Poškození kabelů je sabotáž, zní z Německa a Švédska

Nahrávám video

Na poškození dvojice podmořských optických kabelů v Baltském moři je třeba pohlížet jako na sabotáž, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Také Švédsko, kde začalo vyšetřování incidentu, věc klasifikovalo stejným způsobem. Ministři zahraničí Německa, Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska odsoudili „bezprecedentní“ a systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu. Litevské námořnictvo zesílilo monitorování svých vod. Jeden z dvojice přerušených kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem.

„Nikdo nevěří, že tyto kabely byly přerušeny náhodou. Nechci věřit ani verzím, že šlo o kotvy, které náhodou způsobily poškození,“ řekl Pistorius před setkáním ministrů obrany EU v Bruselu. „Proto musíme konstatovat, aniž bychom věděli, kdo za tím stojí, že je to ‚hybridní‘ akce. A také musíme předpokládat, aniž bychom to zatím věděli, že je to sabotáž,“ dodal.

O tom, že nejde o náhodu, zvlášť když se vezmou v potaz i další hybridní hrozby ze strany Ruska, je přesvědčena také německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Nyní to zažíváme i v Německu... S kybernetickými útoky, se sledováním kritické infrastruktury, s náhlými výbuchy balíků při přepravě v letadlech a včera (v pondělí) s datovým kabelem mezi Finskem a Německem,“ řekla při návštěvě Polska.

Spolu s protějšky z Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska pak v prohlášení odsoudila systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu, které jsou „bezprecedentní, co do své rozmanitosti a rozsahu“.

Litevské námořnictvo uvedlo, že se spojenci incident analyzuje.

Kabel poskytující internetové spojení, který spojoval Litvu a Švédsko na vzdálenost 218 kilometrů, přestal fungovat v neděli kolem 09:00 SEČ. Druhý z kabelů, který na vzdálenost dvanácti set kilometrů spojoval Helsinky a německý Rostock, podle finských úřadů přestal fungovat v pondělí kolem 03:00 SEČ.

„Hybridní válka vedená záškodnickými aktéry“

Švédská policie zahájila předběžné vyšetřování v souvislosti s přerušením dvou telekomunikačních kabelů v Baltském moři, které klasifikovala jako sabotáž. Klasifikace trestného činu se ale ještě může změnit, uvedla podle agentury Reuters švédská policie v úterním prohlášení.

Švédské ozbrojené síly a pobřežní stráž zaznamenaly lodě pohybující se po trase, jenž by mohla mít s přerušením kabelů souvislost, uvedl švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin. Podle informací švédské veřejnoprávní televizní stanice SVT byla v blízkosti incidentu čínská loď plující z ruského ropného přístavu. Z prověrky veřejně dostupných satelitních dat, kterou televize SVT provedla, podle ní vyplývá, že právě čínská loď se nacházela v blízkosti obou dotčených optických kabelů ve stejnou dobu, kdy bylo internetové připojení přerušeno.

Finsko a Německo v pondělí ve společném prohlášení uvedly, že incident „okamžitě vyvolává podezření z úmyslného poškození“. Poznamenaly také, že bezpečnost Evropy ohrožuje ruská válka proti Ukrajině a „hybridní válka vedená záškodnickými aktéry“. Finský národní vyšetřovací úřad v úterý odpoledne uvedl, že vyšetřování povede švédská policie. Finské úřady mezitím také prošetřují lodní dopravu, která podle všeho časově a místně souvisí s výpadky dvou podmořských telekomunikačních kabelů.

Rusové disponují desítkami špionážních lodí

Dno Baltského moře se nejpozději od roku 2021 stalo neviditelným bojištěm hybridní války Ruska proti NATO. Vzrůstají tak obavy o desítky tisíc datových kabelů na mořském dně, o které se zajímá flotila ruských plavidel. „Jde tu o podmořské sledování kabelů, potrubí a topografii dna. Nejenže jsou schopní mapovat infrastrukturu, ale také vybudovali flotilu určenou pro útoky na tuto infrastrukturu,“ varoval bývalý důstojník britské námořní rozvědky.

Společné vyšetřování čtyř skandinávských rozvědek odhalilo pět desítek ruských špionážních lodí maskovaných jako rybářské. V souvislosti s narůstajícími sabotážemi zahájilo severní křídlo NATO obojživelná cvičení s cílem ochránit citlivou podmořskou infrastrukturu.

Reuters poznamenává, že poškození kabelů připomíná podobné loňské události a také útoky na plynovody Nord Stream v roce 2022. Podle některých západních médií jsou za jejich poškození zodpovědní lidé spojení s Ukrajinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 5 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.