Členské státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety plnohodnotně napadlo Ukrajinu. Na síti X to potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.
EU prodloužila sankce vůči Rusku
6 minut
Studio ČT24: EU prodloužila sankce vůči Rusku
Budapešť požadovala záruky buď z Ukrajiny, nebo z Evropské unie „ohledně budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Evropská komise (EK) se ještě před jednáním snažila vyjít Budapešti vstříc a přišla s prohlášením, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů právě i Maďarsko a Slovensko. Po jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu tento krok ocenil šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár.
„Ministři zahraničí právě souhlasili s opětovným prodloužením sankcí vůči Rusku. Moskva tak bude i nadále připravena o příjmy, kterými financuje svou válku. Rusko musí zaplatit za škody, které způsobuje," napsala Kallasová.
Informaci o prodloužení sankcí potvrdil také šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.), který Česko v Bruselu zastupuje. „Skutečný mír začíná, když agresor převezme odpovědnost za své zločiny – když přestane zabíjet civilisty, unášet děti a okupovat území, která mu nepatří. Do té doby zrušení sankcí nepřipadá v úvahu,“ uvedl.
Unijní ministři zahraničí mají probrat také možné zmírnění sankcí proti Sýrii, kde v prosinci padl režim někdejšího vládce Bašára Asada. Podle českého ministra zahraničí Lipavského bude tuzemská diplomacie podporovat „velmi konstruktivní přístup k Sýrii“. Nový režim prý Černínský palác sleduje a měl by dostat šanci. Připomněl, že povstalecké hnutí Haját Tahrír aš-Šám je vedeno jako teroristické, to nicméně neplatí na celou syrskou vládu.
Diskuse o dodávkách plynu
Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musejí prodlužovat každých šest měsíců. Bez dohody by nynější sankce vypršely 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených patnácti balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.
„Integrita energetické infrastruktury zásobující členské státy EU je otázkou bezpečnosti EU. Komise očekává, že všechny třetí země budou toto respektovat a je připravena přijmout opatření na ochranu kritické energetické infrastruktury, jako jsou elektrické kabely, ropovody, plynovody nebo jiná zařízení,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy, které má ČTK k dispozici.
Komise a členské státy jsou podle tohoto textu i nadále odhodlány podporovat Ukrajinu a v této souvislosti pomohou opravit, propojit a stabilizovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, „v níž členské státy včetně Maďarska a Slovenska sehrály klíčovou roli“. EK je také podle dokumentu připravena pokračovat v diskusích s Kyjevem o dodávkách do Evropy prostřednictvím plynovodního systému na Ukrajině v souladu s mezinárodními závazky napadené země.
Ukrajina od začátku letošního roku ukončila přepravu ruského plynu přes své území do zemí EU a Moldavska, podle Kyjeva totiž Moskva z prodeje energetických surovin částečně financuje svoji vojenskou agresi. Maďarsko ovšem už loni ruský plyn dodávaný přes ukrajinské území neodebíralo, surovina do země proudí plynovodem TurkStream přes Srbsko. Plyn z Ukrajiny nicméně odebíralo Slovensko, které hrozí kvůli neprodloužení tranzitu ruského plynu odvetnými kroky.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer) po tomto rozhodnutí ostře kritizoval zejména ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož obvinil i ze sabotáže. Tvrdil, že Slovensko kvůli rozhodnutí Kyjeva přijde asi o půl miliardy eur (12,6 miliardy korun), a to na poplatcích za přepravu plynu.
Fico v polovině ledna v dopise Zelenskému navrhl jednání v co nejbližší době, schůzka by se podle něj mohla uskutečnit na Slovensku, blízko hranic s Ukrajinou. Ukrajinský prezident pak na síti X vyzval Fica, aby přijel do Kyjeva. Místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar (Smer) následně prohlásil, že se to nestane.
Postoj Ukrajiny
Ukrajinský prezident několikrát zopakoval, že Kyjevu jde o zastavení tranzitu ruského plynu. O víkendu pak Zelenskyj uvedl, že je Ukrajina připravena na možný tranzit plynu z Ázerbájdžánu do Evropy. Diskutoval o tom dokonce již s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem s tím, že tato země „má velkou exportní kapacitu“. „Můžeme využít naši infrastrukturu, pokud země v Evropě potřebují plyn. Ale ne ruský plyn,“ citoval z prohlášení Zelenského bruselský server Politico.
„Nenecháme Rusy vydělávat,“ uvedl Zelenskyj během víkendové tiskové konference s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou. „Ale necháme vydělávat Ázerbájdžánce? S radostí. Pomůžeme Slovákům? S radostí. To je to, co můžeme udělat rychle,“ dodal ukrajinský prezident. Jak nicméně poznamenal server Politico, podle některých odborníků nemá Ázerbájdžán tak velké kapacity, aby mohl do Evropy dodávat ve velkém. Mohlo by se tak stát, že by šlo jen o ruský plyn označený za ázerbájdžánský.
Plyn pro Podněstří
Plyn chybí i v moldavském separatistickém regionu Podněstří. Aby ho bylo možné nakoupit, poskytne Evropská unie třicet milionů eur (753 milionů korun), v pondělí to podle agentury Reuters oznámil moldavský premiér Dorin Recean.
Podle ruského listu Kommersant uvedl Recean, že ještě tento měsíc Moldavsko na půjčku pošle do Podněstří tři miliony kubických metrů plynu, aby se zajistilo zásobování regionu a udržení tlaku v soustavě. Další plyn dostane Podněstří v únoru. Plyn zajistí Moldavsko ve spolupráci s maďarskými společnostmi MVM a MOL.
Proruské Podněstří je od začátku ledna bez dodávek plynu z Ruska, na kterém je závislé. Důvodem jsou spory o dluh mezi ruskou společností Gazprom a Moldavskem a také rozhodnutí Kyjeva zastavit tranzit ruského plynu přes své území.
Moldavsko ve zmíněnému sporu s Gazpromem zpochybňuje výši dluhu. Podněstří a vláda v Kišiněvě se v roce 2022 dohodly, že veškerý ruský plyn odebíraný Moldavskem bude proudit do proruského separatistického regionu, který ale za dodávky neplatí. Podněstří navíc plyn používalo i k výrobě elektřiny, kterou prodávalo Moldavsku.
Moldavsko má díky propojení s Rumunskem také přístup k plynovodu TurkStream. Ten vede z Ruska do Turecka a na Balkán. Gazprom, nad kterým má kontrolu Kreml, ale už dříve uvedl, že chce, aby Moldavsko nejprve zaplatilo dluh, než začne plyn do země dodávat alternativními cestami.
