Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu do Evropské unie a do Moldavska, napsal ve středu ráno web RBK-Ukrajina s odvoláním na operátora plynovodů. Stalo se tak po ukončení pětiletého kontraktu mezi společnostmi Gazprom a Naftohaz. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj to označil za jednu z největších porážek Moskvy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že zastavení tranzitu bude mít „drastické dopady“ na všechny v EU.
„Když (ruský vládce Vladimir) Putin před více než 25 lety převzal moc v Rusku, přečerpalo se ročně přes Ukrajinu do Evropy více než 130 miliard metrů krychlových plynu. Dnes je tranzit ruského plynu roven nule. To je jedna z největších porážek Moskvy,“ napsal na Telegramu Zelenskyj.
Rusko podle jeho vyjádření přišlo o „jeden z nejatraktivnějších a geograficky nejdostupnějších trhů“ kvůli tomu, že se uchýlilo „k používání energie coby zbraně a k energetickému vydírání partnerů“. „Vzhledem k okolnostem se naprostá většina evropských zemí těmto změnám úspěšně přizpůsobila. Naším společným úkolem je dnes podpořit Moldavsko v jeho energetické transformaci,“ dodal ukrajinský prezident.
„Musíme také překonat hysterii některých evropských politiků, kteří dávají přednost mafiánským schématům s Moskvou před transparentní energetickou politikou,“ uvedl dále Zelenskyj, aniž by zmínil konkrétní jména.
„Historická událost“
Ruský Gazprom podle agentury Reuters potvrdil, že vývoz plynu do Evropy přes Ukrajinu skončil v 08:00 moskevského času (06:00 SEČ), protože dohoda o tranzitu vypršela.
Ukončení tranzitu od středeční sedmé hodiny kyjevského času (06:00 SEČ) ohlásilo také ukrajinské ministerstvo energetiky, a to s odvoláním na „národní bezpečnost“, napsal Reuters. „Zastavili jsme tranzit ruského plynu. To je historická událost,“ prohlásil ministr energetiky napadené země Herman Haluščenko.
Kohouty byly v sedm ráno uzavřeny jak na vstupu do soustavy ukrajinských plynovodů na rusko-ukrajinské hranici, tak na výstupu na hranici Ukrajiny se Slovenskem, napsal RBK-Ukrajina. Provozovatel plynárenské přepravní sítě na Slovensku Eustream později potvrdil, že tok suroviny z Ukrajiny se opravdu zastavil.
Kyjev delší dobu avizoval, že dohodu o tranzitu ruského plynu nehodlá prodloužit. Své rozhodnutí zdůvodňuje ozbrojeným konfliktem s Ruskem, které prodejem surovin částečně financuje své válečné tažení na Ukrajině.
Evropská komise ve středu připomněla, že „zastavení dodávek přes Ukrajinu je situace, která se očekávala“ a „EU je na ni připravená“. Plynárenská infrastruktura v sedmadvacítce je natolik flexibilní, aby plyn pro střední a východní Evropu odjinud než z Ruska dovedla alternativními cestami, prohlásila Komise.
Kritika ze Slovenska
Slovenské ministerstvo hospodářství už v úterý ujistilo, že Slovensko je na zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu připravené. Také provozovatel rakouské plynárenské soustavy na silvestra uvedl, že i po skončení kontraktu mezi Gazpromem a Naftohazem je zásobování plynem v Rakousku zajištěné a že energetici jsou na změnu připraveni.
Moskva v důsledku invaze do sousední země přišla o svou dominantní pozici v dodávkách plynu do Evropské unie. Ztráta levných dodávek důležité suroviny přispěla ke zpomalení hospodářského růstu a vzestupu inflace v EU, napsal Reuters.
Rozhodnutí Kyjeva neprodloužit dohodu o tranzitu ruského plynu už několik dní ostře kritizuje slovenský premiér Fico. Ten minulý týden pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, včetně přerušení dodávek elektřiny, pokud Kyjev tranzit ruského zemního plynu na Slovensko skutečně zastaví. To se nyní stalo.
