Evropská unie v současné době postrádá silné vyjednavače, kteří by vedli rozhovory s nastupující administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Shodly se na tom v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) europoslankyně Klára Dostálová (ANO), Danuše Nerudová (STAN) a Kateřina Konečná (KSČM). Trump je podle nich v první řadě obchodník a Evropa musí usilovat o větší jednotu a angažovanost, aby mohla být pro USA strategickým partnerem.
Trumpovi v Evropě chybí silný vyjednavač, zaznělo v OVM
61 minut
Otázky Václava Moravce (1. část): Vztahy Evropy s Trumpovou Amerikou
Jednání europarlamentu v týdnu odhalilo nejednotu v názorech tohoto unijního orgánu na budoucnost vztahů s USA po návratu Trumpa do Bílého domu. Dostálová (Patrioti pro Evropu) doufá, že se Evropa stane pro Washington strategickým partnerem.
„Nesmíme podlézat ani být povrchní, musíme se snažit být významnými hráči. Třeba Patrioti pro Evropu mají s americkou administrativou totožné body, ať už se to týká migrace, zelené politiky, nebo umělé inteligence,“ poznamenala europoslankyně s tím, že Trump si podle ní uvědomuje význam vztahu se starým kontinentem v době, kdy bude potřebovat strategického partnera jako protiváhu proti „ose zla“, které pro něj představují Čína a Rusko.
Nejasný zástupce starého kontinentu
Dostálová i Nerudová (Evropská lidová strana) upozorňují, že Washington často neví, s kým v Evropě jednat. Na Trumpově inauguraci někteří američtí činitelé nevěděli, kdo je šéf Evropské rady António Costa, podotkla Dostálová.
„Evropa musí být jednotná, protože Trump bude skutečně dělat vše pro Ameriku a já nechci, aby ten účet platila Evropa a Česká republika. Jsme pro USA velký trh, je nás tu 450 milionů, takže máme vyjednávací sílu. Očekávám, že budeme jako silný spojenec v NATO. Byli jsme dlouho černý pasažér a spoléhali na Ameriku, že nás zachrání,“ konstatovala Nerudová, která citovala polského premiéra Donalda Tuska. Ten v týdnu vyzval Evropu, aby nespoléhala na USA a posílila vlastní bezpečnost.
Konečná (nezařazená do frakce) zdůraznila, že Trump je především obchodník, a ten chce vždy obchodovat s někým. „Evropa je slabá. Nemáme vyjednavače – ty, kteří by byli schopni se Donaldu Trumpovi postavit. Je evidentní, že Evropská komise nemá vůbec sílu. Jediný státník, který jel na inauguraci, byla (italská premiérka Giorgia) Meloniová, a jsem přesvědčena, že nedostala od Komise žádný mandát, aby tam alespoň přišla a někdo měl za Komisi šanci vyjednávat,“ myslí si Konečná.
Nerudová k tomu poznamenala, že není pravda, že by evropští státníci neměli přístup do Bílého domu. „Třeba (vládní vyjednavač pro evropské záležitosti) Tomáš Pojar odvedl naprosto skvělou práci, protože místo toho, aby se šel dívat na inauguraci, když nemohl být v Kapitolu, tak se v mezičase setkal s (šéfem americké diplomacie Marcem) Rubiem. Náš ministr zahraničí už jede na začátku února na pracovní schůzku do USA, takže si myslím, že vztahy tam jsou a budují se,“ zdůraznila europoslankyně.
Podle Konečné Trump v Evropě nyní nemá partnera, jelikož v Německu se čeká na výsledek blížících se parlamentních voleb a Francie je „rozebraná na prvočinitele“. „Chybí tu státníci, kteří by byli schopni Evropu sjednotit v tom, aby věděla, co chce. A on (Trump) toho bude jen využívat,“ obává se europoslankyně.
Rozdělení na západní a východní Evropu
Administrativa bývalého prezidenta USA Joea Bidena rozhodla v polovině letošního ledna omezit vývoz čipů pro umělou inteligenci a dalších technologií kvůli riziku jejich zneužití ve státech jako Rusko nebo Čína. Mezi spojence patří hlavně západoevropské státy, mezi rizikové „druhořadé“ země třeba i Česko. Tato kategorie podléhá restrikcím. „Popírá to jednotný trh Evropské unie a od šéfky Evropské komise jsem neslyšela jedinou výtku, že si to nemůžeme nechat líbit,“ upozornila Konečná.
