Lukašenko chce, aby se Bělorusové vzdali naděje, říká Cichanouská

Nahrávám video
Cichanouská: Lukašenko není v očích veřejnosti legitimním vládcem Běloruska
Zdroj: ČT24

Zastrašování včetně dlouholetých trestů vězení nedokázalo potlačit odpor v běloruské společnosti, která považuje diktátora Alexandra Lukašenka za nelegitimního vládce. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Ta žije v exilu, zatímco jejího manžela Minsk před čtyřmi lety uvěznil a drží ho v izolaci. Politička, která se v Praze zúčastní konference Forum 2000, zdůraznila, že běloruský lid si přeje vítězství Ukrajiny, i když Minsk spolupracuje s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Kandidovat na prezidentku chce znovu ve chvíli, až se budou konat férové volby.

Cichanouská byla v roce 2020 hlavní opoziční kandidátkou na běloruskou hlavu státu. I když podle neoficiálních zpráv z mnoha volebních okrsků získala výrazně nadpoloviční počet hlasů, oficiálně byl vítězem „voleb“ vyhlášen opět Lukašenko. Ten zemi vládne už od roku 1994 a bývá označován za posledního evropského diktátora.

Jeho režim před čtyřmi lety tvrdě potlačil protesty, uvěznil vůdce opozice a Cichanouská musela odejít ze země. V roce 2025 se ve východoevropské zemi opět konají „volby“. „To, co se děje v Bělorusku, nemá nic společného se skutečnými prezidentskými volbami, je to imitace, je to jmenování Lukašenka samotným Lukašenkem, to jej nelegitimizuje,“ upozornila Cichanouská.

„Pseudovolby“ v režii Minsku

Lukašenko podle ní nemá podporu běloruského lidu a v očích veřejnosti je nelegitimním vládcem, diktátor ale přesto potřebuje uspořádat tyto „jakoby volby“, podotýká lídryně opozice. „Myslím si, že je důležité, aby demokratická společnost přežívala díky férovým a spravedlivým volbám. Lukašenko se ale chopil moci ve zfalšovaných volbách, takže se bude držet u moci pomocí všech dostupných prostředků,“ obává se Cichanouská.

Sama byla v Bělorusku ve vykonstruovaném procesu odsouzena k mnoha letům vězení. Režim jí také znemožnil znovu kandidovat. „Pokud budou v pseudovolbách jiní kandidáti, budou to pouze jím (Lukašenkem) vybraní lidé, já budu čekat na to, až budou volby skutečně férové,“ konstatovala politička.

Režim v Minsku odsoudil jejího manžela k osmnácti letům vězení. „Je ve vězení od května 2020 a neměla jsem možnost s ním přímo komunikovat, je držen v izolaci. Je to vlastně nový způsob, jak mučit politické vězně. Těch dalších odpůrců je kolem čtrnácti tisíc a každý den k nim přibývá kolem patnácti lidí. Jsou mezi nimi naši přátelé, kteří na nás spoléhají a na demokratickou společnost, že jim bude schopna nějakým způsobem pomoci,“ popisuje poměry v zemi Cichanouská.

Taktika zastrašování

Lukašenkovi se ale nepodařilo odpůrce režimu zlomit, míní lídryně opozice. „Samozřejmě je ta situace strašná, lidé jsou zatýkáni, jsou týráni ve vězení. Lukašenko se bojí a lidé se musí pokusit otočit stránku, ale stále ještě je tam odpor a je tam spousta Bělorusů, kteří jsou aktivní, ale pokud se jim něco takového prokáže, tak je jejich majetek zkonfiskován a jsou stíháni a vězněni. Často to bývají sazby patnáct let ve vězení. Takže Lukašenko se snaží lidi udržovat ve strachu a chce, aby se vzdali veškeré naděje,“ poznamenala Cichanouská.

Po potlačených protestech v roce 2020 opustilo Bělorusko až půl milionu lidí. Elektronických voleb, které opozice nedávno organizovala, se účastnilo ale jen pár tisíc lidí. Podle Cichanouské šlo o první pokus mobilizovat lidi, aby byli aktivní a zajímali se o politiku. „Věříme, že se nám podaří rozšířit naše možnosti a zapojit více lidí do elektronických voleb,“ doufá do budoucna politička.

V exilu už delší dobu probíhá řada akcí, kterými se opozice snaží ukázat Západu, jak situace v zemi reálně vypadá, připomněla.

Spojení s Moskvou

Lukašenkův režim má blízko k Moskvě a diktátor nedávno prohlásil, že vyslal třetinu vojáků k hranicím s Ukrajinou. „Lukašenko je válečný zločinec, protože zatáhl Bělorusko do války a podpořil agresora. Ovšem je třeba rozlišovat mezi režimem a lidmi v Bělorusku, my jsme proti válce, jsme pro Ukrajinu, chceme, aby válku vyhrála. Lukašenko ale souhlasí s tím, že bude vazalem nebo spojencem Putina, a snaží se rozptýlit pozornost ukrajinské armády k jiné hranici, proto tam mobilizoval armádu,“ myslí si politička.

Řada Bělorusů se přitom rozhodla bojovat na straně Ukrajiny. „Jsem hrdá na všechny ty dobrovolníky, kteří vstoupili do řad ukrajinské armády. Tím, že brání Ukrajinu, brání i Bělorusko. Bojují proti našemu společnému nepříteli, imperialistickým ambicím Ruska. Bělorusko bylo nezávislou zemí, ale Lukašenko se nás snaží zatáhnout zpět do područí Ruska,“ zdůraznila Cichanouská.

Podpora Západu je důležitá pro Bělorusko i Ukrajinu, protože nutně potřebují spojence, upozornila politička. Dříve nebo později Lukašenkův režim padne, je přesvědčena Cichanouská. Klíčové je nyní podle ní ale to, aby došlo k jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, protože bez toho není mír možný.

Konference Forum 2000 letos nese podtitul „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. V příštích dnech se jí zúčastní také prezident Petr Pavel, který po úvodním projevu vystoupí i v panelové diskusi na téma globálních demokratických partnerství. Dalšími účastníky budou například kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza nebo bývalý polský prezident a vůdce polské Solidarity Lech Walesa.

U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Záměrem zakladatelů tradice bylo poskytnout prostor osobnostem z různých oborů k analýze výzev nového tisíciletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 30 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 40 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...