Rusku pomáhá obcházet sankce flotila neprůhledných tankerů. Experti chtějí tvrdší tresty

Nahrávám video

Rusko v září vyvezlo nejméně fosilních paliv od začátku jeho loňské obnovené agrese proti Ukrajině. I tak Kreml vydělal víc než o měsíc dřív díky rostoucím cenám ropy a mezerám v sankcích. Obcházet cenový strop na ropu stanovený Západem umožňuje Moskvě flotila lodí, které nedodržují zavedená pravidla námořního obchodu. Experti vidí řešení ve zpřísnění postihů a zároveň snížení stropu na cenu ruské ropy na 30 dolarů za barel, tedy na polovinu současného limitu.

Tanker Nanda Devi byl zpozorován, jak pluje Bosporem pod gabonskou vlajkou plně naložený ruskou ropou. Míří z Novorossijsku do Indie – jednoho z největších zákazníků Moskvy. „Zpočátku flotila těchto neprůhledných plavidel čítala pár desítek lodí. V tuto chvíli jich je hodně přes pět set,“ říká analytik námořní dopravy Yörük Isik, který se živí pozorováním lodního provozu ve strategické úžině.

Nedostatečné tresty

Západ se snaží omezit zisky Moskvy zastropováním ceny ruské ropy na šedesát dolarů za barel. Centrum námořního obchodu v Londýně, které lodě sleduje, upozorňuje, že limit se ale do značné míry míjí účinkem. Zástupci místních firem od rejdařů přes pojišťovny až po analytiky mluví o znepokojivém trendu.

Společnost Vortexa monitoruje pohyb tankerů po celém světě. Podle jejích zjištění přibývá majitelů lodí, kteří obcházejí zavedená pravidla, a to tak, že se skrývají za anonymní firmy nebo využívají pochybné pojišťovny. Velká většina obchoduje s ruskou ropou. „Ve druhém čtvrtletí letošního roku se tato neprůhledná flotila rozšířila na rekordních 872 tankerů. Osmdesát procent těchto tankerů je zapojeno do obchodu s Ruskem,“ uvedl analytik firmy Vortexa Armen Azizian.

Podle analýzy finské společnosti CREA se neprůhledná flotila stará o polovinu vývozu ruské ropy. Zisk přináší jak Kremlu, tak obchodníkům, kteří čelí nízkým postihům. „Tresty za obcházení cenového stropu na ropu jsou jen plácnutí přes prsty. Pokud je loď přistižena, má zákaz využívat námořní služby a pojištění na pouhých devadesát dní,“ vysvětluje analytik CREA Isaac Levi.

Dovozci ruské ropy z Východu

Po zavedení sankcí se změnil nejen způsob, jakým Moskva ropu vyváží, ale také cílová destinace. Největšími zákazníky Kremlu jsou v současnosti kromě Indie také Čína a Turecko. Podle námořního analytika Isika v některých případech za nerostné bohatství, které financuje ruskou agresi, nakonec stejně platí evropští zákaznici.

„Indie nakupuje od Ruska surovou ropu se slevou dvacet až pětadvacet procent, což je konzervativní odhad. Může to být více. Evropská unie – a v tomto případě můžeme svalit vinu na rozhodování v Bruselu a také širokou veřejnost – a zákazníci zavírají oči nad dovozem ropných produktů, protože je potřebují,“ prohlásil expert.

V EU podle něj není dostatečná výrobní kapacita. „Ruská ropa prodaná nad cenovým stropem stanoveným Západem tak zamíří do Indie a v indické rafinerii se z ní stane konečný produkt. Některé z tamních rafinerií navíc úplně či částečně vlastní Rusko, což ještě přidává na ironii. Do EU se vše pak vyváží jako indický výrobek a všichni to v současnosti takto akceptují. Dokud tedy nezměníme náš životní styl nebo nepřijde nějaké politické rozhodnutí, které tomu zabrání, bude tento obchod pokračovat,“ míní Isik.

Z obchodu těží celá řada hráčů. Podle analýzy finské společnosti CREA patří přímo ruským firmám jen zhruba třetina tankerů z neprůhledné flotily.

„Zpočátku to byla operace organizovaná Ruskem, respektive státním podnikem Rosněfť. Pak se přidali další ruští hráči a nyní je zapojená celá řada oportunistů. Přináší to skvělé výdělky, protože Rusko prodává se slevou. A netýká se to jen ropy. Podobně také zemědělských komodit ukradených z okupovaných území Ukrajiny nebo uhlí,“ upozorňuje Isik.

Mnoho lidí se podle něj v souvislosti s energiemi soustředí jen na ropu, protože je to „nejpopulárnější část“. „Uhlí ale zaznamenává comeback a velké množství uhlí z okupovaných částí Luhanské a Doněcké oblasti míří bohužel i na turecký trh. Turecko není součást EU a sankčního mechanismu, a představuje tak díru v sankcích uvalených na Rusko,“ vysvětluje analytik.

Západ se snaží díry v sankcích zacelovat. Spojené státy začátkem října vůbec poprvé postihly dvě firmy, které přepravovaly ruskou ropu nad cenovým stropem. Jedna sídlí ve Spojených arabských emirátech a druhá v Turecku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled