Ropa po vyhlášení plánů nového amerického prezidenta Donalda Trumpa na světových trzích začala zlevňovat. „Vypadá to na stabilní vývoj s mírným poklesem ceny,“ věří energetický poradce Vratislav Ludvík. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška míní, že aktuální psychologický dopad na ceny je krátkodobý. Hosté pořadu Otázky Václava Moravce také mluvili o evropském a českém odběru plynu a domácích energetických problémech.
Pokles cen ropy a plynu bude stabilní, věří expert
Americký prezident chce maximalizovat těžbu ropy a plynu v USA. Vyhlásil stav energetické nouze, stvrdil odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu a představil rozsáhlý plán, jak těžbu maximalizovat.
Na světovém ekonomickém trhu v Davosu tento čtvrtek vyzval Saúdskou Arábii a ropný kartel OPEC, aby snížily ceny ropy. V reakci na Trumpovy kroky už její cena klesá. Dopad na to má také nejistota, jak navrhovaná cla a energetická politika amerických států ovlivní globální hospodářský růst a poptávku po energiích.
„Vypadá to na stabilní vývoj s mírným poklesem,“ míní expert Ludvík. „Nelze samozřejmě vyloučit momenty překvapení, jako byla stávka těžařů v Austrálii. Ale ceny plynu i ropy půjdou trvale dolů,“ věří.
Naopak vládní zmocněnec Bartuška očekává reálnou změnu nejdříve za rok. „Zvýšení těžby v USA bude nejdříve za půl roku, spíše zhruba za rok. Jedna věc je odstranění překážek, druhá je postavit nové plynovody a začít vrty. Čili reálný dopad očekávejme až za rok, ačkoliv ten psychologický vidíme již teď. Ten je určitě krátkodobý,“ myslí si Bartuška.
V roce 2023 dosáhla těžba ropy 12,9 milionu barelů denně, čímž přesáhla svůj předchozí globální rekord, export se dostal přes deset milionů barelů. Nárůst byl i u plynu, denní průměr byl 125 miliard kubických stop, to znamená asi tři a půl miliardy metrů krychlových za den.
Diverzifikace dodavatelů
Trump vzkázal Evropě, že její cla na ruský plyn jsou závislá na tom, jestli bude odebírat více plynu od Ameriky. Nemůže se tedy stát, že vymění jednu závislost za druhou? „Určitě bychom neměli mít jednoho dodavatele zemního plynu. Konec konců, naše země odebírá z různých částí světa: z USA, Latinské Ameriky a afrických států,“ upozornil Bartuška.
Ludvík je s použitím slova závislost opatrnější. „Již v době, kdy jsme byli na ruském plynu ‚závislí‘, tvořil z celkového evropského odběru asi třetinu. A protože největší závislost byla v oblasti střední Evropy, konec ruských dodávek jsme pocítili mnohem více, než třeba Itálie nebo Francie. V rámci celého kontinentu bych byl s tou závislostí mírnější,“ vysvětlil.
Ludvík zároveň věří, že USA na rozdíl od Ruska nepoužijí plyn k politickému nátlaku. Také upozornil na to, že při odběru ze Spojených států je možnost diverzifikace díky většímu počtu firem, které suroviny dodávají. „Není to jen Gazprom, je to něco jiného,“ souhlasně doplnil Bartuška. Ludvík míní, že podíl amerického plynu bude „nepochybně růst“. „Ty důvody jsou dva. První je negativní obchodní bilance, která se tímto způsobem bude vyrovnávat, a druhá věc je růst spotřeby plynu za situace, kdy končí spalování uhlí,“ vysvětlil.
Bartuška zdůraznil, že pro Evropu je dobré mít mix dodavatelů z různých regionů. Díky tomu se zbaví jakékoliv závislosti či jí předejde. „K ideálu se nikdy nedostaneme, ale Česká republika je v dobré situaci,“ okomentoval Bartuška zahraniční vlivy v rámci dodávek plynu a ropy.
Výroba elektřiny
Bartuška vidí jako velký problém, „z čeho bude Česko vyrábět elektřinu v následujících dvaceti letech“. „Zdaleka nejde jen o dostavbu Dukovan, momentálně vyrábíme čtyřicet procent elektřiny z uhlí a velká část této výroby zmizí. Otázka je, čím uhlí nahradíme,“ vysvětlil.
Ludvík upozornil na jiný problém, který je podle něj přehlížený. „Tím, že odbouráváme uhlí, se výrazně zvýšila importní závislost České republiky,“ popsal. Zdůraznil také důležitost „faktoru spolehlivosti dodavatele“.
Jedna z možných alternativ uhlí je plyn, který by ale přinesl vyšší spotřebu. „Dnes je spotřeba kolem sedmi až osmi miliard. Tato změna by přivedla další tři až čtyři miliardy,“ odhaduje Ludvík. V případě tohoto scénáře Bartuška nevidí žádné velké problémy. „V infrastruktuře nevidím žádný zádrhel, s nárůstem plynu bychom si poradili,“ míní Bartuška. Problém by podle něj nebyl ani s dodavateli. Nárůst spotřeby si ovšem nedovolil odhadnout.
Stav tuzemských zásob plynu v týdnu klesl pod polovinu. Loni touto dobou byly skladovací prostory zaplněné ze tří čtvrtin. Nynější zásoby by při průměrné roční spotřebě stačily pro běžné fungování domácností i firem na další dva a půl měsíce.
„Letošní zima je o něco chladnější než ta loňská, proto čerpáme víc než v loňském období. Ale jsme na konci ledna a máme dost plynu v zásobnících do konce této zimy. Bez problémů zvládneme i další období,“ ujistil Bartuška.