EU prodloužila sankce vůči Rusku

Nahrávám video

Členské státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety plnohodnotně napadlo Ukrajinu. Na síti X to potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.

Budapešť požadovala záruky buď z Ukrajiny, nebo z Evropské unie „ohledně budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Evropská komise (EK) se ještě před jednáním snažila vyjít Budapešti vstříc a přišla s prohlášením, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů právě i Maďarsko a Slovensko. Po jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu tento krok ocenil šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár.

„Ministři zahraničí právě souhlasili s opětovným prodloužením sankcí vůči Rusku. Moskva tak bude i nadále připravena o příjmy, kterými financuje svou válku. Rusko musí zaplatit za škody, které způsobuje," napsala Kallasová.

Informaci o prodloužení sankcí potvrdil také šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.), který Česko v Bruselu zastupuje. „Skutečný mír začíná, když agresor převezme odpovědnost za své zločiny – když přestane zabíjet civilisty, unášet děti a okupovat území, která mu nepatří. Do té doby zrušení sankcí nepřipadá v úvahu,“ uvedl.

Unijní ministři zahraničí mají probrat také možné zmírnění sankcí proti Sýrii, kde v prosinci padl režim někdejšího vládce Bašára Asada. Podle českého ministra zahraničí Lipavského bude tuzemská diplomacie podporovat „velmi konstruktivní přístup k Sýrii“. Nový režim prý Černínský palác sleduje a měl by dostat šanci. Připomněl, že povstalecké hnutí Haját Tahrír aš-Šám je vedeno jako teroristické, to nicméně neplatí na celou syrskou vládu.

Diskuse o dodávkách plynu

Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musejí prodlužovat každých šest měsíců. Bez dohody by nynější sankce vypršely 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených patnácti balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.

„Integrita energetické infrastruktury zásobující členské státy EU je otázkou bezpečnosti EU. Komise očekává, že všechny třetí země budou toto respektovat a je připravena přijmout opatření na ochranu kritické energetické infrastruktury, jako jsou elektrické kabely, ropovody, plynovody nebo jiná zařízení,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy, které má ČTK k dispozici.

Komise a členské státy jsou podle tohoto textu i nadále odhodlány podporovat Ukrajinu a v této souvislosti pomohou opravit, propojit a stabilizovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, „v níž členské státy včetně Maďarska a Slovenska sehrály klíčovou roli“. EK je také podle dokumentu připravena pokračovat v diskusích s Kyjevem o dodávkách do Evropy prostřednictvím plynovodního systému na Ukrajině v souladu s mezinárodními závazky napadené země.

Ukrajina od začátku letošního roku ukončila přepravu ruského plynu přes své území do zemí EU a Moldavska, podle Kyjeva totiž Moskva z prodeje energetických surovin částečně financuje svoji vojenskou agresi. Maďarsko ovšem už loni ruský plyn dodávaný přes ukrajinské území neodebíralo, surovina do země proudí plynovodem TurkStream přes Srbsko. Plyn z Ukrajiny nicméně odebíralo Slovensko, které hrozí kvůli neprodloužení tranzitu ruského plynu odvetnými kroky.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) po tomto rozhodnutí ostře kritizoval zejména ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož obvinil i ze sabotáže. Tvrdil, že Slovensko kvůli rozhodnutí Kyjeva přijde asi o půl miliardy eur (12,6 miliardy korun), a to na poplatcích za přepravu plynu.

Fico v polovině ledna v dopise Zelenskému navrhl jednání v co nejbližší době, schůzka by se podle něj mohla uskutečnit na Slovensku, blízko hranic s Ukrajinou. Ukrajinský prezident pak na síti X vyzval Fica, aby přijel do Kyjeva. Místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar (Smer) následně prohlásil, že se to nestane.

Postoj Ukrajiny

Ukrajinský prezident několikrát zopakoval, že Kyjevu jde o zastavení tranzitu ruského plynu. O víkendu pak Zelenskyj uvedl, že je Ukrajina připravena na možný tranzit plynu z Ázerbájdžánu do Evropy. Diskutoval o tom dokonce již s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem s tím, že tato země „má velkou exportní kapacitu“. „Můžeme využít naši infrastrukturu, pokud země v Evropě potřebují plyn. Ale ne ruský plyn,“ citoval z prohlášení Zelenského bruselský server Politico.

„Nenecháme Rusy vydělávat,“ uvedl Zelenskyj během víkendové tiskové konference s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou. „Ale necháme vydělávat Ázerbájdžánce? S radostí. Pomůžeme Slovákům? S radostí. To je to, co můžeme udělat rychle,“ dodal ukrajinský prezident. Jak nicméně poznamenal server Politico, podle některých odborníků nemá Ázerbájdžán tak velké kapacity, aby mohl do Evropy dodávat ve velkém. Mohlo by se tak stát, že by šlo jen o ruský plyn označený za ázerbájdžánský.

