Za prodloužení sankcí EU proti Rusku chtělo Maďarsko záruky v oblasti energetiky – Komise ho proto přizve k jednáním s Ukrajinou a Slovenskem, která se týkají možného obnovení přepravy plynu do Evropy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že by se mohlo jednat o surovinu z Ázerbájdžánu.
Sankce Evropské unie vůči Rusku čítají patnáct balíků, které míří na různé sektory ruské ekonomiky – včetně energetiky, průmyslu nebo financí. Svůj hlas k pravidelnému prodloužení sankčního režimu nakonec připojilo i Maďarsko, které mělo výhrady.
„Pokud by se členským zemím nepodařilo sankce jednomyslně prodloužit, všech patnáct balíků by 1. února přestalo platit. To by způsobilo chaos, do Ruska by také okamžitě odešly rezervy tamní centrální banky. V Evropě je zmrazených asi dvě stě miliard eur, mají posloužit k financování pomoci Ukrajině i jako páka pro budoucí vyjednávání,“ vysvětlil zpravodaj Petr Obrovský.
Přes ruské plynovody
Ukrajinský prezident se v sobotu setkal s moldavskou hlavou státu Maiou Sanduovou. Právě do Moldavska a části států Evropské unie tekl plyn z Ruska, jehož tranzit Ukrajina od začátku letošního roku ukončila. Zelenskyj ale připustil, že by se infrastruktura mohla využívat k přepravě suroviny z jiných zemí. „Ázerbájdžán má velmi velkou exportní kapacitu, přibližně dvacet pět miliard kubických metrů,“ doplnil.
Plyn z Ázerbájdžánu do Evropy teď proudí přes Turecko a zásobuje zejména jižní státy. „Ta druhá severní trasa vede přes Ukrajinu. Ale Ázerbájdžán s ní nesousedí, plyn tedy musí projít ruskými plynovody a až pak přejít na ukrajinské území a do zemí EU,“ popsal předseda Rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý.
To prakticky znamená, že by tento tranzit plynu vyžadoval svolení Ruska. „V zásadě dělat jakékoliv účty bez Ruska je jako dělat účty bez hostinského. Velmi pravděpodobně by mělo příjmy z poplatků také, ostatně Ukrajina by z toho měla také velké příjmy,“ doplnil Slabý.
Příjmy z tranzitních poplatků by Ukrajině pomohly. Těžit by z nich mohlo i Slovensko a Maďarsko. Kapacity Ázerbájdždánu jsou ale omezené. „Jeho produkce už nenabízí příliš velkého prostoru pro to, aby mohla zásobovat v nějaké větší míře další evropské země,“ poznamenal odborník na plynárenství Michal Kocůrek.
Spekulace o ruském plynu
Ve veřejném prostoru se tak objevily spekulace, že by šlo o ruský plyn označený jako ázerbajdžánský. „Je to spekulace, nelze na to odpovědět jednoznačně. Nelze vyloučit, že by k nám tekl ruský plyn, ale primární peníze potečou z Evropské unie do Ázerbájdžánu,“ řekl Slabý. Kocůrek doplnil, že země nemá žádnou potřebu pomáhat Rusku transportovat plyn tam, kam může posílat svůj vlastní.
Po případném obnovení tranzitu plyn přes Ukrajinu je podle některých odborníků možné, že by se část suroviny z východu dostávala opět i do Česka. Vedle ceny bude ale záležet i na tom, kolik plynu by pro český trh zbylo. „Česká republika je energeticky zabezpečená a soběstačná. Máme diverzifikováno, tato situace se nás nijak nedotýká,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Vzhledem k potenciálně menším objemům je pak podle analytiků nepravděpodobné, že by dodávky plynu z Ázerbájdžánu výrazně ovlivnily cenu plynu.
