Podmořské kabely přenáší téměř veškerá internetová data po celém světě. Jejich případné poškození tak může na týdny vyřadit jak klíčové služby, tak třeba kritickou infrastrukturu. Projevilo se to například na konci února letošního roku, kdy došlo k poškození několika kabelů v Rudém moři. Odborníci proto teď řeší, jak síť lépe chránit.
Vyššímu riziku jsou kabely vystaveny právě v úzkých hrdlech, mělkých vodách či některých konkrétních úžinách, jak popsal bezpečnostní analytik a bývalý kyberatašé ve Washingtonu Daniel Bagge.
Konkrétně v oblasti Rudého moře, kde je napjatá situace kvůli útokům hútíů, je čtrnáct podmořských kabelů. Poškozené byly podle odhadů čtyři, kvůli tomu tak bylo na delší dobu celkem třináct zemí v Africe odpojených od internetu. Škody ale mohly být podle analytiků mnohem větší – záleží totiž, kde přesně k poškození dojde.
Pokud je před místem poškození stanice, která je schopna „tlačit“ signál přes suchozemské kabely, je narušen pouze určitý úsek, upřesnil bezpečnostní analytik Bagge.
Právě Rudým mořem vede i nejdelší kabel na světě, který propojuje západní a jižní Evropu, Severní Afriku, Indii, Austrálii a Oceánii. Celkem má délku 39 tisíc kilometrů a do jeho sítě je zapojeno víc než třicet zemí. Podobných kabelů je na světě přes pět set a pro fungování světa jsou nenahraditelné.
„Každý den se prostřednictvím podmořských kabelů uskuteční finanční transakce v hodnotě deseti bilionů dolarů,“ podotýká Grace Kohová, viceprezidentka společnosti Ciena zabývající se síťovými systémy a softwarem.
I proto berou odborníci události v Rudém moři jako varování. „Ochrana těchto podvodních kabelů je jednou z našich nejvyšších priorit,“ potvrdil Jack Shis z Centra NATO pro spolupráci v oblasti kybernetické obrany.
Severoatlantická aliance proto plánuje zlepšit nejen fyzickou ochranu kritických oblastí, jako je Rudé moře, ale také zapracovat na předvídání toho, kde by mohli v budoucnu potenciální útočníci kabely napadnout.
