Členské státy EU schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku

Členské státy Evropské unie (EU) schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Balík obsahuje mimo jiné omezení mířící na 54 osob a třicet právnických subjektů, které se podílejí na ruské vojenské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o ni neusilovala. O výjimku požádalo Slovensko, jehož rafinerie stále odebírá ruskou ropu a následně ropné produkty, které vyrobí, posílá právě do Česka. Sankce definitivně odsouhlasili na pondělním jednání v Bruselu ministři zahraničí. Česko zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).

„Rusko pokračuje ve svém brutálním útoku proti Ukrajině a ukrajinskému lidu. Tento balík sankcí je součástí naší reakce s cílem oslabit ruskou válečnou mašinerii a ty, kteří tuto válku umožňují, včetně čínských společností,“ prohlásila nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která schůzce ministrů zahraničí předsedala poprvé.

„S Kajou Kallasovou jsou spojena velká očekávání, zejména v zemích střední, východní a severní Evropy nebo v pobaltských republikách,“ připomněl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

Na sankčním seznamu je i jednotka zodpovědná za vybombardování dětské nemocnice

Schválení sankcí podle Kallasové ukazuje jednotu členských států EU v pokračující podpoře Ukrajiny. „Naší bezprostřední prioritou je, aby měla co nejsilnější pozici. Budeme při ukrajinském lidu stát na všech frontách: humanitární, ekonomické, politické, diplomatické a vojenské. Nemůže být pochyb o tom, že Ukrajina vyhraje,“ dodala.

Pokud jde o jednotlivce, EU uvalila sankce na ruskou vojenskou jednotku zodpovědnou za vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, na vysoce postavené manažery předních energetických společností, na jednotlivce zodpovědné za deportace dětí, propagandu a obcházení sankcí a rovněž na dva vysoce postavené představitele KLDR, jejíž vojáci podporují ruskou armádu.

Mezi třiceti právnickými subjekty, na které se vztahují nové sankce, jsou zejména ruské společnosti z obranného průmyslu a rovněž ty námořní zodpovědné za přepravu ropy a ropných produktů po moři, což generuje významné příjmy pro ruské vedení. Na seznamu je rovněž chemický závod a civilní ruská letecká společnost, která poskytuje důležitou podporu armádě.

Obrovský dodal, že mezi sankcionovanými „jsou také čínské firmy pomáhající Rusku vyvíjet útočné drony, které potom používá při své agresi na Ukrajině, což ale Peking dlouhodobě odmítá“.

9 minut
Zpravodaj ČT Obrovský o schváleném 15. balíku sankcí proti Rusku
Zdroj: ČT24

Výjimka z evropského zákazu dovozu ropných produktů

Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z Unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Zmrazená aktiva mají i fyzické osoby, na ty se navíc vztahuje zákaz cestování do zemí EU.

Omezení se týkají rovněž tankerů ze zemí mimo Unii, které jsou součástí ruské stínové flotily a přepravují ruské ropné produkty navzdory sankcím. Na sankčním seznamu jsou ale i lodě zodpovědné za přepravu vojenského materiálu pro Moskvu nebo plavidla, která se podílejí na přepravě ukradeného ukrajinského obilí. Celkem jde nově o 52 lodí ze třetích zemí.

Nynější patnáctý balík obsahuje také výše zmiňované prodloužení české výjimky. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen již dříve v rámci protiruských sankcí, výjimku z něj dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko.

Platnost výjimky skončila 5. prosince a tuzemské ministerstvo průmyslu již na konci listopadu informovalo, že „Česká republika nevidí důvod, proč by se měla prodlužovat“. Výjimka tedy v původním návrhu vůbec nebyla, její prodloužení o půl roku ale prosadilo Slovensko.

„Jde o důležitý úspěch slovenské diplomacie ve prospěch našeho hospodářství i občanů. Vážíme si dosaženého kompromisu a především konstruktivního přístupu členských států, které během jednání akceptovaly naše argumenty ve prospěch řešení energetické bezpečnosti,“ pochvaloval si v tiskovém prohlášení slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár.

„Následující půlrok umožní Slovnaftu (bratislavské rafinerii) realizovat technologické změny a finalizovat opatření potřebná pro diverzifikaci zdrojů. Výjimka ze sankcí rovněž pomůže udržet stabilitu cen na trhu s palivy jak doma, tak celkově ve střední Evropě a zajistí jejich dostupnost,“ dodal.

Diplomaté označují balík za „slabší“

Patnáctý balík, který vznikal za maďarského předsednictví Radě EU, je podle některých diplomatů „slabší“, sankční seznam se pouze rozrostl o fyzické a právnické osoby. Česko nicméně očekává, že příští balík už bude mnohem „tvrdší“ a přinese omezení i pro některé sektorové oblasti.

