Stanjura, Středula a Zajíček debatovali o strategických investicích státu. Podle ministra úspory investice nezasáhnou

Nahrávám video

Musí se hledat další opatření, která půjdou souběžně s úsporným balíčkem a která usnadní podnikání v České republice a odstraní zbytečné regulace, řekl v pořadu Události, komentáře prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Dodal, že je zároveň potřeba, aby vznikl vládní výbor, který by řešil strategické investice státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že úsporná opatření strategické investice nezasáhnou. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se mělo nejvíce investovat do infrastruktury, například do energetiky či zdravotnictví.

„Pokud se tu vůči podnikatelům uplatňuje, že se zvyšují daně nebo se ruší daňové výjimky a má to vést ke konsolidaci veřejných rozpočtů, což z našeho pohledu je cesta správným směrem, tak by to mělo být doprovázeno také, řekněme, deregulačním balíčkem nebo balíčkem, který bude odstraňovat administrativu,“ uvedl Zajíček.

Zmínil rovněž, že Hospodářská komora už delší dobu volá po vzniku vládního výboru, který by řešil strategické investice státu. „Oblast energetiky, dopravní infrastruktury a dalších strategických investic je potřeba v tuto chvíli nastartovat daleko rychleji, než to bylo doposud,“ dodal s tím, že nejde o otázku jen této vlády, ale i těch předcházejících, které podle něj tuto otázku podcenily. „My jsme rádi, že je tu vůle takový výbor ustanovit.“

Zajíček zmínil, že bude do budoucna potřeba hledat i další zdroje pro strategické investice, protože v současném ani v příštím rozpočtu peníze podle něj nebudou.  

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že vláda úsporná opatření nesměřuje proti investicím. „Investice chceme zachovat a platí to, co jsem říkal loni a platí i letos, že při přípravě státního rozpočtu stavíme tři základní cíle, které musíme balancovat, a nelze ani jeden z těch tří upřednostnit – snižování deficitu, udržení sociálního smíru a udržení investiční aktivity státu.“

Zmínil, že Česko například usiluje o získání gigafactory a jedná i o jiných strategických investicích.

Středula podotkl, že i odbory předloží svůj návrh. Podle něj by se nejvíce mělo investovat do infrastruktury – aby Česko mělo bezpečnou energetiku a také bezpečné zdravotnictví či zásobování potravin. „To znamená podpora zdrojů, které jsou u nás, například otázka léková – sami to cítíme teď v posledních měsících – je naprosto nebezpečná. Musíme do toho investovat a musíme myslet na budoucnost, tedy na investice do vědy a výzkumu.“

Zmínil, že vláda v rozpočtu pro příští rok navrhuje snížit o deset procent peníze na vědu a výzkum, což je podle něj vážný problém. 

Stanjura: Téma škrtů ve vědě je otevřené

Stanjura podotkl, že téma škrtů ve vědě a výzkumu je otevřené a ještě se o něm povedou debaty. „Já jsem příznivec toho, abychom vědu a výzkum podporovali zejména daňovými nástroji. Vedeme debatu o tom, jak ten proces jednoduše nastavit, aby se i menší firmy nebály investovat, aby věděly, že to jsou daňově uznatelné či daňově podporované věci. Na tom je shoda,“ uvedl.

Dodal ale, že i tato podpora je na dluh, takže je potřeba si velmi rozmyslet, kam ji nasměrovat, aby to bylo efektivní pro budoucnost české ekonomiky. Podotkl, že se stejně bude muset čekat na srpnovou makroekonomickou prognózu.  

Zajíček zdůraznil, že se směšují dohromady dvě věci – úsporný balíček a státní rozpočet. „Tyto věci by se neměly směšovat, protože o rozpočtu se teprve diskuze povede a my jsme na ni připraveni, protože vědu, výzkum a inovace považujeme za klíčové pro budoucnost České republiky,“ uvedl zároveň s tím, že podporuje konsolidaci veřejných financí, ale má dílčí výhrady ke konkrétním opatřením. 

Zmínil, že je potřeba určit priority. „Není absolutní částka do vědy a výzkumu, pokud nevíme, kam jdou ty peníze.“ Podle Zajíčka by měly jít do aplikovaného výzkumu, protože ten má podporovat podnikání a přinášet přidanou hodnotu.

Shodl se se Středulou, že nelze rovněž zapomínat na investice a restrukturalizaci vzdělávání. „Oblast školství je dlouhodobá věc, po které volají zaměstnavatelé i podnikatelé. (…) Máme společný zájem tohle zvládnout projednat v červenci. Chceme, aby se zásadním způsobem do oblasti vzdělávání investovalo, ale také aby došlo ke strukturálním změnám.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 51 mminutami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 11 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 16 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 19 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.