Čísla, ke kterým došli experti z Evropské komise, nejsou stejná jako ta, která předložilo Slovensko, pokud jde o ztráty v souvislosti se zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, sdělil komisař pro energetiku Dan Jörgensen. Slovenské údaje nyní experti analyzují a eurokomisař uvedl, že bere velmi vážně, když „mu nějaký členský stát řekne, že se ocitl v problémech“.
EK a Slovensko mají rozdílná čísla o ztrátách z tranzitu ruského plynu
Plyn přes Ukrajinu na Slovensko přestal proudit na začátku letošního roku po vypršení platnosti příslušné smlouvy o jeho přepravě mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Ukrajina ji neprodloužila kvůli agresi, kterou proti ní Moskva vede.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer) poté kritizoval zejména ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a pohrozil Kyjevu odvetnými opatřeními, a to zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, omezením pomoci pro ukrajinské uprchlíky a vetováním finanční pomoci EU Ukrajině.
Zelenskyj na rozhodnutí ohledně ukončení tranzitu ruského plynu trvá, Moskva totiž mimo jiné i prodejem plynu financuje své válečné tažení proti Ukrajině.
Fico již na začátku ledna několikrát zopakoval své tvrzení, že krok Kyjeva výrazně poškozuje Slovensko a především Evropskou unii a výrazně pomáhá Spojeným státům, které mohou zvyšovat množství plynu dodávaného do Evropy. Celá EU podle Fica zaplatí za „toto Zelenského americké dobrodružství okolo sedmdesáti miliard eur“.
„Čísla analyzujeme“
Celou situací se začala zabývat pracovní skupina na vysoké úrovni, kterou tvoří zástupci Evropské komise, ukrajinské i slovenské strany a která se už čtyřikrát sešla v Bruselu. Eurokomisař rovněž už několikrát jednal přímo se slovenským premiérem Ficem a jsou v kontaktu i po telefonu, prozradil. Podle Jörgensena je cílem schůzek „pokusit se napravit možné negativní dopady na různé země v regionu“.
„Vždy chceme pomoci členským státům, které mají problémy, přestože v regionu žádný problém s dodávkami jako takový není,“ uvedl dánský eurokomisař s tím, že je v kontaktu i s ostatními zeměmi v regionu. „Naše čísla, která spočítali experti v Evropské komisi, nejsou stejná jako ta ze slovenské vlády, ale analyzujeme je,“ dodal v reakci na možné dopady ukončení tranzitu ruského plynu.
Na jednáních pracovní skupiny je podle eurokomisaře „velmi konstruktivní atmosféra a všechny strany se snaží hledat řešení“.
Kyjev nabízí tranzit plynu z Ázerbájdžánu
Zelenskyj již na konci ledna uvedl, že je Ukrajina připravena na možný tranzit plynu z Ázerbájdžánu do Evropy. Diskutoval o tom dokonce již s ázerbájdžánským vůdcem Ilhamem Alijevem s tím, že tato země „má velkou exportní kapacitu“. „Jsem v kontaktu i s ázerbájdžánskou vládou, abych zjistil, zda by bylo možné mít více plynu tímto způsobem,“ potvrdil i Jörgensen.
Spekulace, že by měl brzy navštívit Slovensko, nepotvrdil. „Návštěvu teď v plánu nemám, ale jsem si jistý, že až bude příležitost, určitě na Slovensko pojedu. Velmi úzce spolu spolupracujeme,“ dodal eurokomisař pro energetiku.
Zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu kritizuje i maďarský premiér Viktor Orbán, který podobně jako Fico navzdory plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu udržuje blízké politické a ekonomické vztahy s Moskvou. Původně se hovořilo o tom, že součástí energetických jednání by mělo být právě i Maďarsko, to se ale schůzek pracovních skupin neúčastní.
Zatímco západní Evropa ohledně ukončení využívání ruských energetických surovin výrazně pokročila, Maďarsko asi osmdesát procent plynu a většinu ropy nakupuje od Ruska. Ruský plyn teče do Maďarska plynovodem TurkStream přes Srbsko; přes Ukrajinu už loni Budapešť žádný plyn neodebírala.
EK odložila plán na ukončení dovozu ruské energie
Jörgensen také oznámil, že Evropská komise odložila zveřejnění „cestovní mapy k ukončení dovozu ruské energie“, kterou měla původně předložit na konci března. Podle Jörgensena na dokumentu odborníci dál intenzivně pracují, je potřeba vše ale nastavit tak, aby konec závislosti na ruském plynu nepoškodil občany Evropské unie. Cestovní mapu podle něj zveřejní EK do několika týdnů.
„Nemohu vám říct datum, ale bude to brzy. Tvrdě na tom pracujeme každý den. Musíme vzít v potaz množství faktorů, zejména chceme, aby to nepoškodilo naše občany,“ uvedl dánský eurokomisař. Spekulace, že odložení nastalo kvůli současným snahám o vyjednání příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, odmítl.