Šestnáctý soubor sankcí začal vznikat již nyní a dokončován bude na začátku příštího roku za polského předsednictví v Radě EU. Jeho přijetí se očekává na konci února, kdy uplynou tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.

EU uvalila i sankce kvůli ruským hybridním útokům

Evropská unie v pondělí vůbec poprvé uvalila sankce na šestnáct osob a tři právnické subjekty v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči EU, jejím členským státům a jejich partnerům. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje země nynější sedmadvacítky. Jde podle ní o reakci na „zákeřné akce Ruska a jeho nedostatek respektu vůči mezinárodnímu řádu a mezinárodnímu právu založenému na pravidlech“.

Na seznamu je například jednotka ruské tajné vojenské služby GRU, která nese název 29155 a podle zpravodajských služeb provádí kybernetické útoky proti cílům v zemích NATO a EU.

Sankce cílí na osoby zapojené do činností a politik ruské vlády, které podkopávají základní hodnoty EU a jejich členských států, jejich bezpečnost, stabilitu, nezávislost a integritu, prostřednictvím hybridních útoků, včetně manipulací s informacemi a vměšováním. EU již v říjnu vytvořila nový takzvaný sankční rámec, nyní do něj poprvé přidala osoby a subjekty.

Sankce proti Bělorusku

Rada EU uvedla, že rozšířila sankční seznam také o dalších 26 osob a dva právnické subjekty z Běloruska, kteří mají podíl na pokračujících represích a porušování lidských práv v zemi. Na seznam přibylo několik soudců či ředitelů věznic a detenčních zařízení.

„Omezující opatření byla uvalena na různé členy běloruské justice, zejména soudce vynášející politicky motivované rozsudky nad občany, kteří vyjádřili své názory na režim (Alexandra) Lukašenka a na brutalitu běloruských bezpečnostních složek. Jsou proto zodpovědní za represe vůči občanské společnosti a demokratické opozici,“ stojí v prohlášení rady.

Sankce se týkají rovněž ředitelů věznic a detenčních zařízení a jejich zástupců a také ředitele zdravotnického zařízení v jedné z věznic, kde je řada politických vězňů vystavena nelidským podmínkám a špatnému zacházení. Na sankčním seznamu EU je v souvislosti s Běloruskem v současnosti 287 jednotlivců a 39 dalších entit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil dohodnutých šest rukojmí

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Propuštěná rukojmí vítali jejich příbuzní i lidé na náměstích.
07:05AktualizovánoPrávě teď

Některé kroky mohou zvýšit šanci přežít leteckou nehodu

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.
před 1 hhodinou

Útok u památníku holocaustu v Berlíně měl antisemitský motiv

Páteční útok v památníku holocaustu v centru Berlína měl antisemitský motiv, uvedlo tamní státní zastupitelství. Podezřelý, kterým je devatenáctiletý Syřan, chtěl podle vlastní výpovědi zabíjet Židy. Obětí jeho útoku se stal třicetiletý turista ze Španělska, který utrpěl vážná bodná zranění a leží ve stabilizovaném stavu v nemocnici, informovala agentura DPA.
před 1 hhodinou

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenského podpořili evropští lídři i domácí oponenti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.
před 6 hhodinami

Trump začal s čistkami v Pentagonu

Americký prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na sobotu na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana „Razina“ Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.
07:52Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruské ostřelování ničí i ukrajinské lesy, úřady přemisťují pracovníky do bezpečí

Denní ruské nálety se netýkají jen obydlených území Ukrajiny. Následné požáry zachvacují i lesy, které jsou například v Sumské oblasti kvůli bojům místy nepřístupné. Úřady už zde uzavřely šest lesních závodů a pracovníky přemístily do bezpečnějších lokací. Na místě jsou totiž problémy s mobilním signálem, což ovlivňuje dostupnost varování o náletech či ostřelování. V Sumské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajkou Ilonou Zasidkovyčovou.
před 8 hhodinami

Slováci opět vyšli do ulic, demonstrovalo se při výročí vraždy Kuciaka a Kušnírové

Od vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uplynulo už sedm let. Na Slovensku tehdy vyvolala největší porevoluční vlnu protestů, které vyústily v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica (Smer). Ten se v roce 2023 vrátil do čela slovenské vlády a čelí kritice, že ohrožuje principy právního státu a že zemi otáčí směrem k Rusku. Na výročí zmíněné události se i proto na Slovensku demonstrovalo.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...