Frakce europarlamentu měly začít bouchat do stolu mnohem dřív, teď už bude těžké něco změnit, soudí Dostálová. Po debatě s experty v jiném diskusním pořadu spíše očekává, že k jednacímu stolu kvůli ruské válce zasedne USA, Čína a Ukrajina, přičemž EU se z procesu vynechá.
„Všichni se tu na tom shodneme, že nemáme silné vyjednavače a budeme s tím muset rychle něco udělat, abychom se stali strategickým partnerem,“ prohlásila Dostálová s tím, že ve vyjednávacím týmu by měl být maďarský premiér Viktor Orbán a premiérka Meloniová, kteří mají k Trumpovi blízko.
Nerudová kritizovala ostatní europoslankyně v OVM, že jejich frakce nepřišly s žádnými kroky, přičemž Evropská komise, na jejíž nečinnost poukazují, se schází příští týden a bude jednat o snížení cen elektřiny a obraně a celkové situaci v Evropě. „Pokud budeme schopni ekonomicky vyjednávat s Trumpem a budeme pro něj atraktivní trh, tak se (rozdělení států do kategorií) může změnit,“ je přesvědčena Nerudová.
Podle Dostálové ale Komise bude pro Trumpa spíše představovat administrativu a prezident bude spíš jednat se státníky, tedy s Evropskou radou.
Spory o navýšení obranného rozpočtu
V OVM se dále řešila obranyschopnost starého kontinentu v době, kdy ruská vojenská agrese na Ukrajině trvá třetím rokem. Podle Konečné zní pro Evropu lákavě, pokud by nový šéf Bílého domu přispěl k ukončení války, nicméně Evropa by neměla přistupovat na jeho „vydírání“, pokud jde o navyšování peněz na obranu až na pět procent HDP, jelikož poté chybí peníze na sociální věci.
Navýšení prostředků na obranu ale prosazuje i řada evropských politiků, včetně Tuska. „Komunisté dlouhodobě podkopávají bezpečnost České republiky, ale je nutno říct, že bez schopnosti se ubránit tu žádný ekonomický blahobyt nebude. Dvě procenta (HDP) na obranu nestačí, odhady jsou, že potřebujeme pět set miliard (eur v následujícím rozpočtovém období) a v tuto chvíli máme v evropském rozpočtu třináct miliard,“ poznamenala Nerudová s tím, že Rusko masivně zbrojí.
Výdaje zemí Aliance na obranu
Česko dává už nyní do rozpočtu i zálohy, aby vůbec dokázalo dodržet dvě procenta HDP na obranu, upozornila v OVM Dostálová s tím, že chce otevřít smlouvy s NATO a podívat se na závazky. Není třeba, aby každý měl všechno, včetně letectva, míní europoslankyně, která by ho ponechala na spojencích, a u Česka by to byla těžká brigáda.
„Dohromady musíme mít arzenál, aby se Evropa ubránila,“ uvedla europoslankyně. Stejně jako Konečná se obává, že v případě pěti procent HDP na obranu by přišly o peníze sektory jako školství či zdravotnictví. Podle Konečné je v současnosti v první řadě třeba udělat rozsáhlou analýzu reálných hrozeb a výhled na deset dvacet let dopředu a pak teprve řešit čísla, jinak jde pouze o „ideologii“.
28 minut
Otázky Václava Moravce 2. část: Jednota Evropy a situace na Slovensku
Česko před rokem potvrdilo pořízení 24 amerických letounů F-35A Lightning II. Za stíhačky, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu země zaplatí 106 miliard korun, dalších 44 miliard korun půjde zejména na infrastrukturu, palivo, přípravu personálu a odvod DPH. Celkem tak letouny vyjdou na 150 miliard korun, jedná se o nejdražší nákup pro českou armádu vůbec.
První letouny mají být hotové v roce 2029, všechny by měly do ČR dorazit do roku 2035. V české armádě nahradí čtrnáct švédských letounů JAS-39 Gripen, které si Česko pronajímá za zhruba 1,7 miliardy korun ročně. Jejich pronájem končí v roce 2027, vláda se Švédskem jedná o prodloužení pronájmu do roku 2035.