Lukašenko chce, aby se Bělorusové vzdali naděje, říká Cichanouská

Nahrávám video

Zastrašování včetně dlouholetých trestů vězení nedokázalo potlačit odpor v běloruské společnosti, která považuje diktátora Alexandra Lukašenka za nelegitimního vládce. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Ta žije v exilu, zatímco jejího manžela Minsk před čtyřmi lety uvěznil a drží ho v izolaci. Politička, která se v Praze zúčastní konference Forum 2000, zdůraznila, že běloruský lid si přeje vítězství Ukrajiny, i když Minsk spolupracuje s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Kandidovat na prezidentku chce znovu ve chvíli, až se budou konat férové volby.

Cichanouská byla v roce 2020 hlavní opoziční kandidátkou na běloruskou hlavu státu. I když podle neoficiálních zpráv z mnoha volebních okrsků získala výrazně nadpoloviční počet hlasů, oficiálně byl vítězem „voleb“ vyhlášen opět Lukašenko. Ten zemi vládne už od roku 1994 a bývá označován za posledního evropského diktátora.

Jeho režim před čtyřmi lety tvrdě potlačil protesty, uvěznil vůdce opozice a Cichanouská musela odejít ze země. V roce 2025 se ve východoevropské zemi opět konají „volby“. „To, co se děje v Bělorusku, nemá nic společného se skutečnými prezidentskými volbami, je to imitace, je to jmenování Lukašenka samotným Lukašenkem, to jej nelegitimizuje,“ upozornila Cichanouská.

„Pseudovolby“ v režii Minsku

Lukašenko podle ní nemá podporu běloruského lidu a v očích veřejnosti je nelegitimním vládcem, diktátor ale přesto potřebuje uspořádat tyto „jakoby volby“, podotýká lídryně opozice. „Myslím si, že je důležité, aby demokratická společnost přežívala díky férovým a spravedlivým volbám. Lukašenko se ale chopil moci ve zfalšovaných volbách, takže se bude držet u moci pomocí všech dostupných prostředků,“ obává se Cichanouská.

Sama byla v Bělorusku ve vykonstruovaném procesu odsouzena k mnoha letům vězení. Režim jí také znemožnil znovu kandidovat. „Pokud budou v pseudovolbách jiní kandidáti, budou to pouze jím (Lukašenkem) vybraní lidé, já budu čekat na to, až budou volby skutečně férové,“ konstatovala politička.

Režim v Minsku odsoudil jejího manžela k osmnácti letům vězení. „Je ve vězení od května 2020 a neměla jsem možnost s ním přímo komunikovat, je držen v izolaci. Je to vlastně nový způsob, jak mučit politické vězně. Těch dalších odpůrců je kolem čtrnácti tisíc a každý den k nim přibývá kolem patnácti lidí. Jsou mezi nimi naši přátelé, kteří na nás spoléhají a na demokratickou společnost, že jim bude schopna nějakým způsobem pomoci,“ popisuje poměry v zemi Cichanouská.

Taktika zastrašování

Lukašenkovi se ale nepodařilo odpůrce režimu zlomit, míní lídryně opozice. „Samozřejmě je ta situace strašná, lidé jsou zatýkáni, jsou týráni ve vězení. Lukašenko se bojí a lidé se musí pokusit otočit stránku, ale stále ještě je tam odpor a je tam spousta Bělorusů, kteří jsou aktivní, ale pokud se jim něco takového prokáže, tak je jejich majetek zkonfiskován a jsou stíháni a vězněni. Často to bývají sazby patnáct let ve vězení. Takže Lukašenko se snaží lidi udržovat ve strachu a chce, aby se vzdali veškeré naděje,“ poznamenala Cichanouská.

Po potlačených protestech v roce 2020 opustilo Bělorusko až půl milionu lidí. Elektronických voleb, které opozice nedávno organizovala, se účastnilo ale jen pár tisíc lidí. Podle Cichanouské šlo o první pokus mobilizovat lidi, aby byli aktivní a zajímali se o politiku. „Věříme, že se nám podaří rozšířit naše možnosti a zapojit více lidí do elektronických voleb,“ doufá do budoucna politička.

V exilu už delší dobu probíhá řada akcí, kterými se opozice snaží ukázat Západu, jak situace v zemi reálně vypadá, připomněla.

Spojení s Moskvou

Lukašenkův režim má blízko k Moskvě a diktátor nedávno prohlásil, že vyslal třetinu vojáků k hranicím s Ukrajinou. „Lukašenko je válečný zločinec, protože zatáhl Bělorusko do války a podpořil agresora. Ovšem je třeba rozlišovat mezi režimem a lidmi v Bělorusku, my jsme proti válce, jsme pro Ukrajinu, chceme, aby válku vyhrála. Lukašenko ale souhlasí s tím, že bude vazalem nebo spojencem Putina, a snaží se rozptýlit pozornost ukrajinské armády k jiné hranici, proto tam mobilizoval armádu,“ myslí si politička.

Řada Bělorusů se přitom rozhodla bojovat na straně Ukrajiny. „Jsem hrdá na všechny ty dobrovolníky, kteří vstoupili do řad ukrajinské armády. Tím, že brání Ukrajinu, brání i Bělorusko. Bojují proti našemu společnému nepříteli, imperialistickým ambicím Ruska. Bělorusko bylo nezávislou zemí, ale Lukašenko se nás snaží zatáhnout zpět do područí Ruska,“ zdůraznila Cichanouská.

Podpora Západu je důležitá pro Bělorusko i Ukrajinu, protože nutně potřebují spojence, upozornila politička. Dříve nebo později Lukašenkův režim padne, je přesvědčena Cichanouská. Klíčové je nyní podle ní ale to, aby došlo k jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, protože bez toho není mír možný.

Konference Forum 2000 letos nese podtitul „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. V příštích dnech se jí zúčastní také prezident Petr Pavel, který po úvodním projevu vystoupí i v panelové diskusi na téma globálních demokratických partnerství. Dalšími účastníky budou například kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza nebo bývalý polský prezident a vůdce polské Solidarity Lech Walesa.

U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Záměrem zakladatelů tradice bylo poskytnout prostor osobnostem z různých oborů k analýze výzev nového tisíciletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 50 mminutami

Ruský útok na vlak měl odradit spojence od podpory Ukrajiny, míní západní lídři

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřili také šéf francouzské diplomacie, německý ministr obrany či úřad britského premiéra. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně útok ukazuje, nakolik je ruský vládce Vladimir Putin při svém válečném tažení na Ukrajině zoufalý.
11:36Aktualizovánopřed 51 mminutami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 2 hhodinami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
13:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 4 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 6 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.