Členské státy Evropské unie (EU) schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Balík obsahuje mimo jiné omezení mířící na 54 osob a třicet právnických subjektů, které se podílejí na ruské vojenské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.
Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o ni neusilovala. O výjimku požádalo Slovensko, jehož rafinerie stále odebírá ruskou ropu a následně ropné produkty, které vyrobí, posílá právě do Česka. Sankce definitivně odsouhlasili na pondělním jednání v Bruselu ministři zahraničí. Česko zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
„Rusko pokračuje ve svém brutálním útoku proti Ukrajině a ukrajinskému lidu. Tento balík sankcí je součástí naší reakce s cílem oslabit ruskou válečnou mašinerii a ty, kteří tuto válku umožňují, včetně čínských společností,“ prohlásila nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která schůzce ministrů zahraničí předsedala poprvé.
„S Kajou Kallasovou jsou spojena velká očekávání, zejména v zemích střední, východní a severní Evropy nebo v pobaltských republikách,“ připomněl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.
Na sankčním seznamu je i jednotka zodpovědná za vybombardování dětské nemocnice
Schválení sankcí podle Kallasové ukazuje jednotu členských států EU v pokračující podpoře Ukrajiny. „Naší bezprostřední prioritou je, aby měla co nejsilnější pozici. Budeme při ukrajinském lidu stát na všech frontách: humanitární, ekonomické, politické, diplomatické a vojenské. Nemůže být pochyb o tom, že Ukrajina vyhraje,“ dodala.
Pokud jde o jednotlivce, EU uvalila sankce na ruskou vojenskou jednotku zodpovědnou za vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, na vysoce postavené manažery předních energetických společností, na jednotlivce zodpovědné za deportace dětí, propagandu a obcházení sankcí a rovněž na dva vysoce postavené představitele KLDR, jejíž vojáci podporují ruskou armádu.
Mezi třiceti právnickými subjekty, na které se vztahují nové sankce, jsou zejména ruské společnosti z obranného průmyslu a rovněž ty námořní zodpovědné za přepravu ropy a ropných produktů po moři, což generuje významné příjmy pro ruské vedení. Na seznamu je rovněž chemický závod a civilní ruská letecká společnost, která poskytuje důležitou podporu armádě.
Obrovský dodal, že mezi sankcionovanými „jsou také čínské firmy pomáhající Rusku vyvíjet útočné drony, které potom používá při své agresi na Ukrajině, což ale Peking dlouhodobě odmítá“.
Výjimka z evropského zákazu dovozu ropných produktů
Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z Unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Zmrazená aktiva mají i fyzické osoby, na ty se navíc vztahuje zákaz cestování do zemí EU.
Omezení se týkají rovněž tankerů ze zemí mimo Unii, které jsou součástí ruské stínové flotily a přepravují ruské ropné produkty navzdory sankcím. Na sankčním seznamu jsou ale i lodě zodpovědné za přepravu vojenského materiálu pro Moskvu nebo plavidla, která se podílejí na přepravě ukradeného ukrajinského obilí. Celkem jde nově o 52 lodí ze třetích zemí.
Nynější patnáctý balík obsahuje také výše zmiňované prodloužení české výjimky. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen již dříve v rámci protiruských sankcí, výjimku z něj dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko.
Platnost výjimky skončila 5. prosince a tuzemské ministerstvo průmyslu již na konci listopadu informovalo, že „Česká republika nevidí důvod, proč by se měla prodlužovat“. Výjimka tedy v původním návrhu vůbec nebyla, její prodloužení o půl roku ale prosadilo Slovensko.
„Jde o důležitý úspěch slovenské diplomacie ve prospěch našeho hospodářství i občanů. Vážíme si dosaženého kompromisu a především konstruktivního přístupu členských států, které během jednání akceptovaly naše argumenty ve prospěch řešení energetické bezpečnosti,“ pochvaloval si v tiskovém prohlášení slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár.
„Následující půlrok umožní Slovnaftu (bratislavské rafinerii) realizovat technologické změny a finalizovat opatření potřebná pro diverzifikaci zdrojů. Výjimka ze sankcí rovněž pomůže udržet stabilitu cen na trhu s palivy jak doma, tak celkově ve střední Evropě a zajistí jejich dostupnost,“ dodal.
Diplomaté označují balík za „slabší“
Patnáctý balík, který vznikal za maďarského předsednictví Radě EU, je podle některých diplomatů „slabší“, sankční seznam se pouze rozrostl o fyzické a právnické osoby. Česko nicméně očekává, že příští balík už bude mnohem „tvrdší“ a přinese omezení i pro některé sektorové oblasti.
Šestnáctý soubor sankcí začal vznikat již nyní a dokončován bude na začátku příštího roku za polského předsednictví v Radě EU. Jeho přijetí se očekává na konci února, kdy uplynou tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.
EU uvalila i sankce kvůli ruským hybridním útokům
Evropská unie v pondělí vůbec poprvé uvalila sankce na šestnáct osob a tři právnické subjekty v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči EU, jejím členským státům a jejich partnerům. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje země nynější sedmadvacítky. Jde podle ní o reakci na „zákeřné akce Ruska a jeho nedostatek respektu vůči mezinárodnímu řádu a mezinárodnímu právu založenému na pravidlech“.
Na seznamu je například jednotka ruské tajné vojenské služby GRU, která nese název 29155 a podle zpravodajských služeb provádí kybernetické útoky proti cílům v zemích NATO a EU.
Sankce cílí na osoby zapojené do činností a politik ruské vlády, které podkopávají základní hodnoty EU a jejich členských států, jejich bezpečnost, stabilitu, nezávislost a integritu, prostřednictvím hybridních útoků, včetně manipulací s informacemi a vměšováním. EU již v říjnu vytvořila nový takzvaný sankční rámec, nyní do něj poprvé přidala osoby a subjekty.
Sankce proti Bělorusku
Rada EU uvedla, že rozšířila sankční seznam také o dalších 26 osob a dva právnické subjekty z Běloruska, kteří mají podíl na pokračujících represích a porušování lidských práv v zemi. Na seznam přibylo několik soudců či ředitelů věznic a detenčních zařízení.
„Omezující opatření byla uvalena na různé členy běloruské justice, zejména soudce vynášející politicky motivované rozsudky nad občany, kteří vyjádřili své názory na režim (Alexandra) Lukašenka a na brutalitu běloruských bezpečnostních složek. Jsou proto zodpovědní za represe vůči občanské společnosti a demokratické opozici,“ stojí v prohlášení rady.
Sankce se týkají rovněž ředitelů věznic a detenčních zařízení a jejich zástupců a také ředitele zdravotnického zařízení v jedné z věznic, kde je řada politických vězňů vystavena nelidským podmínkám a špatnému zacházení. Na sankčním seznamu EU je v souvislosti s Běloruskem v současnosti 287 jednotlivců a 39 dalších entit.
