NATO posílí ochranu kritické infrastruktury a dodá Kyjevu další zbraně, oznámil Stoltenberg

Nahrávám video
Brífink Jense Stoltenberga před zasedáním ministrů obrany NATO
Zdroj: ČT24

Severoatlantická aliance posílí po sabotáži plynovodů Nord Stream ochranu kritické infrastruktury a na jakýkoli útok proti ní rázně odpoví, řekl generální tajemník Jens Stoltenberg před začátkem dvoudenního zasedání aliančních ministrů obrany. Uvedl také, že NATO nepoleví v podpoře Ukrajiny a její úspěšné obrany proti Rusku a v ukrajinském zájmu jedná o navýšení výroby zbraní a munice. Ruské útoky na ukrajinské civilní cíle jsou podle něj známkou slabosti a důsledkem neschopnosti udržet pozice vůči ukrajinské protiofenzivě.

„Zdvojnásobili jsme naši přítomnost v Baltském a Severním moři na více než třicet plavidel. Budou je podporovat vzdušné jednotky a ponorky. Zároveň také posilujeme zpravodajské složky a předávání zpravodajských informací,“ oznámil Stoltenberg a varoval, že jakékoliv úmyslné útoky na kritickou infrastrukturu spojenců se setkají s jednotnou a silnou reakcí.

Švédské a dánské úřady vyšetřují čtyři zářijové úniky plynu z plynovodů Nord Stream 1 a 2 ve švédské a dánské výlučné ekonomické zóně v Baltském moři. Vlastní vyšetřování oznámila i německá generální prokuratura. Evropské státy již dříve uvedly, že mají podezření, že plynovody přepravující plyn z Ruska do Evropy byly poškozeny záměrně.

Stoltenberg čeká, že spojenci slíbí Ukrajině další zbraně

Ukrajinské vedení po pondělních raketových útocích ruské armády požádalo západní země o urychlení dodávek zbraní, zejména protivzdušné obrany. Stoltenberg prohlásil, že Kyjev naléhavě potřebuje protivzdušné systémy, americké salvové raketomety či přesnou naváděnou munici.

„Udržíme a posílíme naši podporu Ukrajině, aby mohla pokračovat v obraně a osvobodila své území od ruské invaze,“ řekl Stoltenberg, který od středy povede dvoudenní zasedání aliančních ministrů obrany. Řekl, že očekává, že spojenci přislíbí nové dodávky zbraní a vojenského materiálu podle potřeb Kyjeva. Podle Stoltenberga se Ukrajině nedostávají také protitankové zbraně, obrněné vozy či dělostřelecké vybavení.

Alianční země jednají s výrobci zbraní o možném zvýšení produkce vojenské techniky a munice, aby mohly doplnit své sklady a zároveň jich posílat dostatečné množství na Ukrajinu, dodal Stoltenberg.

„Čím déle bude válka na Ukrajině pokračovat, tím důležitější samozřejmě budou tato jednání se (zbrojním) průmyslem,“ řekl šéf Aliance a připomněl, že NATO není součástí konfliktu, přesto v něm její podpora sehrává klíčovou roli.

Jadernou válku nemůže Rusko vyhrát

Ruský diktátor Vladimir Putin ve válce, kterou proti Ukrajině rozpoutal, prohrává, prohlásil Stoltenberg. Ilustruje to podle něj to, že se Rusko stále častěji uchyluje ke „strašlivým útokům na civilisty a kritickou infrastrukturu“. 

„Prezident Putin začal tuto válku a musí ji ukončit – tím, že stáhne své vojáky z Ukrajiny,“ řekl generální tajemník Severoatlantické aliance. „Jeho pokus o anexi i částečná mobilizace dokazují, že válka neprobíhá podle toho, jak plánoval,“ dodal na Putinovu adresu.

Podle něj poslední kroky Moskvy způsobily největší eskalaci agrese od jejího začátku letos v únoru. „Rusko dobře ví, že jadernou válku není možné vyhrát a není možné v ní bojovat,“ dodal s tím, že západní zpravodajské služby nezaznamenaly žádné změny v postavení ruských jaderných složek.

Příští týden podle něj NATO uskuteční své rok plánované odrazovací jaderné cvičení Steadfast Noon, do něhož se během týdne zapojí armády zhruba poloviny ze tří desítek členských zemí NATO. „Je to běžná akce, která probíhá každý rok. Aby naše mechanismy byly efektivní a bezpečné,“ dodal Stoltenberg. Podle šéfa Aliance nebyl důvod cvičení kvůli ruským hrozbám odkládat, neboť by to Moskvě „vyslalo špatný signál“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbán uznal prohru v maďarských volbách

Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný. Podle částečných výsledků zvítězila opoziční strana Tisza Pétera Magyara. Podle nynějších propočtů tak dosáhla na ústavní většinu v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny.
19:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Vítězství Tiszy vítají Brusel či Paříž

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron.
21:56Aktualizovánopřed 8 mminutami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 47 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 4 hhodinami

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...