Poškození kabelů je sabotáž, zní z Německa a Švédska

Nahrávám video

Na poškození dvojice podmořských optických kabelů v Baltském moři je třeba pohlížet jako na sabotáž, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Také Švédsko, kde začalo vyšetřování incidentu, věc klasifikovalo stejným způsobem. Ministři zahraničí Německa, Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska odsoudili „bezprecedentní“ a systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu. Litevské námořnictvo zesílilo monitorování svých vod. Jeden z dvojice přerušených kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem.

„Nikdo nevěří, že tyto kabely byly přerušeny náhodou. Nechci věřit ani verzím, že šlo o kotvy, které náhodou způsobily poškození,“ řekl Pistorius před setkáním ministrů obrany EU v Bruselu. „Proto musíme konstatovat, aniž bychom věděli, kdo za tím stojí, že je to ‚hybridní‘ akce. A také musíme předpokládat, aniž bychom to zatím věděli, že je to sabotáž,“ dodal.

O tom, že nejde o náhodu, zvlášť když se vezmou v potaz i další hybridní hrozby ze strany Ruska, je přesvědčena také německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Nyní to zažíváme i v Německu... S kybernetickými útoky, se sledováním kritické infrastruktury, s náhlými výbuchy balíků při přepravě v letadlech a včera (v pondělí) s datovým kabelem mezi Finskem a Německem,“ řekla při návštěvě Polska.

Spolu s protějšky z Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska pak v prohlášení odsoudila systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu, které jsou „bezprecedentní, co do své rozmanitosti a rozsahu“.

Litevské námořnictvo uvedlo, že se spojenci incident analyzuje.

Kabel poskytující internetové spojení, který spojoval Litvu a Švédsko na vzdálenost 218 kilometrů, přestal fungovat v neděli kolem 09:00 SEČ. Druhý z kabelů, který na vzdálenost dvanácti set kilometrů spojoval Helsinky a německý Rostock, podle finských úřadů přestal fungovat v pondělí kolem 03:00 SEČ.

„Hybridní válka vedená záškodnickými aktéry“

Švédská policie zahájila předběžné vyšetřování v souvislosti s přerušením dvou telekomunikačních kabelů v Baltském moři, které klasifikovala jako sabotáž. Klasifikace trestného činu se ale ještě může změnit, uvedla podle agentury Reuters švédská policie v úterním prohlášení.

Švédské ozbrojené síly a pobřežní stráž zaznamenaly lodě pohybující se po trase, jenž by mohla mít s přerušením kabelů souvislost, uvedl švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin. Podle informací švédské veřejnoprávní televizní stanice SVT byla v blízkosti incidentu čínská loď plující z ruského ropného přístavu. Z prověrky veřejně dostupných satelitních dat, kterou televize SVT provedla, podle ní vyplývá, že právě čínská loď se nacházela v blízkosti obou dotčených optických kabelů ve stejnou dobu, kdy bylo internetové připojení přerušeno.

Finsko a Německo v pondělí ve společném prohlášení uvedly, že incident „okamžitě vyvolává podezření z úmyslného poškození“. Poznamenaly také, že bezpečnost Evropy ohrožuje ruská válka proti Ukrajině a „hybridní válka vedená záškodnickými aktéry“. Finský národní vyšetřovací úřad v úterý odpoledne uvedl, že vyšetřování povede švédská policie. Finské úřady mezitím také prošetřují lodní dopravu, která podle všeho časově a místně souvisí s výpadky dvou podmořských telekomunikačních kabelů.

Rusové disponují desítkami špionážních lodí

Dno Baltského moře se nejpozději od roku 2021 stalo neviditelným bojištěm hybridní války Ruska proti NATO. Vzrůstají tak obavy o desítky tisíc datových kabelů na mořském dně, o které se zajímá flotila ruských plavidel. „Jde tu o podmořské sledování kabelů, potrubí a topografii dna. Nejenže jsou schopní mapovat infrastrukturu, ale také vybudovali flotilu určenou pro útoky na tuto infrastrukturu,“ varoval bývalý důstojník britské námořní rozvědky.

Společné vyšetřování čtyř skandinávských rozvědek odhalilo pět desítek ruských špionážních lodí maskovaných jako rybářské. V souvislosti s narůstajícími sabotážemi zahájilo severní křídlo NATO obojživelná cvičení s cílem ochránit citlivou podmořskou infrastrukturu.

Reuters poznamenává, že poškození kabelů připomíná podobné loňské události a také útoky na plynovody Nord Stream v roce 2022. Podle některých západních médií jsou za jejich poškození zodpovědní lidé spojení s Ukrajinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 50 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...