Lukašenko chce, aby se Bělorusové vzdali naděje, říká Cichanouská

Nahrávám video
Cichanouská: Lukašenko není v očích veřejnosti legitimním vládcem Běloruska
Zdroj: ČT24

Zastrašování včetně dlouholetých trestů vězení nedokázalo potlačit odpor v běloruské společnosti, která považuje diktátora Alexandra Lukašenka za nelegitimního vládce. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Ta žije v exilu, zatímco jejího manžela Minsk před čtyřmi lety uvěznil a drží ho v izolaci. Politička, která se v Praze zúčastní konference Forum 2000, zdůraznila, že běloruský lid si přeje vítězství Ukrajiny, i když Minsk spolupracuje s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Kandidovat na prezidentku chce znovu ve chvíli, až se budou konat férové volby.

Cichanouská byla v roce 2020 hlavní opoziční kandidátkou na běloruskou hlavu státu. I když podle neoficiálních zpráv z mnoha volebních okrsků získala výrazně nadpoloviční počet hlasů, oficiálně byl vítězem „voleb“ vyhlášen opět Lukašenko. Ten zemi vládne už od roku 1994 a bývá označován za posledního evropského diktátora.

Jeho režim před čtyřmi lety tvrdě potlačil protesty, uvěznil vůdce opozice a Cichanouská musela odejít ze země. V roce 2025 se ve východoevropské zemi opět konají „volby“. „To, co se děje v Bělorusku, nemá nic společného se skutečnými prezidentskými volbami, je to imitace, je to jmenování Lukašenka samotným Lukašenkem, to jej nelegitimizuje,“ upozornila Cichanouská.

„Pseudovolby“ v režii Minsku

Lukašenko podle ní nemá podporu běloruského lidu a v očích veřejnosti je nelegitimním vládcem, diktátor ale přesto potřebuje uspořádat tyto „jakoby volby“, podotýká lídryně opozice. „Myslím si, že je důležité, aby demokratická společnost přežívala díky férovým a spravedlivým volbám. Lukašenko se ale chopil moci ve zfalšovaných volbách, takže se bude držet u moci pomocí všech dostupných prostředků,“ obává se Cichanouská.

Sama byla v Bělorusku ve vykonstruovaném procesu odsouzena k mnoha letům vězení. Režim jí také znemožnil znovu kandidovat. „Pokud budou v pseudovolbách jiní kandidáti, budou to pouze jím (Lukašenkem) vybraní lidé, já budu čekat na to, až budou volby skutečně férové,“ konstatovala politička.

Režim v Minsku odsoudil jejího manžela k osmnácti letům vězení. „Je ve vězení od května 2020 a neměla jsem možnost s ním přímo komunikovat, je držen v izolaci. Je to vlastně nový způsob, jak mučit politické vězně. Těch dalších odpůrců je kolem čtrnácti tisíc a každý den k nim přibývá kolem patnácti lidí. Jsou mezi nimi naši přátelé, kteří na nás spoléhají a na demokratickou společnost, že jim bude schopna nějakým způsobem pomoci,“ popisuje poměry v zemi Cichanouská.

Taktika zastrašování

Lukašenkovi se ale nepodařilo odpůrce režimu zlomit, míní lídryně opozice. „Samozřejmě je ta situace strašná, lidé jsou zatýkáni, jsou týráni ve vězení. Lukašenko se bojí a lidé se musí pokusit otočit stránku, ale stále ještě je tam odpor a je tam spousta Bělorusů, kteří jsou aktivní, ale pokud se jim něco takového prokáže, tak je jejich majetek zkonfiskován a jsou stíháni a vězněni. Často to bývají sazby patnáct let ve vězení. Takže Lukašenko se snaží lidi udržovat ve strachu a chce, aby se vzdali veškeré naděje,“ poznamenala Cichanouská.

Po potlačených protestech v roce 2020 opustilo Bělorusko až půl milionu lidí. Elektronických voleb, které opozice nedávno organizovala, se účastnilo ale jen pár tisíc lidí. Podle Cichanouské šlo o první pokus mobilizovat lidi, aby byli aktivní a zajímali se o politiku. „Věříme, že se nám podaří rozšířit naše možnosti a zapojit více lidí do elektronických voleb,“ doufá do budoucna politička.

V exilu už delší dobu probíhá řada akcí, kterými se opozice snaží ukázat Západu, jak situace v zemi reálně vypadá, připomněla.

Spojení s Moskvou

Lukašenkův režim má blízko k Moskvě a diktátor nedávno prohlásil, že vyslal třetinu vojáků k hranicím s Ukrajinou. „Lukašenko je válečný zločinec, protože zatáhl Bělorusko do války a podpořil agresora. Ovšem je třeba rozlišovat mezi režimem a lidmi v Bělorusku, my jsme proti válce, jsme pro Ukrajinu, chceme, aby válku vyhrála. Lukašenko ale souhlasí s tím, že bude vazalem nebo spojencem Putina, a snaží se rozptýlit pozornost ukrajinské armády k jiné hranici, proto tam mobilizoval armádu,“ myslí si politička.

Řada Bělorusů se přitom rozhodla bojovat na straně Ukrajiny. „Jsem hrdá na všechny ty dobrovolníky, kteří vstoupili do řad ukrajinské armády. Tím, že brání Ukrajinu, brání i Bělorusko. Bojují proti našemu společnému nepříteli, imperialistickým ambicím Ruska. Bělorusko bylo nezávislou zemí, ale Lukašenko se nás snaží zatáhnout zpět do područí Ruska,“ zdůraznila Cichanouská.

Podpora Západu je důležitá pro Bělorusko i Ukrajinu, protože nutně potřebují spojence, upozornila politička. Dříve nebo později Lukašenkův režim padne, je přesvědčena Cichanouská. Klíčové je nyní podle ní ale to, aby došlo k jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, protože bez toho není mír možný.

Konference Forum 2000 letos nese podtitul „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. V příštích dnech se jí zúčastní také prezident Petr Pavel, který po úvodním projevu vystoupí i v panelové diskusi na téma globálních demokratických partnerství. Dalšími účastníky budou například kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza nebo bývalý polský prezident a vůdce polské Solidarity Lech Walesa.

U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Záměrem zakladatelů tradice bylo poskytnout prostor osobnostem z různých oborů k analýze výzev nového tisíciletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 45 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 52 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...