Ministři zahraničí členských států NATO se na jednání v Bruselu zabývali stále rostoucími hrozbami ze strany Ruska a Číny. I když se Aliance společně angažuje v ochraně svých členů, jednotný postup při odpovědi na rostoucí počet hybridních útoků a politického vměšování se ukazuje jako složitý, především kvůli obavám z eskalace konfliktu s Moskvou. Připravenost chránit členy Aliance demonstruje v Baltském moři třicet lodí a čtyři tisíce námořníků.
„Ukazujeme přítomnost v regionu a to, že jsme schopni odstrašením ochránit naši infrastrukturu,“ uvedla velitelka stálé námořní skupiny NATO SNMG1 Beata Królová. Mělké vody Baltského moře, kudy vedou obchodní trasy a klíčová infrastruktura, jsou ale extrémně náchylné. Aliance v oblasti zvýšila počet patrol a využívá i nové technologie. I tak ale dochází k podezřelým incidentům.
Minulý měsíc byla například zaznamenána podezřelá aktivita čínské lodi I Pcheng 3, která vyplula z ruského přístavu a svou kotvou zpřetrhala podmořské kabely. Loď měla přitom vypnuté automatické odpovídací identifikační zařízení.
Podezřelé incidenty se netýkají pouze Pobaltí. Evropské tajné služby řeší také řadu požárů budov nebo třeba nákladu v letadlech společnosti DHL. „Jsme svědky toho, jak se Rusko, ale také Čína snaží destabilizovat země NATO pomocí sabotáží a hackerských útoků,“ uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte.
Jakým způsobem odpovědět na šíření propagandy, dezinformací i politické vměšování, řešili ve středu ministři zahraničí členských zemí NATO v Bruselu.
Rusko napodobuje sabotážní doktrínu SSSR
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) vyjádřil znepokojení nad rostoucími ruskými hybridními útoky a špionážními aktivitami, které v poslední době dosáhly až sta incidentů. Lipavský zdůraznil, že je nutné vyslat jasný signál Moskvě, že takové chování NATO nebude tolerovat.
Česká diplomacie již téměř rok usiluje o omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru, avšak naráží na odpor některých zemí, které se obávají možné eskalace. Opatrnost některých členů NATO se propisuje i do popisu událostí. „Když tomu říkáte hybridní (akce), tak s tím v podstatě nemusíte nic moc dělat. Stačí o tom mluvit na konferenci a to ten problém vyřeší. Protože pokud to nazvete terorismem, budete už muset něco dělat,“ řekl na konci října dosluhující litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
Odborník na bezpečnost Marek Kohv z estonského think-tanku Centre for Defence and Security, varoval, že pokud NATO nevyužije aktuální příležitost k účinné reakci, Rusko může své destabilizační akce dále eskalovat. „Uvědomme si, že v podstatě napodobují sabotážní doktrínu Sovětského svazu z dob studené války,“ doplnil.
Na seznam incidentů, které podle odborníků vyžadují reakci, se nově přidal další případ na nebi nad Baltem. Podle německé tiskové agentury DPA posádka ruské lodi vystřelila signální raketu na vrtulník německé armády.
