Lukašenko chce, aby se Bělorusové vzdali naděje, říká Cichanouská

Nahrávám video

Zastrašování včetně dlouholetých trestů vězení nedokázalo potlačit odpor v běloruské společnosti, která považuje diktátora Alexandra Lukašenka za nelegitimního vládce. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Ta žije v exilu, zatímco jejího manžela Minsk před čtyřmi lety uvěznil a drží ho v izolaci. Politička, která se v Praze zúčastní konference Forum 2000, zdůraznila, že běloruský lid si přeje vítězství Ukrajiny, i když Minsk spolupracuje s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Kandidovat na prezidentku chce znovu ve chvíli, až se budou konat férové volby.

Cichanouská byla v roce 2020 hlavní opoziční kandidátkou na běloruskou hlavu státu. I když podle neoficiálních zpráv z mnoha volebních okrsků získala výrazně nadpoloviční počet hlasů, oficiálně byl vítězem „voleb“ vyhlášen opět Lukašenko. Ten zemi vládne už od roku 1994 a bývá označován za posledního evropského diktátora.

Jeho režim před čtyřmi lety tvrdě potlačil protesty, uvěznil vůdce opozice a Cichanouská musela odejít ze země. V roce 2025 se ve východoevropské zemi opět konají „volby“. „To, co se děje v Bělorusku, nemá nic společného se skutečnými prezidentskými volbami, je to imitace, je to jmenování Lukašenka samotným Lukašenkem, to jej nelegitimizuje,“ upozornila Cichanouská.

„Pseudovolby“ v režii Minsku

Lukašenko podle ní nemá podporu běloruského lidu a v očích veřejnosti je nelegitimním vládcem, diktátor ale přesto potřebuje uspořádat tyto „jakoby volby“, podotýká lídryně opozice. „Myslím si, že je důležité, aby demokratická společnost přežívala díky férovým a spravedlivým volbám. Lukašenko se ale chopil moci ve zfalšovaných volbách, takže se bude držet u moci pomocí všech dostupných prostředků,“ obává se Cichanouská.

Sama byla v Bělorusku ve vykonstruovaném procesu odsouzena k mnoha letům vězení. Režim jí také znemožnil znovu kandidovat. „Pokud budou v pseudovolbách jiní kandidáti, budou to pouze jím (Lukašenkem) vybraní lidé, já budu čekat na to, až budou volby skutečně férové,“ konstatovala politička.

Režim v Minsku odsoudil jejího manžela k osmnácti letům vězení. „Je ve vězení od května 2020 a neměla jsem možnost s ním přímo komunikovat, je držen v izolaci. Je to vlastně nový způsob, jak mučit politické vězně. Těch dalších odpůrců je kolem čtrnácti tisíc a každý den k nim přibývá kolem patnácti lidí. Jsou mezi nimi naši přátelé, kteří na nás spoléhají a na demokratickou společnost, že jim bude schopna nějakým způsobem pomoci,“ popisuje poměry v zemi Cichanouská.

Taktika zastrašování

Lukašenkovi se ale nepodařilo odpůrce režimu zlomit, míní lídryně opozice. „Samozřejmě je ta situace strašná, lidé jsou zatýkáni, jsou týráni ve vězení. Lukašenko se bojí a lidé se musí pokusit otočit stránku, ale stále ještě je tam odpor a je tam spousta Bělorusů, kteří jsou aktivní, ale pokud se jim něco takového prokáže, tak je jejich majetek zkonfiskován a jsou stíháni a vězněni. Často to bývají sazby patnáct let ve vězení. Takže Lukašenko se snaží lidi udržovat ve strachu a chce, aby se vzdali veškeré naděje,“ poznamenala Cichanouská.

Po potlačených protestech v roce 2020 opustilo Bělorusko až půl milionu lidí. Elektronických voleb, které opozice nedávno organizovala, se účastnilo ale jen pár tisíc lidí. Podle Cichanouské šlo o první pokus mobilizovat lidi, aby byli aktivní a zajímali se o politiku. „Věříme, že se nám podaří rozšířit naše možnosti a zapojit více lidí do elektronických voleb,“ doufá do budoucna politička.

V exilu už delší dobu probíhá řada akcí, kterými se opozice snaží ukázat Západu, jak situace v zemi reálně vypadá, připomněla.

Spojení s Moskvou

Lukašenkův režim má blízko k Moskvě a diktátor nedávno prohlásil, že vyslal třetinu vojáků k hranicím s Ukrajinou. „Lukašenko je válečný zločinec, protože zatáhl Bělorusko do války a podpořil agresora. Ovšem je třeba rozlišovat mezi režimem a lidmi v Bělorusku, my jsme proti válce, jsme pro Ukrajinu, chceme, aby válku vyhrála. Lukašenko ale souhlasí s tím, že bude vazalem nebo spojencem Putina, a snaží se rozptýlit pozornost ukrajinské armády k jiné hranici, proto tam mobilizoval armádu,“ myslí si politička.

