Rusko v září vyvezlo nejméně fosilních paliv od začátku jeho loňské obnovené agrese proti Ukrajině. I tak Kreml vydělal víc než o měsíc dřív díky rostoucím cenám ropy a mezerám v sankcích. Obcházet cenový strop na ropu stanovený Západem umožňuje Moskvě flotila lodí, které nedodržují zavedená pravidla námořního obchodu. Experti vidí řešení ve zpřísnění postihů a zároveň snížení stropu na cenu ruské ropy na 30 dolarů za barel, tedy na polovinu současného limitu.
Rusku pomáhá obcházet sankce flotila neprůhledných tankerů. Experti chtějí tvrdší tresty
Horizont ČT24: Rusku pomáhá obcházet sankce flotila neprůhledných tankerů (zdroj: ČT24)
Tanker Nanda Devi byl zpozorován, jak pluje Bosporem pod gabonskou vlajkou plně naložený ruskou ropou. Míří z Novorossijsku do Indie – jednoho z největších zákazníků Moskvy. „Zpočátku flotila těchto neprůhledných plavidel čítala pár desítek lodí. V tuto chvíli jich je hodně přes pět set,“ říká analytik námořní dopravy Yörük Isik, který se živí pozorováním lodního provozu ve strategické úžině.
Nedostatečné tresty
Západ se snaží omezit zisky Moskvy zastropováním ceny ruské ropy na šedesát dolarů za barel. Centrum námořního obchodu v Londýně, které lodě sleduje, upozorňuje, že limit se ale do značné míry míjí účinkem. Zástupci místních firem od rejdařů přes pojišťovny až po analytiky mluví o znepokojivém trendu.
Společnost Vortexa monitoruje pohyb tankerů po celém světě. Podle jejích zjištění přibývá majitelů lodí, kteří obcházejí zavedená pravidla, a to tak, že se skrývají za anonymní firmy nebo využívají pochybné pojišťovny. Velká většina obchoduje s ruskou ropou. „Ve druhém čtvrtletí letošního roku se tato neprůhledná flotila rozšířila na rekordních 872 tankerů. Osmdesát procent těchto tankerů je zapojeno do obchodu s Ruskem,“ uvedl analytik firmy Vortexa Armen Azizian.
Podle analýzy finské společnosti CREA se neprůhledná flotila stará o polovinu vývozu ruské ropy. Zisk přináší jak Kremlu, tak obchodníkům, kteří čelí nízkým postihům. „Tresty za obcházení cenového stropu na ropu jsou jen plácnutí přes prsty. Pokud je loď přistižena, má zákaz využívat námořní služby a pojištění na pouhých devadesát dní,“ vysvětluje analytik CREA Isaac Levi.
Dovozci ruské ropy z Východu
Po zavedení sankcí se změnil nejen způsob, jakým Moskva ropu vyváží, ale také cílová destinace. Největšími zákazníky Kremlu jsou v současnosti kromě Indie také Čína a Turecko. Podle námořního analytika Isika v některých případech za nerostné bohatství, které financuje ruskou agresi, nakonec stejně platí evropští zákaznici.
„Indie nakupuje od Ruska surovou ropu se slevou dvacet až pětadvacet procent, což je konzervativní odhad. Může to být více. Evropská unie – a v tomto případě můžeme svalit vinu na rozhodování v Bruselu a také širokou veřejnost – a zákazníci zavírají oči nad dovozem ropných produktů, protože je potřebují,“ prohlásil expert.
V EU podle něj není dostatečná výrobní kapacita. „Ruská ropa prodaná nad cenovým stropem stanoveným Západem tak zamíří do Indie a v indické rafinerii se z ní stane konečný produkt. Některé z tamních rafinerií navíc úplně či částečně vlastní Rusko, což ještě přidává na ironii. Do EU se vše pak vyváží jako indický výrobek a všichni to v současnosti takto akceptují. Dokud tedy nezměníme náš životní styl nebo nepřijde nějaké politické rozhodnutí, které tomu zabrání, bude tento obchod pokračovat,“ míní Isik.
Z obchodu těží celá řada hráčů. Podle analýzy finské společnosti CREA patří přímo ruským firmám jen zhruba třetina tankerů z neprůhledné flotily.
„Zpočátku to byla operace organizovaná Ruskem, respektive státním podnikem Rosněfť. Pak se přidali další ruští hráči a nyní je zapojená celá řada oportunistů. Přináší to skvělé výdělky, protože Rusko prodává se slevou. A netýká se to jen ropy. Podobně také zemědělských komodit ukradených z okupovaných území Ukrajiny nebo uhlí,“ upozorňuje Isik.
Mnoho lidí se podle něj v souvislosti s energiemi soustředí jen na ropu, protože je to „nejpopulárnější část“. „Uhlí ale zaznamenává comeback a velké množství uhlí z okupovaných částí Luhanské a Doněcké oblasti míří bohužel i na turecký trh. Turecko není součást EU a sankčního mechanismu, a představuje tak díru v sankcích uvalených na Rusko,“ vysvětluje analytik.
Západ se snaží díry v sankcích zacelovat. Spojené státy začátkem října vůbec poprvé postihly dvě firmy, které přepravovaly ruskou ropu nad cenovým stropem. Jedna sídlí ve Spojených arabských emirátech a druhá v Turecku.