaké nečekané krizové situaci a posádka by stanici musela opustit ve spěchu a ve stavu nouze.

Pro takový případ byla v raketě Crew-8 nainstalována navíc dvě sedadla – nouzová. Jsou v zadní části prostoru kabiny a jsou určená právě pro Sunitu Williamsovou a Barryho Wilmorea. Toto řešení bylo jako plán až do okamžiku, kdy na stanici přistál Crew Dragon-9. NASA byla tedy celou dobu připravená na nejhorší scénáře a astronauti měli připravenou bezpečnou „únikovou cestu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 1 hhodinou

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 4 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 22 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 23 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.