Řada Bělorusů se přitom rozhodla bojovat na straně Ukrajiny. „Jsem hrdá na všechny ty dobrovolníky, kteří vstoupili do řad ukrajinské armády. Tím, že brání Ukrajinu, brání i Bělorusko. Bojují proti našemu společnému nepříteli, imperialistickým ambicím Ruska. Bělorusko bylo nezávislou zemí, ale Lukašenko se nás snaží zatáhnout zpět do područí Ruska,“ zdůraznila Cichanouská.

Podpora Západu je důležitá pro Bělorusko i Ukrajinu, protože nutně potřebují spojence, upozornila politička. Dříve nebo později Lukašenkův režim padne, je přesvědčena Cichanouská. Klíčové je nyní podle ní ale to, aby došlo k jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, protože bez toho není mír možný.

Konference Forum 2000 letos nese podtitul „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. V příštích dnech se jí zúčastní také prezident Petr Pavel, který po úvodním projevu vystoupí i v panelové diskusi na téma globálních demokratických partnerství. Dalšími účastníky budou například kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza nebo bývalý polský prezident a vůdce polské Solidarity Lech Walesa.

U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Záměrem zakladatelů tradice bylo poskytnout prostor osobnostem z různých oborů k analýze výzev nového tisíciletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zasáhli největší nákupní centrum v Kryvém Rihu, čtrnáct lidí zabili a přes 120 zranili

Rusové zasáhli v pátek odpoledne největší nákupní centrum v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Útok zabil nejméně čtrnáct lidí a více než sto dvacet dalších zranil. V kritickém stavu je i několik dětí. Další lidé včetně několika dětí zemřeli po ruském útoku v Mykolajivské oblasti. Dvě ženy zemřely a dvě utrpěly zranění při ruském útoku na vesnici v Charkovské oblasti. Cílem náletu ruských dronů byly také severoukrajinské Sumy či hraniční přechod mezi Ukrajinou a Moldavskem. Ukrajinské drony v noci zasáhly ropnou rafinerii Lukoilu poblíž ruského Permu.
10:01Aktualizovánopřed 43 mminutami

Útočník s mečem zaútočil na švédskou střední školu a zranil několik lidí

Útočník ozbrojený mečem v pátek zranil několik lidí na střední škole ve švédském městě Fagersta severozápadně od Stockholmu, uvedly podle agentury Reuters tamní úřady. Dva chlapci ve věku 12 až 17 let utrpěli vážná zranění, přičemž jeden z nich podstupuje akutní operaci. Další zraněný byl na cestě do nemocnice, napsaly místní deník Aftonbladet a server Expressen, podle kterých je jeho osud zatím nejasný. Přesný počet zraněných úřady dosud neuvedly.
16:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Indii vzniká muzeum připomínající polské uprchlíky za druhé světové války

V indickém městě Valivade vzniká muzeum věnované tisícům polských uprchlíků, kteří během druhé světové války nalezli útočiště v Indii. Jeho otevření je plánováno na letošní podzim, uvedl polský deník Dziennik Gazeta Prawna.
před 2 hhodinami

Rakousko a Finsko vyzvaly Itálii, aby přijímala zpět žadatele o azyl

Po Německu a Švýcarsku také Rakousko a Finsko požádaly Itálii, aby přijímala zpět žadatele o azyl v souladu s ustanoveními nového Paktu o migraci a azylu.
před 3 hhodinami

Starosta Coma po srážce s „bestií“ zčásti zakázal kola

Starosta turistického městečka Como na severu Itálie zakázal jízdu na kole v některých částech města poté, co ho srazilo elektrické kolo. Omezení pro cyklisty bude platit od září ve třiceti ulicích. Informoval o tom server BBC News.
před 4 hhodinami

U Berlína někdo ukryl zbraně, zřejmě na pokyn Ruska

Německé bezpečnostní složky loni objevily nedaleko Berlína skrýš se zbraněmi. Domnívají se, že je tam někdo ukryl na pokyn ruských tajných služeb, informovaly nyní stanice WDR, NDR a list Süddeutsche Zeitung. Německé úřady se domnívají, že dvě nalezené zbraně měly sloužit k útokům. Podezřelého zadrželi v Rumunsku.
13:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko zase dráždí Japonsko. U sporných Kuril provedlo raketové testy

Japonsko kritizuje raketové testy, jejichž provedení u sporných Kurilských ostrovů oznámila Moskva. Ruské Tichomořské loďstvo ve čtvrtek uvedlo, že na největším kurilském ostrově Iturup odpálilo rakety země–loď Bastion. Tokio protestovalo už proti návštěvě šéfa Kremlu Vladimira Putina na ostrovech minulý týden.
před 6 hhodinami

Písek pouště Atacama v Chile pokryl sníh

V okolí hory Cerro Armazones, která se nachází v pohoří Sierra Vicuña Mackenna v chilských Andách asi 105 kilometrů jižně od města Antofagasta, sněží jen velice zřídka. Je tomu tak proto, že v této oblasti panují extrémně suché podmínky a prakticky nikdy neprší. Poté, co tento region zasáhl frontální systém, však došlo k velmi výjimečnému úkazu a v poušti Atacama napadla sněhová pokrývka.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.