Dva ruské tankery plující Kerčským průlivem s devíti tisíci tun mazutu u okupovaného ukrajinského Krymu poškodila bouře. Jedna loď se rozlomila a později potopila, druhou odnesl proud. Posádku prvního tankeru se podařilo evakuovat, jeden námořník ale zemřel, osud druhé posádky zůstává nejasný. V důsledku havárie v oblasti mezi ruskou pevninou a Krymem vzniká ropná skvrna, kterou se snaží odstranit specialisté, píše agentura Interfax. Úřady zřídily krizový štáb.
Incident se odehrál v Kerčském průlivu, jenž odděluje Rusko od ukrajinského Krymu, který Moskva v roce 2014 nelegálně anektovala. Kyjev letos v září obvinil Rusko u mezinárodního soudu z porušování námořního práva tím, že se snažilo udržet průliv pod svou výhradní kontrolou, což Moskva odmítá jako neopodstatněné. Oblast je klíčovou trasou pro vývoz ruského obilí a využívá se i pro export ropy, topného oleje a zkapalněného zemního plynu, píše Reuters.
„Dnes se v důsledku bouře v Černém moři potopily dva tankery Volgoněft 212 a Volgoněft 239,“ cituje BBC ruskou federální agenturu pro námořní a vnitrozemskou vodní dopravu Rosmorrechflot. „Na palubě lodí byly posádky (čítající) 15 a 14 osob. Nehoda měla za následek únik ropných produktů,“ uvedl dále úřad v prohlášení.
Tanker Volgoněfť 212 za bouřlivého počasí utrpěl škody a najel na mělčinu. Záchranářům se podařilo všechny námořníky evakuovat, ale bohužel jeden z nich zahynul, citoval Interfax z komuniké ministerstva pro mimořádné situace.
Jedenáct námořníků muselo být hospitalizováno ve městě Anapa, dva z nich jsou ve vážném stavu, uvedl podle ruských agentur poradce ministra zdravotnictví Alexej Kuzněcov.
Očitý svědek z jiné námořní lodi řekl listu Izvestija, že za silné bouře a vysokých vln se trupy tankerů začaly rozlamovat. Na palubě přitom byli starší lidé, kteří nebyli s to rychle přestoupit na záchranný remorkér, a proto se posádka tankeru rozhodla plout ku břehu a najet na mělčinu.
Po nějaké době pak přiletěl záchranný vrtulník, který vzal na palubu sedm lidí, dalších šest převzaly remorkéry. Lidé podle svědka skákali do moře, protože loď se vertikálně vzepjala a začala se potápět.
Plavidla z 60. a 70. let
Osud obou lodí zůstává podle BBC nejasný. Na sociálních sítích se objevily záběry ukazující část rozlomené lodi vyčnívající z rozbouřeného moře. Ruský deník Kommersant napsal, že Volgoněfť 212, který byl postaven v roce 1969, převážel asi 4300 tun topného oleje.
Obdobnou kapacitu má 132 metrů dlouhý Volgoněfť 239 z roku 1973. Posádka zůstává na palubě lodi, která nejprve byla volně unášena, než rovněž uvázla na mělčině asi osmdesát metrů od břehu. Evakuace musela být přerušena kvůli špatnému počasí, uvedlo ministerstvo pro mimořádné situace podle Interfaxu.
Úřady do oblasti vyslaly přes padesát záchranářů. K evakuaci posádek a zajištění lodí využívají vrtulník a tažný remorkér.
Kvůli potvrzenému úmrtí jednoho člena posádky lodi Volgoněfť 212 vyšetřovatelé překvalifikovali případ havárie tankeru na porušení pravidel bezpečnosti plavby s úmrtím z nedbalosti, napsala agentura TASS s odvoláním na komuniké kriminální ústředny.
Šéf Kremlu Vladimir Putin už nařídil ustavit pracovní skupinu, která se bude incidentem zabývat, v čele s vicepremiérem Vitalijem Saveljevem.
Hrozba ekologické katastrofy
Rozsah ropné skvrny není jasný. V roce 2007 se jiný ruský ropný tanker Volgoněft 139 během bouře při kotvení u Kerčského průlivu rozpůlil a vyteklo z něj více než tisíc tun ropných látek. Tehdy zahynuly tisíce ptáků, protože peří slepené mazutem neudrželo tělesné teplo.
Ekolog Roman Pukalov podle ruské státní agentury TASS varoval před znečištěním pobřeží mazutem, především Tamaňského poloostrova v Rusku, ale přesnější obrázek o situaci podle něj vyvstane v pondělí.
Na dovoz ruské ropy byly Západem uvaleny sankce od doby, kdy Kreml v únoru 2022 nařídil rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Moskva je od té doby obviňována z toho, že vytvořila stínovou flotilu tankerů, jež jsou často ve špatném technickém stavu a nejsou řádně pojištěné. Tato flotila agresorovi pomáhá s obcházením restrikcí.
Polský server Onet poznamenal, že tankery byly vyrobeny jako lodě určené k plavbě po řekách a při pobřeží za klidného počasí, a tak jejich trupy nejspíše v bouři nevydržely. Na plavidlech tohoto typu v posledních třiceti letech podle statistických údajů zahynulo už 1097 lidí, dodal portál s odvoláním na ruské zdroje.
