Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s jedenácti procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. Ve zprávě to uvedl výzkumný institut Ember. Loni dále klesal celkový podíl energie z fosilních zdrojů, naopak ty obnovitelné dosáhly dosud nejvyššího podílu 47 procent na celkové výrobě.
Solární elektrárny v EU loni poprvé vyrobily víc energie než ty uhelné
Zatímco v roce 2023 se v EU vyrábělo z obnovitelných zdrojů – větru, vody, slunce a biomasy – 44,8 procenta energie, loni to bylo už 47,3 procenta celkového mixu. Nejvíce se na nárůstu podepsalo rozšiřování solárních zdrojů, jejichž podíl vzrostl z 9,3 na 11,1 procenta.
Naopak podíl uhlí se snížil z 11,8 procenta přesně o dva procentní body. Kleslo i zastoupení plynových elektráren a celkový podíl fosilních paliv na výrobě se snížil z 32,2 na 28,9 procenta. Nejvyužívanějším zdrojem energie zůstalo jádro, jehož podíl se mírně zvýšil z 23 na 23,7 procenta.
„Zatímco v posledních pěti letech postupovala energetická transformace EU rychleji, než kdokoli předpokládal, další progres nemůžeme považovat za zaručený,“ poznamenal analytik institutu Chris Rosslowe. Zvláště u větrných elektráren se podle něj projevují potíže, a jejich podíl na výrobě proto stagnuje.
Analytik: Fosilní paliva ztrácejí v EU vliv
EU se snaží podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů v rámci své klimaticky odpovědné politiky. Řada unijních zemí včetně Francie či Česka však v posledních letech prosadila vstřícný přístup Unie vůči jádru, které je nyní bráno jako zdroj, jímž je možné nahrazovat uhelné nebo plynové elektrárny.
Zpráva zdůrazňuje i strategický význam této změny. „Za pět let platnosti evropské Zelené dohody je nárůst výroby elektřiny z větrných a solárních elektráren hlavní příčinou poklesu její výroby z fosilních zdrojů. Bez větrné a solární kapacity přidané od roku 2019 by EU dovezla o 92 miliard metrů krychlových fosilního plynu a o 55 milionů tun černého uhlí více, což by stálo 59 miliard eur.“
Autoři zprávy proto doporučují, aby členské státy maximalizovaly budoucí zisky z energetické transformace. Aby to dokázaly, „musí pokračovat v provádění reforem s cílem urychlit zavádění větrné energie, neboť v současné době hrozí, že navzdory nákladové konkurenceschopnosti dodávky nebudou dostatečné.“
„Fosilní paliva ztrácejí vliv na energetiku v EU,“ shrnuje závěry analytik Rosslowe. „Na začátku evropské Zelené dohody v roce 2019 si málokdo myslel, že by energetická transformace v EU mohla být tam, kde je dnes; větrná a solární energie vytlačují uhlí na okraj a vytlačují plyn do strukturálního úpadku,“ doplnil.
