Členské státy EU schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku

Členské státy Evropské unie (EU) schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Balík obsahuje mimo jiné omezení mířící na 54 osob a třicet právnických subjektů, které se podílejí na ruské vojenské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o ni neusilovala. O výjimku požádalo Slovensko, jehož rafinerie stále odebírá ruskou ropu a následně ropné produkty, které vyrobí, posílá právě do Česka. Sankce definitivně odsouhlasili na pondělním jednání v Bruselu ministři zahraničí. Česko zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).

„Rusko pokračuje ve svém brutálním útoku proti Ukrajině a ukrajinskému lidu. Tento balík sankcí je součástí naší reakce s cílem oslabit ruskou válečnou mašinerii a ty, kteří tuto válku umožňují, včetně čínských společností,“ prohlásila nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která schůzce ministrů zahraničí předsedala poprvé.

„S Kajou Kallasovou jsou spojena velká očekávání, zejména v zemích střední, východní a severní Evropy nebo v pobaltských republikách,“ připomněl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

Na sankčním seznamu je i jednotka zodpovědná za vybombardování dětské nemocnice

Schválení sankcí podle Kallasové ukazuje jednotu členských států EU v pokračující podpoře Ukrajiny. „Naší bezprostřední prioritou je, aby měla co nejsilnější pozici. Budeme při ukrajinském lidu stát na všech frontách: humanitární, ekonomické, politické, diplomatické a vojenské. Nemůže být pochyb o tom, že Ukrajina vyhraje,“ dodala.

Pokud jde o jednotlivce, EU uvalila sankce na ruskou vojenskou jednotku zodpovědnou za vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, na vysoce postavené manažery předních energetických společností, na jednotlivce zodpovědné za deportace dětí, propagandu a obcházení sankcí a rovněž na dva vysoce postavené představitele KLDR, jejíž vojáci podporují ruskou armádu.

Mezi třiceti právnickými subjekty, na které se vztahují nové sankce, jsou zejména ruské společnosti z obranného průmyslu a rovněž ty námořní zodpovědné za přepravu ropy a ropných produktů po moři, což generuje významné příjmy pro ruské vedení. Na seznamu je rovněž chemický závod a civilní ruská letecká společnost, která poskytuje důležitou podporu armádě.

Obrovský dodal, že mezi sankcionovanými „jsou také čínské firmy pomáhající Rusku vyvíjet útočné drony, které potom používá při své agresi na Ukrajině, což ale Peking dlouhodobě odmítá“.

Nahrávám video

Výjimka z evropského zákazu dovozu ropných produktů

Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z Unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Zmrazená aktiva mají i fyzické osoby, na ty se navíc vztahuje zákaz cestování do zemí EU.

Omezení se týkají rovněž tankerů ze zemí mimo Unii, které jsou součástí ruské stínové flotily a přepravují ruské ropné produkty navzdory sankcím. Na sankčním seznamu jsou ale i lodě zodpovědné za přepravu vojenského materiálu pro Moskvu nebo plavidla, která se podílejí na přepravě ukradeného ukrajinského obilí. Celkem jde nově o 52 lodí ze třetích zemí.

Nynější patnáctý balík obsahuje také výše zmiňované prodloužení české výjimky. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen již dříve v rámci protiruských sankcí, výjimku z něj dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko.

Platnost výjimky skončila 5. prosince a tuzemské ministerstvo průmyslu již na konci listopadu informovalo, že „Česká republika nevidí důvod, proč by se měla prodlužovat“. Výjimka tedy v původním návrhu vůbec nebyla, její prodloužení o půl roku ale prosadilo Slovensko.

„Jde o důležitý úspěch slovenské diplomacie ve prospěch našeho hospodářství i občanů. Vážíme si dosaženého kompromisu a především konstruktivního přístupu členských států, které během jednání akceptovaly naše argumenty ve prospěch řešení energetické bezpečnosti,“ pochvaloval si v tiskovém prohlášení slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár.

„Následující půlrok umožní Slovnaftu (bratislavské rafinerii) realizovat technologické změny a finalizovat opatření potřebná pro diverzifikaci zdrojů. Výjimka ze sankcí rovněž pomůže udržet stabilitu cen na trhu s palivy jak doma, tak celkově ve střední Evropě a zajistí jejich dostupnost,“ dodal.

Diplomaté označují balík za „slabší“

Patnáctý balík, který vznikal za maďarského předsednictví Radě EU, je podle některých diplomatů „slabší“, sankční seznam se pouze rozrostl o fyzické a právnické osoby. Česko nicméně očekává, že příští balík už bude mnohem „tvrdší“ a přinese omezení i pro některé sektorové oblasti.

Šestnáctý soubor sankcí začal vznikat již nyní a dokončován bude na začátku příštího roku za polského předsednictví v Radě EU. Jeho přijetí se očekává na konci února, kdy uplynou tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.

EU uvalila i sankce kvůli ruským hybridním útokům

Evropská unie v pondělí vůbec poprvé uvalila sankce na šestnáct osob a tři právnické subjekty v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči EU, jejím členským státům a jejich partnerům. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje země nynější sedmadvacítky. Jde podle ní o reakci na „zákeřné akce Ruska a jeho nedostatek respektu vůči mezinárodnímu řádu a mezinárodnímu právu založenému na pravidlech“.