Plyn pro Podněstří

Plyn chybí i v moldavském separatistickém regionu Podněstří. Aby ho bylo možné nakoupit, poskytne Evropská unie třicet milionů eur (753 milionů korun), v pondělí to podle agentury Reuters oznámil moldavský premiér Dorin Recean.

Podle ruského listu Kommersant uvedl Recean, že ještě tento měsíc Moldavsko na půjčku pošle do Podněstří tři miliony kubických metrů plynu, aby se zajistilo zásobování regionu a udržení tlaku v soustavě. Další plyn dostane Podněstří v únoru. Plyn zajistí Moldavsko ve spolupráci s maďarskými společnostmi MVM a MOL.

Proruské Podněstří je od začátku ledna bez dodávek plynu z Ruska, na kterém je závislé. Důvodem jsou spory o dluh mezi ruskou společností Gazprom a Moldavskem a také rozhodnutí Kyjeva zastavit tranzit ruského plynu přes své území.

Moldavsko ve zmíněnému sporu s Gazpromem zpochybňuje výši dluhu. Podněstří a vláda v Kišiněvě se v roce 2022 dohodly, že veškerý ruský plyn odebíraný Moldavskem bude proudit do proruského separatistického regionu, který ale za dodávky neplatí. Podněstří navíc plyn používalo i k výrobě elektřiny, kterou prodávalo Moldavsku.

Moldavsko má díky propojení s Rumunskem také přístup k plynovodu TurkStream. Ten vede z Ruska do Turecka a na Balkán. Gazprom, nad kterým má kontrolu Kreml, ale už dříve uvedl, že chce, aby Moldavsko nejprve zaplatilo dluh, než začne plyn do země dodávat alternativními cestami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokraté budou mít v americké Sněmovně reprezentantů nejméně 258 křesel

Demokraté budou mít v americké Sněmovně reprezentantů nejméně 258 křesel, což je nejvíce od roku 1992, píše agentura AP. Čtyři mandáty jsou navíc ještě ve hře. Celkem v dolní komoře amerického parlamentu zasedá 435 zákonodárců.
před 3 hhodinami

Všechny tři objekty, které v pátek vletěly do polského prostoru, byly ruské střely

Všechny tři objekty, které v pátek vletěly do polského vzdušného prostoru a zřítily se, byly ruské střely s plochou dráhou letu Ch-101. Podle agentury Reuters to uvedli polští vyšetřovatelé. Původně se mluvilo o dvou střelách a jednom dronu. Předběžné výsledky zkoumání zbytků střel ukazují na to, že byly vyrobeny v posledním čtvrtletí letošního roku v Moskevské oblasti.
před 4 hhodinami

Útok na Kaliningradskou oblast monitoroval letoun NATO, píše ukrajinský web

Ruská Kaliningradská oblast v sobotu večer čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly mrtvé a zraněné.
09:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Benghází expolodovala ruská loď, podle zdrojů AP na ni zaútočily ukrajinské drony

Na ruské korvetě Merkurij kotvící na námořní základně v libyjském Benghází v neděli nastala exploze a vypukl požár. Podle dvou východolibyjských vojenských představitelů šlo o útok ukrajinských námořních dronů, který loď vážně poškodil. Ruské ani ukrajinské úřady se k incidentu nevyjádřily, k odpovědnosti za něj se zatím nikdo nepřihlásil. Dva zdroje z lékařského prostředí uvedly, že nejsou hlášena žádná úmrtí, blíže neurčený počet lidí však utrpěl zranění.
před 7 hhodinami

Jednání na nejdelší klimatické konferenci OSN v historii zkolabovala

Jednání na klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi v neděli podle agentury Reuters zkolabovala, jelikož se zúčastněné země neshodly na společné deklaraci. Oproti plánovanému konci se konference protáhla o 44 hodin a překonala tak dosavadní rekord v délce trvání klimatických summitů OSN, napsala agentura AFP. Irské předsednictví Evropské unie uvedlo, že Unie a její členské státy nepodpoří přijetí konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
před 10 hhodinami

Sýrie zničila stamiliony tablet captagonu, z byznysu těžil Asad

Syrské úřady oznámily likvidaci velkého množství drog, včetně 400 milionů tablet syntetického stimulantu captagonu, které bezpečnostní složky zajistily při různých operacích. Informovala o tom státní agentura SANA s odvoláním na oddělení pro boj proti drogám. Příjmy z nekalého byznysu pomáhaly bývalému Asadovu režimu během občanské války přežít dobu tvrdých západních sankcí.
před 10 hhodinami

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server The Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 12 hhodinami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.