Fico napsal představitelům EU kvůli zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se otevřeným dopisem obrátil na představitele Evropské unie kvůli rozhodnutí Ukrajiny zastavit veškerý tranzit zemního plynu přes své území. Učinil tak poté, co web RBK-Ukrajina s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka napsal, že Kyjev se kvůli Ficovým výrokům obrátil na evropské úřady. Slovenský premiér předtím pohrozil zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského plynu na Slovensko.

Fico v dopise tvrdí, že rozhodnutí Ukrajiny zastavit tranzit plynu na Slovensko a do dalších zemí západní Evropy bylo jednostranné, bez konzultací s orgány EU nebo členskými státy, kterých se rozhodnutí dotkne.

Tvrdí také, že Ukrajině byly nabídnuté i jiné varianty tranzitu plynu, tedy nejen ruského, ale že je prý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl. Zelenskyj nicméně už v létě uvedl, že Kyjev jedná o alternativních možnostech, například o tranzitu ázerbájdžánského plynu do Evropy. Na summitu EU minulý týden pak Ficovi podle svých slov vysvětlil, že Kyjev dovolí jen tranzit plynu z jiných zemí než z Ruska.

Fico nyní vyzval nejvyšší představitele EU, aby ve jménu celé Unie věnovali této „bezprecedentní situaci“ náležitou pozornost a připsali jí urgentní důležitost.

Fico dále tvrdí, že zastavení tranzitu přes Ukrajinu na Slovensko připraví evropské občany, podniky a infrastrukturu o desítky miliard eur ročně. Slovenský premiér se domnívá, že krok Kyjeva poškodí i samotnou Ukrajinu a že Rusko může plyn umístit na jiné trhy.

Kyjev: Chceme, aby každý v EU dodržoval předpisy

Ukrajinský ministr energetiky Haluščenko v ukrajinské televizi uvedl, že vláda chce, aby každý v EU dodržoval existující normy a předpisy. „Napsal jsem dopis eurokomisaři pro energetiku, (evropské síti provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav) ENTSO-E a Energetickému společenství, abychom zajistili, že tyto otázky budou řešeny náležitě z hlediska souladu se zákonem.“

O dodržování evropských pravidel týkajících se energetiky hovořil ve svém poselství k národu v sobotu také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Pověřil jsem naše vládní činitele, aby společně s EK, s našimi dalšími partnery v Evropě, udělali vše pro zachování stability jednotného evropského energetického systému a pro dodržování evropských energetických pravidel.“

Ukrajinský prezident v sobotu obvinil Fica z otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského vůdce Vladimira Putina. Reagoval tak na páteční vyjádření šéfa slovenské vlády, jenž pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, včetně přerušení dodávek elektřiny, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko.

Agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenovaného polského činitele uvedla, že Varšava je připravena navýšit export elektřiny na Ukrajinu, pokud Fico splní své hrozby a zastaví dodávky do Ruskem napadené země.

Platby za plyn financují ruskou válku, upozorňuje Kyjev

Ukrajina, která přes deset let čelí ruské agresi a od února 2022 se brání plnohodnotné ruské invazi, už dříve oznámila, že neplánuje od začátku nového roku prodloužit smlouvu o přepravě ruského plynu do Evropy prostřednictvím své sítě plynovodů. Podle Kyjeva platby za plyn pomáhají Rusku financovat jeho válečné tažení na Ukrajině.

Fico tvrdí, že alternativní trasy by prudce zvýšily náklady a také by postihly slovenské zisky z tranzitu. Minulou neděli jednal slovenský premiér v Moskvě s Putinem, na jehož rozkaz ruská vojska vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Fico po setkání s šéfem Kremlu řekl, že pokračování dodávek ruského plynu na Slovensko bude po 1. lednu prakticky nemožné kvůli přístupu Kyjeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly dohodu o nerostném bohatství

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou dohodu o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům. Ta poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské nerostné bohatství, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, uvedla agentura Bloomberg.
před 12 mminutami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 4 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 4 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 5 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 8 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...