Na seznamu je například jednotka ruské tajné vojenské služby GRU, která nese název 29155 a podle zpravodajských služeb provádí kybernetické útoky proti cílům v zemích NATO a EU.

Sankce cílí na osoby zapojené do činností a politik ruské vlády, které podkopávají základní hodnoty EU a jejich členských států, jejich bezpečnost, stabilitu, nezávislost a integritu, prostřednictvím hybridních útoků, včetně manipulací s informacemi a vměšováním. EU již v říjnu vytvořila nový takzvaný sankční rámec, nyní do něj poprvé přidala osoby a subjekty.

Sankce proti Bělorusku

Rada EU uvedla, že rozšířila sankční seznam také o dalších 26 osob a dva právnické subjekty z Běloruska, kteří mají podíl na pokračujících represích a porušování lidských práv v zemi. Na seznam přibylo několik soudců či ředitelů věznic a detenčních zařízení.

„Omezující opatření byla uvalena na různé členy běloruské justice, zejména soudce vynášející politicky motivované rozsudky nad občany, kteří vyjádřili své názory na režim (Alexandra) Lukašenka a na brutalitu běloruských bezpečnostních složek. Jsou proto zodpovědní za represe vůči občanské společnosti a demokratické opozici,“ stojí v prohlášení rady.

Sankce se týkají rovněž ředitelů věznic a detenčních zařízení a jejich zástupců a také ředitele zdravotnického zařízení v jedné z věznic, kde je řada politických vězňů vystavena nelidským podmínkám a špatnému zacházení. Na sankčním seznamu EU je v souvislosti s Běloruskem v současnosti 287 jednotlivců a 39 dalších entit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Největší kulturní stavba od Opery.“ V Sydney otevírají nové muzeum

V Sydney otevírá 7. listopadu nové muzeum, které se prezentuje jako „největší kulturní stavba od dob Opery“. Výstavu Powerhouse Parramatta pokryl rozpočet ve výši bezmála miliardy australských dolarů (zhruba patnáct miliard korun). Skvrnou na velkoleposti stavby se staly otazníky kolem financování a manažerského přístupu. Jen pár týdnů před otevřením byla odvolána ředitelka společnosti.
před 41 mminutami

USA chtějí informace o íránském jaderném programu, vypsaly milionovou odměnu

Spojené státy vypsaly odměnu až 20 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 436,7 milionu korun) za informace o íránském jaderném programu. Kromě peněz by informátoři mohli mít i možnost přesídlit do USA. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na internetových stránkách americké vlády.
před 1 hhodinou

Paraguay má nového prezidenta. Předchůdce krátce předtím sesadili

Novým prezidentem Paraguaye se stal Pedro Alliana, v pátek složil přísahu. Do úřadu se dostal několik hodin poté, co tamní úřady umístily exprezidenta Santaga Peňu do domácího vězení v souvislosti s kauzou krachu digitální banky a finanční krizí. Peňu sesadil paraguayský parlament.
před 4 hhodinami

Novým personálním šéfem Bílého domu bude Stephen Miller

Ve funkci personální šéfky Bílého domu končí Susie Wilesová, kterou v pondělí nahradí její dosavadní zástupce Stephen Miller, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Změna přichází krátce po porážce republikánů v úterních volbách, píše agentura AP, která připomněla, že Miller je strůjcem Trumpovy protiimigrační politiky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

TikTok porušuje nařízení a vede uživatele do „králičích nor“, míní EK

Čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA), shledala předběžně Evropská komise (EK). Stránka nazvaná Pro tebe na TikToku zobrazuje uživatelům nepřetržitý proud personalizovaných videí, a to i v případě, že se týkají problémů s duševním zdravím a vnímáním vlastního těla, uvedla EK. Společnost TikTok obvinění odmítá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Otce vévodkyně Meghan zadržela kvůli držení dětské pornografie FBI

Thomase Marklea, otce vévodkyně ze Sussexu Meghan Markleové, která je manželkou prince Harryho, zadržela v pátek ráno na Floridě kvůli obvinění z držení materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí FBI. Oznámila to podle agentury Reuters tamní prokuratura. Americké ministerstvo spravedlnosti podle BBC v prohlášení uvedlo, že dvaaosmdesátiletý Markle v oblasti Los Angeles „uchovával materiály o sexuálním zneužívání dětí“, včetně sexuálně explicitních fotografií, na nichž byl zobrazen s dívkami v předpubertálním věku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Jazyková past. Nastavení telefonu může vtahovat do ruského informačního prostoru

Dezinformace se neomezují pouze na sociální sítě a propagandistické weby. Jejich dosah sahá mnohem dál než k těmto známým kanálům a nenápadně ovlivňuje naše vnímání světa. Dokonce i něco tak zdánlivě neškodného, jako je nastavení jazyka ve smartphonu, může uživatele vtáhnout do ruské informační bubliny, informuje lotyšský rozhlas.
před 13 hhodinami

Země vlastníků bytů: Proč je ve Španělsku tak málo sociálního bydlení

Vystěhovávání nájemníků, prudce rostoucí nájmy, mladí lidé, kteří se nemohou osamostatnit, a tisíce lidí v ulicích. Bytová krize ve Španělsku se nachází v jednom ze svých nejkritičtějších období. Za touto sociální krizí se však skrývá strukturální nedostatek, který přetrvává již desítky let: Španělsko má jeden z nejmenších veřejných bytových fondů v Evropě.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.