„Zastavení tranzitu bude mít drastické dopady na nás všechny v Evropské unii, ale ne na Ruskou federaci,“ prohlásil Fico v novoročním projevu. Řekl rovněž, že hodlá pokračovat v zahraniční politice orientované na všechny čtyři světové strany. Podle něho jde „o politiku vycházející z dodržování mezinárodního práva a nezasahování do vnitřních záležitostí jiných“. „Mír patří na vrchol pyramidy našich zájmů,“ dodal.
Naopak šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski nejnovější vývoj označil za další vítězství po rozšíření NATO o Švédsko a Finsko. Připomněl, že Rusko utratilo miliardy za plynovod NordStream vedoucí po dně Baltského moře, aby obešlo Ukrajinu a „vydíralo východní Evropu hrozbou uzavření kohoutku s plynem“. „Kdo jinému jámu kopá...,“ poznamenal Sikorski na sociální síti X na adresu Moskvy.
„Termín expirace smlouvy byl zcela zřetelný, každý o něm věděl. A vymlouvat se, že teď někdo náhle zavřel plyn, je špatně. Myslím, že stesky Slovenska a Maďarska jsou spíše projevem prokrastinace než skutečného ublížení,“ podotkl pro ČT24 poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík s tím, že obě země jsou napojené i na jiné plynovody, a mají tak zdroje, kterými lze dodávky suroviny nahradit.
„Je neoddiskutovatelné, že pro Slováky to bude znamenat nejen problémy v rychlém navazování nových smluvních kontraktů, ale především ekonomickou újmu. Myslím, že do poslední chvíle probíhala jednání a Slováci věřili, že se podaří zajistit pokračování tranzitu, byť ne pod hlavičkou kontraktu s Gazpromem. Nabízely se dvě alternativy, a to, že by smluvní zátěž převzala některá evropská společnost, druhá pak, že by se uzavřel kontrakt s Ázerbájdžánem,“ připomněl energetický konzultant Jiří Gavor.
Ficova slova o dopadu ukončení tranzitu na celou EU odmítl v rozhovoru pro Český rozhlas zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška, krok se podle něj dotkne pouze Slovenska. Ostatní evropské státy včetně Česka si zajistily dodávky plynu jiným způsobem, zdůraznil.
Podobně celou situaci vnímá i tuzemské ministerstvo průmyslu a obchodu. „Díky našim dřívějším krokům, strategickým investicím, robustní infrastruktuře a zajištění alternativních dodávek nebude mít zastavení tranzitu vliv na Česko. Vývoj cen plynu na velkoobchodních trzích bedlivě sledujeme a jsme v pravidelném kontaktu s obchodníky,“ ujistil mluvčí resortu Marek Vošáhlík.
Dřívější tlak EU
Pětiletý kontrakt Naftohazu s Gazpromem z 30. prosince 2019 byl druhou komerční dohodou o tranzitu ruského plynu po jedenáctiletém kontraktu z let 2009 až 2019. Tuto dohodu Ukrajina uzavřela v Moskvě pod výrazným tlakem zemí Evropské unie, které tehdy byly skoro tři týdny bez ruského plynu kvůli neshodám o ceně suroviny a o poplatcích za tranzit mezi tehdejšími vládami Julije Tymošenkové a Vladimira Putina, připomněl RBK-Ukrajina.
Tehdy byl problém pro země EU mnohem palčivější, protože na ruském plynu byly nesrovnatelně závislejší než nyní. Přes Ukrajinu tehdy proudilo do EU více než sto miliard metrů krychlových plynu ročně, zatímco v uplynulém roce objem přepravené suroviny mírně převýšil 15 miliard metrů krychlových, což představovalo jen pět procent celkové spotřeby v EU, dodal portál.
