Kdyby chtěl Lukašenko poslat vojáky na Ukrajinu, vypovědí mu poslušnost, míní Cichanouská

10 minut
Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská hodlá usilovat o další protesty proti režimu Alexandra Lukašenka
Zdroj: ČT24

Běloruská opozice bude podle její lídryně Svjatlany Cichanouské usilovat o další protesty proti režimu běloruského vládce Alexandra Lukašenka. Chystá je před dalšími prezidentskými volbami v příštím roce, uvedla Cichanouská v rozhovoru pro Události, komentáře. Řekla, že v Bělorusku stále žijí miliony lidí, kteří režim nepodporují. Podle ní ani proto nehrozí, že by se běloruská armáda účastnila války na Ukrajině, protože by se vojáci postavili Lukašenkovi na odpor.

Evropská unie na konci února prodloužila sankce vůči Alexandru Lukašenkovi a jeho okolí. Vynakládají podle vás západní země a EU dostatečné úsilí, aby ovlivnily Lukašenkův režim?

Uvědomujeme si, že sankce nejsou stříbrnou kulkou, která by vyřešila všechny problémy, ale jsou velmi účinným mechanismem nátlaku na režimy. V případě sankcí však platí, že nemohou být účinné, dokud existují cesty, kterými je lze obejít. Lukašenkův režim a Rusko spolupracují, aby obešly sankce. Proto by měly být všechny tyto cesty uzavřeny, aby režim nemohl nadále vydělávat na vztazích s Evropou. Během války se území Běloruska stalo montážním závodem pro Rusko. Na území Běloruska se vyrábějí nejrůznější komponenty pro ruskou vojenskou techniku, například optika a tak dále. Jinými slovy, Lukašenko nyní vydělává na válce. A právě tohle musí skončit. 

Jste v kontaktu s lidmi, kteří jsou v Bělorusku a jsou proti režimu? Co vám říkají? Protože v posledních letech se Bělorusko dostalo do stínu mediální agendy.

Především chci říci, že pozornost k Bělorusku samozřejmě klesá kvůli válce na Ukrajině, kvůli Gaze, kvůli teroristickým útokům. Naším úkolem je však vysvětlit světu a médiím, proč je Bělorusko strategicky důležité pro mír a klid v celém regionu. Není to téma, které lze nekonečně odkládat. 

Právě teď prochází naše země i Ukrajina historickým obdobím. Samozřejmě si uvědomujeme, že veškerá pozornost by se měla soustředit na Ukrajinu, protože Ukrajinci nyní bojují nejen za sebe, za své území, ale i za nás všechny.

A samozřejmě je jednou z priorit mé práce spolupráce s Bělorusy uvnitř země. Propaganda se nás usilovně snaží rozdělit. Vyčítá nám, že jsme opozičníci, kteří odjeli a těm, co tam zůstali, vzkazuje, že možná žijí ve špatných podmínkách, ale přesto drží pospolu. 

V zemi žijí miliony Bělorusů, kteří tento režim nepodporují. Nemohou ale o tom otevřeně mluvit. V zemi jsou silné represe, lidé tam žijí jako v gulagu, jako za Stalina. Proto je mým úkolem je morálně podpořit, aby v nich nezhaslo světlo naděje. 

Každý týden organizuji takzvanou hodinu s Bělorusy. Kdokoliv se se mnou může spojit přes Zoom a pohovořit si se mnou. Vše probíhá v diskrétnosti. A spousta lidí mi volá přímo z Běloruska a říká mi: „Svjatlano, my to tady nevzdáváme, hlavní je, že jsi tam, bojuj za naše Bělorusko. Až nastane správný okamžik a příležitost, vyjdeme znovu do ulic. Teď nemůžeme, jsou tu obrovské represe.“ A já nemohu říct lidem, aby šli a položili život pro nic za nic, musí přijít ten správný okamžik.

Alexandr Lukašenko minulý měsíc prohlásil, že se chce ucházet o osmý prezidentský mandát. Je pravděpodobné, že by se příští rok v prezidentských volbách mobilizovala veřejnost jako v roce 2020?

Budeme o to usilovat. Je třeba si znovu uvědomit, že politické pole bylo vyklizeno. Myslím si, že žádný alternativní kandidát nebude vůbec připuštěn ke kandidatuře. Bude to spíše připomínat vojenskou operaci, budou to Lukašenkovy volby pro Lukašenka. To my víme. Ale samozřejmě budeme hledat příležitosti k mobilizaci lidí, k pořádání akcí.

Uvidíme, jaká bude situace, protože může dojít k úspěchům na bojišti na Ukrajině, může se něco stát v Rusku, mohou být různé jiné impulzy a samozřejmě budeme muset brát ohledy na aktuální situaci. Už teď ale pracujeme na strategii pro rok 2025. Mnozí experti si dokonce myslí, že se Lukašenko možná neodváží vyhlásit volby, protože se obává, že se zopakuje situace z roku 2020 (minulých prezidentských voleb). Budeme svědky rozsáhlých čistek před touto událostí, před tímto cirkusem, fraškou. Lukašenko si dokonce může vymyslet cokoliv, aby jen nemusel pořádat volby.

