Poškození kabelů je sabotáž, zní z Německa a Švédska

Nahrávám video

Na poškození dvojice podmořských optických kabelů v Baltském moři je třeba pohlížet jako na sabotáž, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Také Švédsko, kde začalo vyšetřování incidentu, věc klasifikovalo stejným způsobem. Ministři zahraničí Německa, Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska odsoudili „bezprecedentní“ a systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu. Litevské námořnictvo zesílilo monitorování svých vod. Jeden z dvojice přerušených kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem.

„Nikdo nevěří, že tyto kabely byly přerušeny náhodou. Nechci věřit ani verzím, že šlo o kotvy, které náhodou způsobily poškození,“ řekl Pistorius před setkáním ministrů obrany EU v Bruselu. „Proto musíme konstatovat, aniž bychom věděli, kdo za tím stojí, že je to ‚hybridní‘ akce. A také musíme předpokládat, aniž bychom to zatím věděli, že je to sabotáž,“ dodal.

O tom, že nejde o náhodu, zvlášť když se vezmou v potaz i další hybridní hrozby ze strany Ruska, je přesvědčena také německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Nyní to zažíváme i v Německu... S kybernetickými útoky, se sledováním kritické infrastruktury, s náhlými výbuchy balíků při přepravě v letadlech a včera (v pondělí) s datovým kabelem mezi Finskem a Německem,“ řekla při návštěvě Polska.

Spolu s protějšky z Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska pak v prohlášení odsoudila systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu, které jsou „bezprecedentní, co do své rozmanitosti a rozsahu“.

Litevské námořnictvo uvedlo, že se spojenci incident analyzuje.

Kabel poskytující internetové spojení, který spojoval Litvu a Švédsko na vzdálenost 218 kilometrů, přestal fungovat v neděli kolem 09:00 SEČ. Druhý z kabelů, který na vzdálenost dvanácti set kilometrů spojoval Helsinky a německý Rostock, podle finských úřadů přestal fungovat v pondělí kolem 03:00 SEČ.

„Hybridní válka vedená záškodnickými aktéry“

Švédská policie zahájila předběžné vyšetřování v souvislosti s přerušením dvou telekomunikačních kabelů v Baltském moři, které klasifikovala jako sabotáž. Klasifikace trestného činu se ale ještě může změnit, uvedla podle agentury Reuters švédská policie v úterním prohlášení.

Švédské ozbrojené síly a pobřežní stráž zaznamenaly lodě pohybující se po trase, jenž by mohla mít s přerušením kabelů souvislost, uvedl švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin. Podle informací švédské veřejnoprávní televizní stanice SVT byla v blízkosti incidentu čínská loď plující z ruského ropného přístavu. Z prověrky veřejně dostupných satelitních dat, kterou televize SVT provedla, podle ní vyplývá, že právě čínská loď se nacházela v blízkosti obou dotčených optických kabelů ve stejnou dobu, kdy bylo internetové připojení přerušeno.

Finsko a Německo v pondělí ve společném prohlášení uvedly, že incident „okamžitě vyvolává podezření z úmyslného poškození“. Poznamenaly také, že bezpečnost Evropy ohrožuje ruská válka proti Ukrajině a „hybridní válka vedená záškodnickými aktéry“. Finský národní vyšetřovací úřad v úterý odpoledne uvedl, že vyšetřování povede švédská policie. Finské úřady mezitím také prošetřují lodní dopravu, která podle všeho časově a místně souvisí s výpadky dvou podmořských telekomunikačních kabelů.

Rusové disponují desítkami špionážních lodí

Dno Baltského moře se nejpozději od roku 2021 stalo neviditelným bojištěm hybridní války Ruska proti NATO. Vzrůstají tak obavy o desítky tisíc datových kabelů na mořském dně, o které se zajímá flotila ruských plavidel. „Jde tu o podmořské sledování kabelů, potrubí a topografii dna. Nejenže jsou schopní mapovat infrastrukturu, ale také vybudovali flotilu určenou pro útoky na tuto infrastrukturu,“ varoval bývalý důstojník britské námořní rozvědky.

Společné vyšetřování čtyř skandinávských rozvědek odhalilo pět desítek ruských špionážních lodí maskovaných jako rybářské. V souvislosti s narůstajícími sabotážemi zahájilo severní křídlo NATO obojživelná cvičení s cílem ochránit citlivou podmořskou infrastrukturu.

Reuters poznamenává, že poškození kabelů připomíná podobné loňské události a také útoky na plynovody Nord Stream v roce 2022. Podle některých západních médií jsou za jejich poškození zodpovědní lidé spojení s Ukrajinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 5 mminutami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.