Loni jste v rozhovoru pro naši televizi řekla, že běloruští vojáci nechápou, proč by měli bojovat proti svým bratrům a sestrám na Ukrajině, a nechápou, proč by tam měli jít a umírat za zájmy dvou diktátorů.

Ano.

Válka na Ukrajině trvá již druhým rokem, je podle vás vůbec možné mít nějaký vliv na to, aby vojáci v budoucnu nešli bojovat na Ukrajinu?

Myslím si, že se to nikdy nestane. Od té doby se nic nezměnilo. Nezměnilo se ani uvažování Bělorusů. Nechtějí bránit dva diktátory. Čím dál víc vojáků si uvědomuje, že tato válka je morální prohrou pro Rusko. Příkladem jsou prohlášení typu, že získají Kyjev za tři dny a také to, že se demokratická společnost mobilizovala na podporu Ukrajiny. Doufám, že se to nestane, ale pokud Lukašenko dovolí, aby bylo Bělorusko znovu zneužito k útoku na Ukrajinu, jsem si jistá, že běloruští vojáci nepůjdou bojovat do jiné země. Nemáme krvelačné ambice, a proto si myslím, že Lukašenko sám ví, že nemůže vydat rozkaz, který nebude splněn.

Máte informace o tom, v jakém stavu jsou teď političtí vězni v Bělorusku? Mezi kterými je mimo jiné i váš manžel…

Momentálně je v Bělorusku nejméně čtrnáct set politických vězňů, přičemž je třeba vzít v úvahu, že nejméně tisíc z nich si již odpykalo svůj trest. To znamená, že jejich počet se nesnižuje. Někdo se dostává ven, někoho zadrží. V Bělorusku se zatýká každý den, bez přestání.

Ve věznících je drží v plné izolaci. Nedostanou se k nim advokáti, jednoduše nesmí dovnitř, nelze jim předat dopisy, peníze, balíčky, knihy – vůbec nic. Od 9. března 2023, tedy víc než rok, nemám žádné informace o svém manželovi, nevím o něm vůbec nic. Nevím, jestli je naživu, v jakém je stavu a kde se nachází. Podobně je to s Marií Kolesnikovou, nositelem Nobelovy ceny Alesem Bjaljackým, Mikalajem Statkevičem, Viktorem Babarikou a mnoha dalšími lidmi.

Víte, režim se snaží tyto lidi zlomit, protože jsou nezlomní. Mučí je, podrobují různým zkouškám. Dokážete si představit morální stav člověka, kterému ve vězení opakují, že tam na něj všichni zapomněli, protože nedostává dopisy a jeho právník ho nenavštěvuje. Říkají mu, že zbytečně obětoval vlastní svobodu, protože všichni ostatní už přestali bojovat. A ve vězení je tomu snadné uvěřit. Já pevně doufám, že si naši příbuzní, naši blízcí uvědomí, že tomu tak není, protože znají povahu této propagandy, povahu tohoto režimu.

Navíc je tam nejméně dvě stě lidí, kteří jsou v hrozném fyzickém stavu. Mají rakovinu v posledních stádiích, cukrovku, srdeční potíže a nedostává se jim lékařské pomoci. Lidé umírají ve věznicích – už jsme měli pět úmrtí ve věznicích, a proto je musíme všechny zachránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
před 51 mminutami

Hamás propustil dohodnutých šest rukojmí

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Propuštěná rukojmí vítali jejich příbuzní i lidé na náměstích.
07:05Aktualizovánopřed 53 mminutami

Některé kroky mohou zvýšit šanci přežít leteckou nehodu

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.
před 2 hhodinami

Útok u památníku holocaustu v Berlíně měl antisemitský motiv

Páteční útok v památníku holocaustu v centru Berlína měl antisemitský motiv, uvedlo tamní státní zastupitelství. Podezřelý, kterým je devatenáctiletý Syřan, chtěl podle vlastní výpovědi zabíjet Židy. Obětí jeho útoku se stal třicetiletý turista ze Španělska, který utrpěl vážná bodná zranění a leží ve stabilizovaném stavu v nemocnici, informovala agentura DPA.
před 2 hhodinami

Zelenského podpořili evropští lídři i domácí oponenti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.
před 6 hhodinami

Trump začal s čistkami v Pentagonu

Americký prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na sobotu na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana „Razina“ Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.
07:52Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruské ostřelování ničí i ukrajinské lesy, úřady přemisťují pracovníky do bezpečí

Denní ruské nálety se netýkají jen obydlených území Ukrajiny. Následné požáry zachvacují i lesy, které jsou například v Sumské oblasti kvůli bojům místy nepřístupné. Úřady už zde uzavřely šest lesních závodů a pracovníky přemístily do bezpečnějších lokací. Na místě jsou totiž problémy s mobilním signálem, což ovlivňuje dostupnost varování o náletech či ostřelování. V Sumské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajkou Ilonou Zasidkovyčovou.
před 9 hhodinami
Načítání...